Recenze: Rozsudek smrti / Death Sentence

Oko za oko, zub za zub.
 
 
 
Rozehrát akční hru, kterou nelze vyhrát i přesto, že má svá jasně stanovená pravidla, je snadnější, než se může na první pohled zdát. Své o tom ví manažer Nick Hume (Kevin Bacon). Šarmantní kravaťák má všechno, po čem mnozí jen závistivě pošilhávají – krásnou ženu, velký dům, dva zdatné syny. Jak už to u amerických akčních dramat bývá, jeho jedinou smůlou je to, že se ocitne ve špatnou dobu na špatném místě. Jeden z jeho synů se stane obětí zasvěcovacího rituálu místního gangu a Nickovi se svět během chvíle hroutí pod rukama. Navíc to vypadá, že spravedlnosti se zlomený otec u soudu nedočká. Kam ale nedosáhne nemohoucí ruka zákona, tam udeří taťkova pancéřová pěst.

Ještě před pár lety by platilo, že typickou reakcí okolí na banální otázku: „Zahrajeme si takovou hru?“ by byla natěšená blýskající se očka a šibalské úsměvy jako vystřižené z Las Vegas doprovázené šramocením nezbedných prstů snažících se vyrvat ze šuplíku hrací plochu Člověče, nezlob se. Realita je dnes ale taková, že při vyslovení této otázky většina přítomných zbledne a bez váhání vezme nohy na ramena. Proč? Hádáte správně. Pod pomyslnou psychickou jizvičkou sebeotrlejších nátur není podepsán nikdo jiný než legendární James Wan. Po celosvětově úspěšném hororu Saw se režisér a scenárista rozhodl chopit dalšího náročného tématu a spolu s Ianem Mackenzie Jeffersem převedl příběh z knihy Briana Garfielda do světa kinematografie. A to velmi zdařile.

Čtyřicetiletý australský režisér obhájil svůj.Válka v podsvětí a nemilosrdné zátahy gangů nejsou v očích diváků nic nového. I přesto, že jde o námět velmi častý a filmů s podobnou zápletkou jsou na každém rohu mraky, nám tvůrci naservírovali podívanou, na kterou nezapomeneme. Čtyřicetiletý australský režisér obhájil svůj post a ukázal, že bez problému zvládne stvořit drsnou podívanou a zároveň nám vehnat do očí pár krokodýlích slz. V tom mu velmi napomáhá jak hudba Charlieho Clousera, jehož temné melodie nám způsobily mrazení už v Saw, tak excelentní herecké obsazení. Dosadit do hlavních rolí zkušeného Kevina Bacona a z trojského bojiště si vypůjčit andělskou tvář Garretta Hedlunda, byla brilantní volba. Kromě toho, že nám po celých 105 minut drtí napětí nervovou soustavu, si podívanou díky dobře vystavěné dějové linii také z plna hrdla užíváme.

Jediným drobným detailem, na kterém by bylo třeba ještě zapracovat, je závěr, který působí mírně uspěchaně. Máme pocit, jako by tvůrci chtěli v posledních dvaceti minutách vyčistit scénu a zlikvidovat každého, kdo se v záběru ukáže. Střihy jsou příliš rychlé a my těžko odhadujeme, zdali se jedná o omyl či záměr. Na to, že gangsteři jsou tvrďáci a s ničím se nepárají, se to ostatně dá svést vždycky.

Celkově vzato je Rozsudek smrti snímek, který by neměl chybět v paměti žádného milovníka thrillerů. Jednoduchou zápletku a drobné nedostatky kompenzují excelentní herecké výkony a dobře propracované postavy soků na život a na smrt. Ani tentokrát Wan nezapomněl do filmového balíčku přidat poctivou porci děsu. Ten však tentokrát nespočívá jen v tísnivé atmosféře a brutálních scénách, ale především v pravdivosti rčení, že hranice mezi dobrem a zlem je někdy až nebezpečně tenká.
 
 

Klucí, honem! Zlevnili Pribináčky!

Pěkná bouchačka. Jenom škoda, že k ní nepřibalili návod.

Kam teď?