Recenze High Life: Pointu vcucla černá díra?

Snaha o umění a šokování vede leda k naprostému otrávení diváka.
 
 
Pokus o zkřížení sci-fi a erotického thrilleru s filozofickým podtextem o reprodukci a vůbec… Film se snaží vyprávět o ledasčem, ale nakonec diváka nudí. Popsat, o čem High Life pojednává, představuje poměrně zapeklitý oříšek. Příběh začíná takto: Monte (Robert Pattinson) je jediný dospělý člen posádky kosmické lodi, dále už je tu jen Willow, batole. Jak a proč se tu tihle dva ocitli?

Podíváme se dál do minulosti a poznáme vskutku samé sympaťáky – vrahy, zloděje a jiné vyvrhele společnosti posílá vláda do vesmíru, aby sbírali údaje o černých dírách. Lidstvo obdrží cenné informace a oni nebudou muset strávit zbytek života ve vězení. Asi jim nedojde, že být zavření v kosmické lodi bez možnosti návratu na Zem či komunikace s ní, není zas taková výhra.

Tím, že se film vrátil na začátek, jsme přišli alespoň o tu špetku překvapení, co se s postavami bude dít.I když není kapitánkou, vládne tu doktorka Dibsová (Juliette Binoche), která sama kdysi zavraždila své děti, ale teď se zoufale a krutě systematicky snaží oplodňovat členky posádky v naději, že jednou nějaké miminko přežije kruté podmínky na lodi. Postavy se snaží něco dělat a nějak na sebe reagují, ale to se nedá úplně nazvat příběhem či dějem. Tím, že se film vrátil na začátek, jsme přišli alespoň o tu špetku překvapení, co se s postavami bude dít, kdo přežije. Potenciál napětí a gradace tu byl, ale kdo by o to při návštěvě kina stál?

Francouzská režisérka a spoluautorka scénáře Claire Denis nás z letargie a pospávání občas znenadání probere nějakou nechutnou, šokující nebo brutální scénou. Když už točíte film odehrávající se ve vesmíru, nabízí se snad zajímavější témata, než je reprodukce. Scénář si pod sebou neustále podřezává větev. To, co by nás zajímalo, nebo mělo potenciál nás zaujmout, je jen naznačeno (třeba minulost vězňů) na úkor roztahaných scén, kde se nic neděje. Krátké záchvaty provokace dojem rozhodně nespraví.

Pattinson se snaží zbavit nálepky sexy upíra z teenagerské romance, ale volbou takovýchto rolí si leda definitivně pohřbí kariéru. Binoche v takové prapodivné roli vzbuzuje údiv a lítost. Ostatní herci toho bohužel moc nezachrání, protože jejich hrdinové jsou zoufale nesympatičtí, úchylní, hysteričtí, nebo naprosto nemluvní.

Pomalu plynoucí, nezajímavý děj se střídá s šokujícími a bizarními scénami, negraduje, ale vyznívá do prázdna. Nezáživný pokus o umění. Možná tu byla snaha probudit v divákovi myšlenku, ovšem nabízí se tu leda myšlenka o okamžitém útěku z kina.
 

„Bože, v čem to hraju?“

„Mezi mé koníčky patří křížovky, vnoučata, zahrádka a létání vesmírem.“

Do módy přichází skafandry.