Recenze: Parazit nasadí divákovi brouka do hlavy díky svému unikátnímu příběhu a šokujícímu zvratu

Přiživování se na cizí rodině nebylo nikdy jednodušší.
 
 
Tedy až do jedné chvíle. Chvíle, kterou nikdo nečeká, a právě v tom tkví krása tohoto Oscary ověnčeného snímku. Ze začátku se zdá, že sledujeme poměrně přímočarý příběh jedné chudinské rodiny v Jižní Koreji, která se postupně infiltruje do bohaté domácnosti, na níž se začnou přiživovat přesně jako parazité (od toho název filmu). Sledujeme, jak postupně obelhávají zbohatlíky ke svému dobru a užívají si blahobytu. Jenže pak najednou, zhruba v druhé polovině, přichází tak nečekaný zvrat, že se náhle mění tón celé podívané.

Na tenhle šílený zlom diváka opravdu nikdo a nic nepřipraví, ani režisér a scenárista Bong Joon Ho. Ten vypráví děj tak mistrně, že přechod z víceméně neškodné černé komedie do psychologického dramatu je tak hladký a neslyšný, že my jako diváci jen nevěříme svým očím, když se stane, co se stane. Zkrátka, vše do sebe tak nějak správně zapadá. A to vše díky geniálnímu Bong Joon Hoovi, který si svá oceněný právem zasloužil.

Nabízí nám tu poutavý příběh, který má i hlubokou myšlenku.Nabízí nám tu poutavý příběh, který má i hlubokou myšlenku, co se divákovi zarve do paměti, a nepustí ho ještě dlouho po zhlédnutí tohoto díla. Je to taková sonda do lidské duše a toho, jak prolhaný někdo dovede být a na druhé straně, jak naivní mohou lidé být. A střet těchto dvou světů. Je v tom jakási nelehká skutečnost, která se dotýká nás všech. Nalézáme tu paralelu toho, jak lehké je obelstít a jak obdobně snadné je stát se tím obelstěným. To je pak vzájemně propojeno jednou společnost proměnnou, kterou je bezcitnost na obou stranách jako hlavní pohonná síla celé zápletky.

A v tom všem je jakási realističnost, kterou je jinak Parazit proset. Je tu spousta takových autentických momentů, jako třeba když jedna postava v krizové situaci hází něco druhé postavě, a ta to v tu chvíli nechytne (jak to většinou v takových filmových momentech bývá zvykem). Navíc je tu také zobrazena nevyzpytatelnost osudu a toho jak stačí jediný okamžik k tomu, aby se někomu obrátil celý život naruby.

Kromě toho se tu najde i plno humoru, byť často černého, jako příklad poslouží pes požírající klobásu ze špízu, kterým byl někdo probodnutý. S tím souvisí i to, že je třeba dávat pozor přesně na takové detaily uprostřed chaotického děje, kterých je ve snímku plno. Na druhé straně je tu i dost temných a depresivních momentů, například když je domov ústřední rodiny parazitů naprosto zaplaven a oni i jejich ostatní sousedé rázem přicházejí o vše. A právě díky zobrazení takových situací ze života nalézáme ve snímku pocit výše zmíněné reality.

Celé to pak dokresluje téměř bezchybné herecké obsazení, kde má každý své místo a dohromady tvoří sehraný ansámbl. Bezesporu nejvýraznější je otec parazitující famílie ztvárněný hercem jménem Kang-ho Song. Ten podává hluboký a vrstevnatý výkon, za kterým se skrývá plno emocí. Kang-ho Song je navíc velmi charismatický a dokáže si osvojit každou scénu, ve které je. Vedle něj pak stojí za zmínku ještě matka zbohatlické rodiny v podání Yeo-jeong Jo. Ta je velmi subtilní, ale díky jejímu šarmu je její postava velmi dobře zapamatovatelná. Ovšem skvělí jsou tu opravdu všichni, pro nás neznámí herci, kteří se snad díky globálnímu úspěchu Parazita dostanou více do světového hledáčku.

Vedle nich pak v neposlední řadě stojí za zmínku i hudební doprovod korejského skladatele
Jaeil Jung. Ten dotváří celkovou atmosféru a v kritických momentech podtrhává jejich dramatičnost téměř agresivními avšak klasickými skladbami.

Kdyby se měly hledat nějaké mínusy, tak je nutno podotknout, že Parazit může v některých ohledech připomínat japonské drama Zloději, které se také zabývá zobrazením asijské chudoby a životem podvodnické rodiny. Našlo by se tu možná i více paralel, ale Parazit i přes to představuje unikátní podívanou a od zmíněného snímku se široce odklání. Ze začátku se tu objeví předvídatelné věci, ale to vůbec nevadí, v tom je to kouzlo, neboť si divák myslím, že je mu to všechno jasné, ale za okamžik se veškeré dění nečekaně zvrtne a rázem už nic není předvídatelné.

Oscarový Parazit je jedinečná podívaná, která chytne a jen tak nepustí. Na jedné straně je celá premisa vlastně jednoduchá, a v tom je její krása, neboť ve své simplicitě poskytuje tvůrcům velké množství prostředků, jak si pohrát s divákem. A Bong Joon Ho tohle dovede mistrně, svůj šílený zvrat podsune tak neslyšně, že zaskočí všechny. Navíc také komplexně zobrazuje lidskou povahu, ve které důmyslně prolíná vlastnosti jako je prolhanost, naivita a sobeckost. Parazit je zkrátka fascinující snímek s nepříjemným prvkem reality, o kterém budete přemýšlet ještě dlouho.
 

Kolik vidíš prstů?

 

Tahle hra se jmenuje: „Slož si vlastní krabičku na pizzu.“

 

Poslouchej, ti lidé, co u nás pracují, jsou strašně divní.

 

95%

Parazit / Gisaengchung

Oscarový Parazit je jedinečná podívaná, která chytne a jen tak nepustí. Na jedné straně je celá premisa vlastně jednoduchá, a v tom je její krása, neboť ve své simplicitě poskytuje tvůrcům velké množství prostředků, jak si pohrát s divákem. A Bong Joon Ho tohle dovede mistrně, svůj šílený zvrat podsune tak neslyšně, že zaskočí všechny. Navíc také komplexně zobrazuje lidskou povahu, ve které důmyslně prolíná vlastnosti jako je prolhanost, naivita a sobeckost. Parazit je zkrátka fascinující snímek s nepříjemným prvkem reality, o kterém budete přemýšlet ještě dlouho.

• Hodnocení