Recenze: Smrt do roku 2020 přináší nekorektní a promyšlený humor. Po jistou hranici

Vtipná rekapitulace šíleného roku, který se opravdu stal.

Jste připraveni na bláznivý, černý humor a drsné, brilantně napsané komentáře, to vše navíc v podání hvězd? Na rok 2020 bychom radši zapomněli, ale kdo má sílu se za ním ohlédnout a dělat si z něj legraci, ten si užije film Death to 2020 s nešťastně přeloženým názvem Smrt do roku 2020. Snímek shrnuje události uplynulého roku a bryskně je glosuje, přičemž nejvíc pozornosti soustředí na USA, s tím se musíme od začátku smířit. Skutečné záběry světových lídrů střídají komentáře vymyšlených postav, například historika (Hugh Grant), multimilionáře (Kumail Nanjiani), tiskové mluvčí (Lisa Kudrow), rasistické matky z předměstí (Cristin Milioti), která věří všemu, co najde na Facebooku, či jedné z nejprůměrnějších žen na světě (Diane Morgan), která si myslí, že volby v USA jsou jen komplikovaná televizní soutěž. Mezi důležitými zástupci lidu nemůže chybět youtuber a mileniál. Zato některé postavy jsou překvapivě slabé a nevyužité, jako třeba britská královna nebo novinář Samuela L. Jacksona. Samotný komentář čte Laurence Fishburne. 

Rok 2020 byl natolik šílený, že někdy máme téměř problém rozeznat, co se reálně stalo a co je nadstavbou scénáristů.Rok 2020 byl natolik šílený, že někdy máme téměř problém rozeznat, co se reálně stalo a co je nadstavbou scénáristů. Určitě se vyplatí věnovat snímku plnou pozornost, protože co slovo, to perla, a to až do posledních vteřin titulků. Smrt do roku 2020 si drží stejné tempo, styl i úroveň po celou dobu, témata se střídají podle toho, co se ve světě (a především v USA) zrovna dělo. Je provokativní a nejčastěji si kopne do Trumpa, což tvůrcům nikdo nemůže mít za zlé, když jim svými činy celý rok vyloženě nahrával, nestraní ale ani Bidenovi, jen je mu věnováno méně prostoru. Kdo ovšem ví, zda by se Netflix “odvážil” Trumpa tolik zesměšňovat, kdyby ve volbách opět vyhrál?

Pro představu zmiňme pár nezapomenutelných hlášek: “Austrálie zůstala po zničujících požárech natolik spálená, že nebyla obyvatelná dokonce ani pro Australany”, “prezidentovi zdravotní poradci by nejraději zalezli do hlubin vlastní duše a zemřeli tam” nebo “po prezidentské debatě obdrží Trump jedinou pozitivní zprávu, ta se týká jeho testu na koronavirus”. Jelikož každý jsme rok 2020 prožili, nevyhneme se pocitu, že tohle ve filmu chybělo, tomuto se věnuje moc pozornosti, na tamto mám jiný názor… a každý divák bude něčím zklamaný. 

Na scénáři se podílelo 18 lidí, ale za filmem stojí především známé jméno Charlie Brooker, který je, mimo jiné, otcem seriálu Black Mirror, a uplynulý rok mohl být klidně jednou z jeho epizod. Bohužel, místo toho se skutečně stal. Může nám být jen líto, že Česko není natolik významnou zemí, aby se Brooker a jeho tým pustili i do naší politické scény, protože by rozhodně bylo o čem točit.

Co si ale budeme povídat, Brooker by to uměl i líp, provokativněji a více za hranou. Navíc fakt, že se film zabýval skutečnými událostmi jednoho roku, mu pochopitelně ubírá na nadčasovosti, také se příliš zaobírá Amerikou. V neposlední řadě bude tento snímek pro mnohé z nás prostě nepříjemná podívaná, protože jsme tento prapodivný rok skutečně prožili, a raději se za ním ohlížet nechceme. Ani dnes, ani za pár let.

Kritické a vtipné shrnutí toho, co se v roce 2020 dělo (především v Americe), ale bez poslání a nadčasovosti. I přes jisté výtky film neztrácí dech až do posledních vteřin a takřka každá věta je vypilovaná k dokonalosti. Problémem je, že ať už se bude kdokoli snažit události roku 2020 podat sebevtipněji, bude to vždy nepříjemná podívaná.

Volby v USA jako reality show?

„Vracet se k roku 2020? Proč byste to ku..,va dělali?“

„Došlo mi, že klimatická krize je vážná, proto jsem si nechal postavit tenhle bunkr.“