„Deprese není depka, je to rozvrat řídících systému se závažným dopadem.“
Tyto slova uvedl Radkin Honzák, jenž spolu s Agátou Pilátovou a Alešem Cibulkou rozšířil ediční řadu Destigma o třetí díl, který se věnuje depresi. Na stránkách knihy „Deprese není depka“ se otevřeně svěřují Miroslav Hanuš, Petr Jablonský, Arnošt Goldflam, Adéla Sedláková a lékařka M. H., jaké to je žít s depresí. Slavnostní křest publikace proběhl za účasti již zmíněného Arnošta Goldflama a Věry Martinové.
Po „Vyhořet může každý“, kde šel s kůži na trh (mimo jiné) Aleš Cibulka a „Královna děsu aneb Panická porucha“, kde se se svými zkušenostmi podělily např. Věra Martinová, Iva Pazderková nebo Petra Špalková se do centra pozornosti dostala deprese. „Mívám strach, že vůbec nedám ten den dohromady. Naštěstí si už uvědomuji, že je to pomíjivé, trvá to hodinu nebo dvě,“ svěřil se herec Arnošt Goldflam, jehož zpověď kniha „Deprese není depka“ přináší.
Během slavnostního křtu Agáta Pilátová prozradila, že zpracovat toto téma bylo zatím nejobtížnější, protože mnoho oslovených respondentů odmítlo na díle spolupracovat. Jedním z důvodů může být, že deprese bývá často spojována s alkoholismem a studem před okolím.
Psychiatr Radkin Honzák vysvětluje: „Existuje něco jako ‚depresivní vloha‘. Je to patrně určitá genetická výbava spojená podle dnešních představ s nedostatkem hlavního neurotransmiteru serotoninu. Tito jedinci mají mnohem blíže k depresivním a úzkostným poruchám při setkání se stresorem. Tím mohou být i jarní a podzimní rovnodennost, které jsou příčinou rozvratu biologických rytmů. Lidé ale mají schopnost rizikům deprese čelit řadou obranných postupů. Neustálá aktivita může být jedním z nich, jiným je udržení sebedůvěry (příkladem je Vlasta Burian a jeho více než vděční diváci), někomu pomáhá religiozita, někomu pes.“
Jak to na slavnostním křtu vypadalo, se můžete podívat i ve fotogalerii na našem FB profilu.
