Recenze Stvořitel: Velkolepé sci-fi vyvažuje akci emotivním příběhem

“Tohle je evoluce.”

Akční sci-fi thriller od Garetha Edwardse, režiséra Rogue One: Star Wars Story, patří k tomu lepšímu, co letos v kinech uvidíme. Nepřináší toho moc nového ani co se týče příběhu, ani vizuální stránky, ale přesto nenudí a představuje velmi solidní zábavu.

Dokud bude existovat on, budou mít roboti stále naději na neustálé zdokonalování a možná i výhru ve válce.Rok 2065: lidstvo dlouho žilo bok po boku robotů vyvinutých proto, aby nám pomáhali, a oni se o to opravdu snažili, ale zároveň chtějí mít vlastní život a svobodu. To vede k nepokojům a katastrofálnímu nukleárnímu výbuchu v Los Angeles. Západ se poté obrátí proti svým dosavadním pomocníkům, kteří jsou v relativním bezpečí jen v Nové Asii. Žije tu také mystický Stvořitel, architekt pokročilé umělé inteligence, který stále posouvá hranice nemožného. Dokud bude existovat on, budou mít roboti stále naději na neustálé zdokonalování a možná i výhru ve válce. 

To už jsme ve filmu viděli mockrát, lidé proti robotům. Zde to není tak jednoduché, někteří lidé stojí na straně robotů, považují je za sobě rovné, přátele, rodinu, možná nový článek evoluce. Roboti podle nich mají city a právo na vlastní život, druhá strana zase tvrdí, že tak byli pouze naprogramovaní a emoce simulují. Bývalý voják Joshua (John David Washington) patří k této druhé skupině, a proto přišel o svou ženu Mayu (Gemma Chan). Po letech soužení má možnost vydat se znovu do Nové Asie, aby našel a zneškodnil novou, extrémně nebezpečnou zbraň vyrobenou přímo Stvořitelem. Setkává se ale s robotickým dítětem Alphie (Madeleine Yuna Voyles), které mu může pomoci najít Mayu. Tahle tajná zbraň je i tajnou zbraní snímku Stvořitel.

Ve scénáři se toho nejspíš nenajde moc, co by nás překvapilo. Ne že by byl příběh úplně předvídatelný, ale Edwards nás nebere na žádnou divokou jízdu plnou zvratů. Spíše se soustředí na postavy samotné a pouto mezi Joshuou a Alphie, které velmi dobře funguje. On už si není jistý, čemu má věřit, Alphie jako malá holčička odhaluje, že má obrovské poslání. Washington má trošku nudnou roli drsného bývalého vojáka zkoušeného životem, který ke konci odhalí své citlivé srdíčko. Vlastně je charakterizován posedlostí najít Mayu a víc jeho postava propracovaná není. I robotí holčička nás dokáže dojmout víc. Ve vedlejších rolích stojí za zmínku Ken Watanabe a Allison Janney.

Snímek na téma “robot může být lidštější než my” není extrémně inovativní, nevyrazí nám dech jeho příběh ani vizuální stránka, přestože ani jedno není špatné. Stejně je ale dost dobrý na to, abychom se víc jak dvě hodiny bavili, užili si akci a možná se i trošku dojali. Ve světě, který nám Edwards představil, se ale mohly najít zajímavější příběhy k vyprávění.

Největší nepřátele si možná vyrobíme sami.

Je lepší být zlý člověk nebo dobrý robot?

Číslo pět žije!