Recenze: Past na myši je léčka, do které se nechcete chytit

Naprosto nudný a špatně natočený pokus o hororovou komedii.

Premisa zní na papíře zajímavě: vedoucí zašlé dětské herny Tim se po zhlédnutí prokleté kopie filmu Parník Willie (1928) stane posedlým a promění se ve vraždící postavu v masce Mickey Mouse, a nezastaví se, dokud nebudou všichni teenageři v zařízení mrtví. Je to nápad, který by měl být buď děsivý, nebo tak špatný, až bude vtipný. Ale bohužel se nepodařilo ani jedno. Výsledkem je trapně krvavý snímek, který se vleče jako čekání na moment, kdy se do pasti chytne myš. Je to příběh, který by mohl být zábavný, kdyby se plně chopil své absurdity, ale nefunguje tu vůbec nic. Ani temná stránka, ani humor.

Scénář napsal Simon Phillips, ale je stejně tak možné, že si ho objednal z Temu. Také ztvárňuje jednu z postav, právě posedlého správce herny. Jádrem filmu je ale Alex (Sophie McIntosh), zaměstnankyně, která na své narozeniny uvízla na noční směně. Její dlouholetí přátelé (s hodně nejasnými vztahy a dynamikou) ji překvapí oslavou a začíná noc plná opileckého dovádění, her a možná i vyznání dlouho skrývané lásky. Jenže večer se rychle změní v boj o přežití. Pardon, ne rychle, trvá to asi polovinu filmu, do té doby se neděje víceméně nic.

Pojďme si říct pozitiva, a nebojte, bude to stručné, protože jich moc není.Pojďme si říct pozitiva, a nebojte, bude to stručné, protože jich moc není. Prostředí filmu, velká a temná herna, mělo potenciál být živou a strašidelnou kulisou. Mohla být nostalgickým hřištěm plným neonových světel a strašidelných zvuků, bludištěm, kde si budou hrdinové a vrah střídavě hrát na kočku a myš. Místo toho je tu vše jaksi bez života.

Pokud je na filmu něco děsivé, je to kvalita zpracování. Není tu snad jediná strašidelná scéna, vraždy se často dějí mimo kameru. Postavy nás nezajímají a je dost nepřehledné sledovat, kde se kdo zrovna nachází, jestli je ještě naživu, a často při střihu na další postavu zjistíme, že jsme dávno zapomněli na její existenci. Herecké výkony se pohybují od jakž takž použitelných až po vyloženě bolestivé ke sledování, přičemž většina herců podává výkony, které by se daly velkoryse popsat jako „na úrovni středoškolského dramatického kroužku“. Ani scénář jim neprospívá, dialogy jsou křečovité, bez špetky šarmu a vtipu. Hudba je nevýrazná, střih chaotický, a do toho všeho je dění v herně kombinováno se scénami z budoucího policejního výslechu přeživšího člena party. Budete si kontrolovat hodinky ještě dlouho před náhlým a neuspokojivým koncem filmu a marně pátrat na dně své krabice od popcornu po alespoň nějakém zdroji zábavy.

Když už jsme u toho konce, pokud doufáte v nějaký chytrý zvrat nebo uspokojivý závěr, zklamání se snad ani nedá vyjádřit slovy, ale vlastně nás nepřekvapí. To, co jsme viděli doposud, bylo hrozné, nudné a otravné, tak proč by měl být konec jiný. Film prostě skončí, jako by tvůrcům náhle došly nápady, rozpočet, nebo obojí. Zanechá nás v údivu, proč se s tímhle dílem vůbec někdo obtěžoval, proč se v půlce natáčení všichni neshodli na tom, že bude lepší to zabalit a zbytek rozpočtu propít.

Past na myši není ani strašidelná, ani zábavná, ani trapná. Autoři chtěli natočit zábavný krvák, ale místo krví se film táhne kalužemi špatných rozhodnutí a nedomyšlených nápadů. Samotné postavy jsou tak slabě načrtnuté, že jejich nevyhnutelná smrt vyvolává spíš úlevný povzdech, že s další odškrtnutou mrtvolou se snad přibližujeme vysvobození v podobě konce filmu. Ne, vážně, máme skoro chuť naběhnout pomatenému myšákovi na nůž, bohužel je jen na plátně. Prostě budeme jen trpět s vědomím, že jsme se opravdu chytili do pasti a odejdeme s pocitem, že bychom svůj čas a peníze raději promarnili jinde.

Koukat na kamerové záznamy obchoďáku by bylo zábavnější než tohle.