Recenze: Pyšná princezna nám dává možnost přiblížit českou klasiku našim dětem a vnoučatům

… a tak ji vezmeme na milost.

Donutit dnešní dítě, aby koukalo na černobílý film z roku 1952, by byla výzva složitá i pro krále Miroslava. Proto legendární příběh z říše českých pohádek navštívil animátorské studio a zahalil se do aktualizované podoby (alespoň co se vzhledu týče). Může modernizovaná verze obstát před klasikou, která je v podstatě zakořeněná v české DNA?

Příběh nás zavede do Půlnočního království, kam se vydává v přestrojení král Miroslav (Marek Lambora), srdcem zahradník, aby vysvobodil princeznu Krasomilu (Anna Fialová) z jejího prokletí pýchy a arogance. Navíc to není jen ona, ale celé království a jeho lid, kdo potřebuje zachránit. Se zpívající květinou jako spojencem a srdcem plným romantických ambicí Miroslav doufá, že se mu podaří princeznu získat – a samozřejmě zmařit plány podlého rádce Maxima (Aleš Procházka). Dvojice čelí honičkám, schovkám a soubojům, zatímco Krasomila dostává cenné životní lekce, jako je důležitost pokory a poctivé práce.

Na rozdíl od socialisticky laděného originálu je toto zpracování zjednodušeno pro srozumitelnější vyprávění. Pryč jsou postavy oslavující tvrdou práci a bratrství, přicházejí rozverní chlupatí pomocníci. Vyprávění nabralo spád a přidalo akci i různé zábavné prvky, které sice asi budou poměrně otravné pro kohokoliv staršího deseti let, ale malí caparti je ocení. 

I když to není Disney nebo Pixar, rozhodně to vypadá, jako by jím film chtěl být: od scény v zahradě, kde Miroslav působí spíš ztraceně než zamilovaně, až po hudbou prodchnutou atmosféru. Ale přináší i něco nového: Krasomilina změna je prozkoumána o něco hlouběji a uvěřitelněji. A nejvíc na nás zapůsobí krása české krajiny, na které se animátoři opravdu vyřádili. Půlnoční království je svěží a živé, také dabing si drží svou úroveň: Anna Fialová a Marek Lambora vnášejí do svých rolí jiskru, hudba Ondřeje Brzobohatého a Ondřeje Brouska přitakává ikonickým melodiím a zároveň vnáší do děje dobrodružnou atmosféru. 

Původní kouzlo pohádky, jen mírně pošramocené moderními vychytávkami, se drží staré zápletky tak pevně, že chvílemi působí spíš jako pocta než jako remake.Původní kouzlo pohádky, jen mírně pošramocené moderními vychytávkami, se drží staré zápletky tak pevně, že chvílemi působí spíš jako pocta než jako remake. A i když je animovaný Miroslav možná o něco nedospělejší než jeho hraný protějšek, jeho postava si stále drží svou úroveň. Změna Krasomily je příjemná, ale stačí mrknout a možná vám unikne, proč se do Miroslava zamilovala, protože to proběhlo na plátně během dvou minut. Že by je spojil vášnivý koníček v podobě zahradničení? V tuto chvíli byl možná děj až příliš zrychlen a takových momentů se najde více. Celkově k sobě ale tahle dvojice pasuje a jako příběh o lásce funguje, stejně jako funguje i nějaké to poučení z ní.

Film má smysl vidět, pokud chceme dětem přinést do života stejný příběh, který nostalgicky oslovuje nás. Oblíbenou pohádku z dětství přepracovanou do moderní podoby pak sneseme, pro rodiny s malými prcky jde o solidní podívanou. Je to poctivý pokus o přemostění dvou epoch. Originál sice nepřekonává, ale ani se o to nesnaží – tahle verze se spokojí s tím, že je barevnou, disneyovskou vnučkou, v níž skrz záběry prosvítá špetka českého ducha.

„No co to vidím?“

Snad se nedočkáme i S čerty nejsou žerty!

Ženu ani květinou neuhodíš, ale možná ji s ní okouzlíš!