Recenze Zlouni 2: Jak se napravit a přitom zůstat pořád cool

Když se pokračování rozhodne nepodlehnout lacinosti a nabídne styl i trošku šílenství.

Zlouni jsou zpět, ale tentokrát s čistým svědomím. Ať už je vám pět nebo padesát, tahle zběsilá animovaná jízda vás vezme na výlet plný akce, hudby a překvapení – a na chvíli zapomenete, že sledujete film o mluvících zvířatech v oblecích. Zlouni 2 se vrací k partě zvířecích hrdinů, kteří kdysi byli zločinci, ale rozhodli se sekat latinu. Jenže, jak už to bývá, být hodný není žádná sranda – obzvlášť když vám nikdo nevěří a někdo vás najednou začne znovu obviňovat ze zločinů, které jste (tentokrát) fakt nespáchali.

Pokračování animovaného hitu z roku 2022 přichází s větší dávkou drzosti, akce, novými padouchy a ještě šílenějším dobrodružstvím. A je to vzácný příklad pokračování, které nechce jen zopakovat úspěch prvního dílu, ale skutečně se snaží být lepší. Stejně jako jeho hrdinové. A daří se mu to. Přináší zběsilou akci, silné postavy, humor, který není urážlivě jednoduchý. Je to film, který ví, pro koho je: pro děti, které chtějí dobrodružství, pro rodiče, kteří chtějí něco víc než jen výplach mozku, a pro každého, kdo si rád připomene, že někdy to nejstatečnější, co můžete udělat, je zkusit být lepším člověkem. Nebo vlkem.

Otěže snímku stále drží Pierre Perifel, tentokrát s kolegou JP Sansem, a jejich režijní tandem připomíná raketu: odpalují s vervou, letí rychle a nikdy přesně nevíte, kde skončí. Scénář od Etana Cohena a Yoniho Brennera není sice žádnou shakespearovskou tragédií o vnitřním dilematu, ale i tak si dovoluje otázku, kterou většina animáků obchází s větší opatrností než hypochondr pandemii: co když být zlý je vlastně jednodušší a ještě ke všemu zábavnější?

Pan Vlk se snaží najít normální práci, ale a pracovní pohovory mu končí větou: „Aha, vy jste ten, co nás třikrát vykradl.“ Zbytek party má s běžným životem taky trable, a když se začnou dít nové zločiny, které vypadají přesně jako jejich staré triky, není jiná možnost než se znovu spojit a zjistit, kdo je v tom namočený. A jsou to proklatě chytré, sarkastické a ledově elegantní zlodějky, co chtějí ukrást zlato z celé planety. Tahle partička je stejně zábavná jako nebezpečná a přináší do příběhu novou energii a napětí. K tomu se objeví i pár známých oblíbených tváří. Zlouny čeká jejich dosud nejtěžší mise: zachránit svou reputaci a přitom neztratit víru, že mají na to být lepšími. Je z toho příjemný mix Dannyho parťáků, Rychle a zběsile a vašich nejbrutálnějších hrátek s plyšovými zvířátky v dětství.

Animace čerpá z estetiky komiksu a k tomu přidává takové tempo, že výsledkem je vizuální bouře, která nikdy nekončí.Ale čím Zlouni 2 opravdu vynikají je jejich styl. Animace čerpá z estetiky komiksu a k tomu přidává takové tempo, že výsledkem je vizuální bouře, která nikdy nekončí. Až někdy v tom fičáku ztratíme orientaci. Nechybí tu scény jako start rakety, při kterém by i NASA zrudla závistí, a hudba Daniela Pembertona zní, jako kdyby se James Bond potkal se Spider-Versem a šli si spolu zatancovat. A to všechno jen proto, že tahle parta se rozhodla, že “dětský film” nemusí znamenat “jednoduchý film”.

A co tedy nefunguje? Film má chvíle, kdy je až moc nabušený akcí, vtípky i postavami. Občas to připomíná dort pejska a kočičky: každý chce přidat něco svého. Místy přepálený děj se řítí kupředu rychleji než puberťák na útěku před rozhovorem o citech s vlastní mámou. Ale to vše k tomu šílenství patří. Pokud jste přišli pro meditativní výlet o duševním růstu, kde postavy mile vedou hlubokomyslné rozhovory o sebedůvěře, špatný film.

Ne každý fórek sedne a tempo někdy připomíná dítě, které vám ve chvilce nepozornosti vypilo tři koly v devět večer. Pokud ale chcete vizuální kulomet kreativity, který vás vystřelí z reality na 100 minut – bingo. Zlouni 2 mají něco, co dneska spousta animáků postrádá: odvahu, nadšení pro věc a snahu potěšit jak malé, tak velké. Jsou jako pozvánka do světa, kde dobro a zlo nejsou černobílé, kde se o vykoupení neříká, ale tvrdě se na něm maká, i když to bolí. A hlavně, kde přátelství a loajalita nejsou jen slova v závěrečném dojemném monologu, ale hybná síla celého dobrodružství.

Zlouni 2 nezmění svět. Ale možná jsou přesně tím, co od filmu občas potřebujeme – připomínkou, že být dobrý není o tom, že tě všichni milují, ale o tom, že se každý den znovu rozhodneš nevykrást banku, i když jsi v tom sakra dobrý. Je pro cyniky, kteří si myslí, že animáky už nemají co nabídnout. Pro všechny, kdo si chtějí užít akci, smát se a na chvíli zase věřit, že i největší lumpové můžou mít dobré srdce, pokud jim dáte šanci. A jestli máte rádi hrdiny, kteří sice dělali chyby, ale snaží se je napravit – i když občas tápou – budete se u tohohle filmu bavit.

Je tu tolik akce, že bude Vin Diesel naštvaný, že si tu nemohl zahrát.