Tohle je ten druh rodinné zábavy, na kterou s chutí zajdou i rodiče.
Pokračování diváckého hitu přichází skoro po deseti letech, a místo toho, aby se spokojilo s rolí roztomilého sequelu, rozhodne se být něčím odvážnějším. Je to pořád rodinný animák, jenže tentokrát tak sebevědomě vrstvený, že dospělého občas napadne: „A jsme si jistí, že tohle není spíš přednáška o společenských stereotypech v přestrojení za roztomilé zvířátko?“ Film se nebojí jít hlouběji a skvěle to funguje.
Do města totiž dorazil had Gary, který zboří status quo už jen tím, že se objeví na scéně. Zootropolis na příchod plazů nebylo ani trochu připravené: savci tu vždy vládli městskému prostoru a nic, co nemá chlupy, sem nepatří. Gary je ale přesně ta postava, která propojuje zábavu s tématy jinakosti, strachu a předsudků způsobem, který dokáže být citlivý i komický zároveň.
A naše ústřední dvojice? Judy a Nick jsou plnohodnotní detektivové, kteří si ale na policejním okrsku musí teprve vydobýt respekt, a ani jejich partnerství už není tak bezstarostné jako dřív. Judy je stále ta, která chce nonstop zachraňovat Zootropolis klidně i na vlastní úkor, zatímco Nick zastává pragmatickou filozofii „svět je jaký je a nestojí za to pro něj umřít“. Jejich rozdílný přístup dává příběhu pevný emocionální základ. Konflikty mezi nimi nepůsobí uměle, ani jako trapné taškaření. Jsou pravdivé, lidské a zároveň mile vtipné, protože… no, je to pořád lišák a králík.
Téma jinakosti, strachu a vylučování společenských skupin film pojímá s lehkostí, která je přístupná dětem, ale zároveň natolik inteligentní, že dospělí mají nad čím přemýšlet.Dějově jde opět o konspiraci, která vede k rozsáhlému vyšetřování a odhalování tajemství za spolupráce nových zábavných hrdinů, kteří Judy a Nickovi pomohou. Reptilní komunita má být držena za městskými hranicemi, a zatímco Judy cítí, že je to nespravedlivé, Nick raději přemýšlí o tom, jak z celé situace vyváznout se zdravou srstí i reputací. Tohle téma jinakosti, strachu a vylučování společenských skupin film pojímá s lehkostí, která je přístupná dětem, ale zároveň natolik inteligentní, že dospělí mají nad čím přemýšlet.
Druhý film rozšiřuje svět způsobem, který je přirozený, a přitom překvapivý: poprvé se setkáváme se světem plazů, s jejich kulturou. Přibyly nové lokace, jejichž design potvrzuje, jak technicky vypiplaná animace je, všechno je detailní, promyšlené, zábavné na pozorování pro ty nejmenší diváky. A ano, stále se najde prostor na popkulturní vtípky, které pobaví všechny generace: třeba geniální scéna odkazující na The Shining.
Humor je zde přesně vyvážený. Děti si užijí ztřeštěnost a vizuální gagy, dospělí ocení vrstvené narážky i dialogy, které jsou rychlé, chytré a často dvojsmyslné. Jediný problém, pokud se tomu tak dá říkat, je tempo. Některé scény chrlí tolik nápadů tak rychle, že si člověk někdy přeje druhý pár očí, aby stihl všechno pobrat. Po technické stránce se tvůrci vytáhli. Animace působí jako ruční práce fanatika: drobné detaily, realistické pohyby, akční scény jsou napínavé, vizuálně bohaté, ale nikdy nepřehluší příběh. A ano, po titulcích je scéna, která dává jasně najevo, že tvůrci mají chuť pokračovat dál. A my taky. Snad dřív, než zase za celou dekádu.
Zootropolis: Město zvířat 2 je chytré, laskavé, vizuálně vytříbené pokračování, které nejen že drží úroveň jedničky, ale místy ji i převyšuje. Nevypadá jako sequel natočený jen proto, že první film byl úspěšný. Naopak, působí jako příběh, který se deset let vyvíjel, dozrál, a teď konečně může předvést své ambice. Zdůrazňuje, že odvaha je volba, kterou člověk (nebo králík) dělá každý den. A že společnost se může změnit jen tehdy, když se lidé přestanou bát toho, co neznají, a budou ochotni přehodnotit názory, o kterých už možná ani neví, kde je vzali.
Ustojí tohle partnerství i velké rozdíly?
Lišákovi se sotva dá věřit, a co teprve hadovi!
Snímek obsahuje spoustu gagů pro všechny věkové skupiny.
Zootropolis: Město zvířat 2 / Zootopia 2
Zootropolis: Město zvířat 2 je chytré, laskavé, vizuálně vytříbené pokračování, které nejen že drží úroveň jedničky, ale místy ji i převyšuje. Nevypadá jako sequel natočený jen proto, že první film byl úspěšný. Naopak, působí jako příběh, který se deset let vyvíjel, dozrál, a teď konečně může předvést své ambice. Zdůrazňuje, že odvaha je volba, kterou člověk (nebo králík) dělá každý den. A že společnost se může změnit jen tehdy, když se lidé přestanou bát toho, co neznají, a budou ochotni přehodnotit názory, o kterých už možná ani neví, kde je vzali.
- Hodnocení
