O nejslavnějším detektivovi světa můžeme na nejzáhadnější výstavě všech dob ve třetím patře OD Bílá labuť ledacos vydedukovat až do 10. ledna 2027.
Na úvod výjimečně jednu osobní vsuvku. Sherlock Holmes určitě nepatřil k postavám, jehož příběhy bych s nadšením hltal. Seriálový Sherlock s Benedictem Cumberbatchem mě proto, navzdory nadšeným reakcím, ke zhlédnutí nepřinutil, stejně jako seriál Sherlock Holmes: Jak prosté, třebaže v něm hraje díky Trainspottingu legendární Jonny Lee Miller, a také Lucy Liu, na kterou se vždycky hezky dívá. Nikdy jsem nevyhledával ani „holmesovské“ filmy, ač se vždycky tradovalo, že svými metodami hravě strčí do kapsy C. Auguste Dupina, Phila Marlowa, poručíka Columba, Hercula Poirota, slečnu Marplovou, ba, ano, taky mimořádnou Martu. Můj pohled mírně obměnila až Hra stínů, neboli vynikající pokračování kladně přijatého bijáku od Guye Ritchieho (a taky muzikálové představení Partičky na téma Pes Baskervillský z Olomouce v roce 2015 – dostupné na YouTube), ovšem ty činí z literární předlohy de facto akčního hrdinu, tudíž se zdrojovým materiálem se nedají tak docela srovnávat. Přesto jsem si letos řekl, že si tenhle pán z Baker Street 221B zaslouží šanci. A nutno dodat, že šlo o správnou dedukci!
Ještě před vstupem na samotnou výstavu, tj. hnedle vedle pokladny, zaujme tabule zobrazující spisovatelské současníky Arthura Conana Doyla, mezi nimiž nechybí Karel Čapek, Bram Stoker, Rudyard Kipling a především H. G. Wells, který by si nepochybně zasloužil vlastní přehlídku svého života a díla, jelikož svými nadčasovými romány i povídkami předběhnul dobu minimálně o půl století! Po vstupu do placených prostor dostaneme ochutnávku toho, jak to tenkrát chodilo. Spolu s dobovým oblečením si prohlédneme například pistoli, kasařské náčiní či dokonce posmrtnou masku. Na stěnách visí články informující o důležitých kriminalistických událostech, k jakým došlo na našem území v éře, kdy se 20. století teprve začalo probouzet. A byla by velká chyba si baterkou neposvítit na speciální mapu Prahy.
Jak už bylo naznačeno, tahle výstava o Sherlocku Holmesovi má více vrstev. A jedna z nich je pochopitelně edukativní. V tomto směru organizátoři poutavě zasazují věci do širších souvislostí. Ve smyslu, že přibližují také postavu samotného autora Arthura Conana Doylea, který byl původním povoláním lékař, přičemž se dá směle tvrdit, že někteří z jeho kolegů svými objevy, potažmo svou povahou, do fiktivních příběhů o proslulém detektivovi výrazně promluvili. Je nesmírně zajímavé se díky výstavě vrátit do doby, kdy teprve vznikly věci, které už tak dlouho považujeme za samozřejmost a kdy byla spousta času si sednout a začíst se do nesmírně poutavých příběhů. Ostatně v různých oblastech stále existovaly mezery, které čekaly na to, až je někdo vyplní. Právě v literatuře se to rodákovi z Edinburghu povedlo znamenitě.
(Foto: Červený koberec, Tom Kordík)
V podstatě všechny pečlivě vybrané exponáty jsou vpravdě unikátní. Nechybí kupříkladu první vydání Dobrodružství Sherlocka Holmese z roku 1892, ani o rok mladší časopis The Strand Magazine, díky kterému začala detektivova popularita rapidně narůstat a ve kterém všechno nastartovala povídka Skandál v Čechách. Prohlédnout si rozhodně budeme chtít taky Beetonovu vánoční ročenku z roku 1887, v jejímž rámci vyšla úplně premiérová Studie v šarlatové. Z dalších exponátů jmenujme hrudní kost s vrozenou anomálií, Edisonův domácí fonograf, novinové fotografie, několik rostlin a plakátů, a také rekvizity, které si spolu s Robertem Downeyem Jr., Judem Lawem a Rachel McAdams zahrály v těch dvou výše zmíněných líbivých podívaných. V suvenýrové sekci rovněž najdeme řadu cool věciček, mezi něž patří klobouk, hlavolam, kniha, čaj, puzzle, šperky a samozřejmě dýmka.
Nicméně, protože je výstava interaktivní, bude ideální pokusit se během prohlídky vyřešit jeden zapeklitý případ. Čili je nutno dávat dobrý pozor, všímat si detailů a řídit se slavnou větou inteligentního detektiva: „Znáte mé metody. Použijte je!“ Neboť bez faktů nelze vyvozovat závěry, ovšem zároveň často platí, že nic není klamnějšího než zjevný fakt. Před námi bude stát více kriminalistických výzev spočívajících v sestavení tajemného dopisu nebo v porovnání stop bot. Pokud si někteří z dospělých myslí, že tohle už není nic pro ně, nemůžou být dál od pravdy! Pro lepší přehled vyfasujeme zápisník detektiva, který se maximálně hodí nejen u novinového lisu. Vzhledem k uvedeným skutečnostem nutno důrazně doporučit si na pobyt vyčlenit čas delší než 60 až 90 minut! To se podaří snadno, poněvadž z viktoriánského Londýna zpátky do turbulentní třetí dekády 21. století se stejně bude málokomu chtít vracet.
Výstava o Sherlocku Holmesovi vlastně navazuje na tu, která se soustředila na Titanic. Z toho úhlu, že je také skvělá! Navíc pestrá, zábavná, dobrodružná a schopná přesvědčit všechny, kdož o legendárním mistrovi dedukce kdy pochybovali, že se jedná o postavu, jejíž oblíbenost jde ruku v ruce s její propracovaností. Není divu, že se stala nedílnou součástí světové popkultury. Výstava vysvětlí, poučí, nadchne. V této souvislosti ještě jednu vsuvku – když máme stále v kinech Odysseu, bylo by fajn, kdyby třeba někdy někdo udělal právě takhle koncipovanou exhibici o tvorbě Christophera Nolana, aby ty hromadné superlativy snášející se na jeho adresu začaly konečně dávat smysl. Každopádně, Sherlock Holmes hledal pravdu, a proto je tahle pražská výstava vhodná skutečně pro všechny.
(Foto: Červený koberec, Tom Kordík)
