„Diváci uvidí dobrodružný film o cestě mladé a velmi nadějné freediverky Jindřišky za největším žralokem na světě.“
Patnáctý ročník Mezinárodního festivalu outdoorových filmů již zavítal do desítek měst, potěšil tisíce diváku, a to ještě nejsme ani v polovině. Jedním z pozoruhodných snímků, které máme tu čest spatřit, je i první dokument z cestopisného seriálu JINJANG. Za jeho vznikem stojí ostřílený profesionál Vlastimil Urban, který si s námi popovídal o tom, jak probíhá natáčení pod vodou, co se skrývá za názvem JINJANG i kam se prostřednictvím kamery vydáme příště. Dokonce se s námi podělil i o příhodu, při které tuhne krev v žilách.
Červený koberec: Váš snímek JINJANG-MALEDIVY máme možnost zhlédnout v rámci XV. Mezinárodního festivalu outdoorových filmů. Co diváci v kinech uvidí?
Vlastimil Urban: Diváci uvidí dobrodružný film o cestě mladé a velmi nadějné freediverky Jindřišky za největším žralokem na světě, za žralokem velrybím. Cesta začíná u Jindřišky doma v Berouně, klikatí se přes trénink na hluboké potápěčské jámě v Čestlicích, přes ještě hlubší potápěčskou jámu v italské Padově, kde trénuje a dostává cenné rady od jednoho momentálně nejuznávanějšího freedivera na světě, Umberta Pelizzariho, a končí na lodi na Maledivách, kde zažívá opravdové dobrodružství. Název JINJANG je založený na faktu, že Jindřiška sice zažívá pubertu se všemi vrtochy, co k pubertě patří, ale stejně tak zodpovědně trénuje freediving a dosahuje na svůj věk úžasných výsledků. Například se na jeden nádech s přehledem potopí do hloubky 40 metrů. JINJANG – temné i světlé stránky jejího života a přístupu k freedivingu.
Červený koberec: Hrdinkou seriálu JINJANG je čtrnáctiletá Jindřiška Zajacová, která se vydává se svým tátou a nejlepším trenérem freedivingu na světě Martinem Zajacem na Maledivy. Kde a kdy vznikl nápad jejich cestu zfilmovat?
Vlastimil Urban: S mým kamarádem a trenérem freedivingu Martinem Zajacem cestujeme za freedivingem už pár let. Z našich cest točíme materiály pro krátké dokumenty např. pro pořad Objektiv na České televizi. Do budoucna plánujeme sestřihat veliký dokument o potápění na nádech po celém světě. Ale přitom jsme si všimli, že Martinova dcera začala být ve freedivngu opravdu úspěšná a že ji to čím dál více baví. Pak už se jen stačilo sejít s mou šikovnou kolegyní Alexandrou Macháčovou a nápad byl na světě.
Červený koberec: Vzhledem k tomu, že mnoho záběrů vznikalo pod vodní hladinou, a to i ve značné hloubce, jaké nároky tento fakt kladl na vás, jako na tvůrce a techniku?
Vlastimil Urban: Protože točím dokumenty z tohoto prostředí už delší dobu, tak i když je to dřina, tak s těmi správnými lidmi na place mě to stále baví a je to i zábava. Ale po pravdě řečeno je to obrovská řehole. Mé vybavení na takový výlet jako např. na Maledivy obnáší suchozemskou kameru se stativem, k tomu zvukovou techniku, z ptačí perspektivy vše snímám dronem, samozřejmě podvodní techniku, což obnáší kameru s velikým a spolehlivým pouzdrem na kameru a silná podvodní světla. Protože většinu záběrů točím s flaškou na zádech, potřebuji veškerou potápěčskou výbavu, a občas i na nádech, tak i freediverskou výbavu.
Ale musím přiznat, že se záběry na nádech mi coby můj druhý kameraman pomáhá i Martin, takže další výbava – GoPro kamery. Nedávno jsem zde v Čechách točil klip pro Davida Krause, samozřejmě že ve vzduchu, na souši i pod vodou a David se mi s obdivem smál, že vlastně dělám takový kameramanský Spartan Race. :-)
Červený koberec: Vy osobně patříte též k aktivním vyznavačům freedivingu? Pokud ano, jak hluboko se potápíte?
Vlastimil Urban: Freediving mě baví, stal se mou nedílnou součástí života včetně lidí, kteří se okolo freedivingu pohybují. A i když občas točím soutěže ve freedivingu, freediving pro mě určitě není o dosahování čísel a rekordů. Freediving mě naučil, jak lépe dýchat, jak se pod vodou lépe uvolnit a jak si vodu více užít. Takže můj „osobák“ v hloubce je 40 metrů, ale s tím, že když jsem byl například v Egyptě rozpotápěný, tak jsem v těch 40ti metrech ještě chvíli vydržel a sledoval nádherné hejno medúzek, které se v tu chvíli na Blue Hole objevily.
Červený koberec: Říká se, že pracovat s dětmi a zvířaty je to nejtěžší. Vy jste se v rámci snímku JINJANG-MALEDIVY musel vypořádat s obojím. Co pro vás v tomto ohledu bylo nejobtížnější?
Vlastimil Urban: Má hlavní práce je coby režisér pro TV. Už pár let točím pro ČT Déčko pořad pro děti s dětmi o zvířatech a se zvířaty. A přesně jak se ptáte, nejtěžší je práce s dětmi a se zvířaty. Ale já ještě dodávám, že s freedivery. Je to proto, že když na hladině vymyslíme záběry, domluvíme se, jak a co pod hladinou natočíme, tak se já zanořím s potápěčskou a kameramanskou výstrojí a pak už jen těch několik desítek metrů pod hladinou čekám a divím se, že je vše jinak. A nejobtížnější je točit záběry zvané podhledy. Protože když otočím kameru k hladině, musím se udržet v nádechu celý záběr, abych nevyfoukl bubliny, ty by mi to pěkně zkazily.
No a freediveři jsou v klidu, v psychické vyrovnanosti, neřeší, že mi rychle dochází vzduch ve flaškách, že mi dochází baterka v kameře a už vůbec, že mi dochází trpělivost….
Ale na druhou stranu mě ta práce moc a moc baví, je to dobrodružství a relax zároveň.
Červený koberec: Na svém kontě máte již řadu projektů a dokumentárních cyklů, a to i s vodní a podvodní tématikou. Stalo se, že vás při natáčení něco překvapilo?
Vlastimil Urban: Předminulý rok nás natáčení připravovaného dokumentu o historii českého potápění zavedlo až na Šalamounovy ostrovy. Není to zas až tak dávno, co tam vládli lovci lebek. Na to, že když jsme chodili a natáčeli ve vesnicích s domorodci a oni k nám vodili malé děti (v místním jazyce dětem říkali „pikinini“), aby si poprvé sáhly na bílé lidi, na to jsme si tam již zvykli.
Ale když jsme v kopcích v džungli potkali pár domorodců, kteří v té chvíli sahali pro mačety, protože nikdy neviděli bělochy a netušili co od nás čekat, tak to nás opravdu překvapilo. Nakonec mačety vrátili za provaz za pasem, pozdravili jsme se, řekli pár vlídných slov každý ve svém jazyce, popovídali si milými pohledy a po pěti minutách šli dál svou cestou.
V těchto chvílích ale člověka ani nenapadne vytáhnout foťák, natož kameru, takové chvíle jsou hluboko zaryty v našich cestovatelských myslích.
Červený koberec: Maledivy jsou součástí seriálu JINJANG. Kam se podíváme příště?
Vlastimil Urban: Na příští rok máme s Jindřiškou a Martinem v plánu navštívit Kostariku, nádherné moře a úžasnou přírodu. Dále se uvidí, kam nás Neptun zavede. Ale finále cesty Jindřišky za podstatou a krásou freedivingu by se mělo odehrát v Japonsku.
Z Japonska totiž pocházejí prvotní zakladatelky freedivingu, Amy, lovkyně perel.
Foto: Vlastimil Urban
