Premiéra v ČR: 1. 12. 2022 (Bontonfilm)
Synopse:
Opravdu božská pohádka
Pohádka Největší dar je doslova a do písmene boží. Osudy svérázných obyvatel malé valašské vísky se v ní totiž protnou s prastarými slovanskými bohy jako je Perun, Radegast nebo Černobog. Bohyně zimy Morena nechce předat žezlo nad světem jarní Vesně a lidé s bohy musí spojit své síly, aby se společně pokusili dát věci do pořádku.
V dávných dobách spolu žili bohové a smrtelníci v dokonalé harmonii. Nejvyšší bůh Svarožic dohlížel na pořádek a kontroloval, aby si bohyně jara, léta, podzimu a zimy pravidelně střídaly žezlo. Jenže Morena, bohyně zimy, chce vládnout věčně. Trnem v oku jí je mladá a rozverná bohyně jara Vesna, které musí v daný čas vždy ustoupit. S pomocí svého syna Smrťáka a boha zla a sváru Černoboga se jí ale povede Vesnu obelstít a na lidský svět uvrhne krutou zimu. Zasněžená zem trpí pod mrazem a vichrem, obyčejní lidé i oslabená bohyně jara se najednou nemohou Moreně vyrovnat. Jedinou možností je, aby bohyně léta a podzimu včas požádaly o pomoc ostatní slovanské bohy. Božská kouzla sama o sobě ale nebudou stačit, Morenino řádění může zastavit až ten Největší dar.
Pohádka oživí starou slovanskou mytologii s bohyněmi ročních období Vesnou, Živou, Osení a Morenou, jejichž tradice v mnoha ohledech přetrvávají dodnes. Stejně jako dodnes známe prastaré pohanské bohy Peruna, boha hromu a blesku, Radegasta, boha úrody a hojnosti, Velese, boha podsvětí a moudrosti, nebo Černoboga, boha sváru a zla, kteří žili ve stínu posvátného dubu, z jehož koruny zalité sluncem vládl mocný Svarožic.
Pohádka Největší dar je doslova a do písmene boží. Osudy svérázných obyvatel malé valašské vísky se v ní totiž protnou s prastarými slovanskými bohy jako je Perun, Radegast nebo Černobog. Bohyně zimy Morena nechce předat žezlo nad světem jarní Vesně a lidé s bohy musí spojit své síly, aby se společně pokusili dát věci do pořádku.
V dávných dobách spolu žili bohové a smrtelníci v dokonalé harmonii. Nejvyšší bůh Svarožic dohlížel na pořádek a kontroloval, aby si bohyně jara, léta, podzimu a zimy pravidelně střídaly žezlo. Jenže Morena, bohyně zimy, chce vládnout věčně. Trnem v oku jí je mladá a rozverná bohyně jara Vesna, které musí v daný čas vždy ustoupit. S pomocí svého syna Smrťáka a boha zla a sváru Černoboga se jí ale povede Vesnu obelstít a na lidský svět uvrhne krutou zimu. Zasněžená zem trpí pod mrazem a vichrem, obyčejní lidé i oslabená bohyně jara se najednou nemohou Moreně vyrovnat. Jedinou možností je, aby bohyně léta a podzimu včas požádaly o pomoc ostatní slovanské bohy. Božská kouzla sama o sobě ale nebudou stačit, Morenino řádění může zastavit až ten Největší dar.
Pohádka oživí starou slovanskou mytologii s bohyněmi ročních období Vesnou, Živou, Osení a Morenou, jejichž tradice v mnoha ohledech přetrvávají dodnes. Stejně jako dodnes známe prastaré pohanské bohy Peruna, boha hromu a blesku, Radegasta, boha úrody a hojnosti, Velese, boha podsvětí a moudrosti, nebo Černoboga, boha sváru a zla, kteří žili ve stínu posvátného dubu, z jehož koruny zalité sluncem vládl mocný Svarožic.
Recenze:
Režisérky Daria Hrubá a Marta Gerlíková Santovjáková se pokusily vytvořit pohádku s klasickou atmosférou velebící tradiční lidské ctnosti, lásku, přátelství, sounáležitost a radost. Vezmou nás do malé vesničky na Valašsku do dob, kdy lidé žili skromně, měli jen to jídlo, které vypěstovali a sklidili, chodilo se k muzice a celá rodina si pomáhala. Může takový film ještě vůbec okouzlit novou generaci, nebo spíše jen rodiče nostalgicky zatlačí slzu? Toť otázka.
(photo&video: Bontonfilm)
Video
Galerie
