Jiří Mádl podruhé v roli režiséra.
Sebevražda s výhledem na Prahu. To plánuje mladý Vietnamec Song, když ho na střeše svého baráku najde mrzutý profesor Rypar. Přemlouvání netrvá dlouho a za pár minut už Song jí sendvič u profesora Rypara v bytě. Ten posléze zjišťuje, že Song je zde ilegálně a v potížích. Rypar se tedy rozhodne hochovi moci a nabídne mu dočasný příbytek. A tak začíná jejich sbližování. Střetávají se zde dva naprosto rozdílné světy: ten vynalézavého mladého Asiata a starého zapšklého bývalého středoškolského učitele.
Tak zní premisa nového snímku, který si pro nás připravil Jiří Mádl. Ten se na tvorbě podílel jak režijně, tak scenáristicky. Jde o Mádlův druhý filmařský počin po debutu Pojedeme k moři. A Mádl si tentokráte pro diváky připravil milou podívanou okořeněnou nenásilným humorem, která baví i pohladí po duši. Příběh je jednoduchý, neotřelý a dostatečně zajímavý. Samotný děj pak má většinu času spád a nenudí. Zkrátka příjemný zážitek, který neurazí, dalo by se říci.
Role mu sedla a herec podává s lehkostí velmi kvalitní výkon.Milé jsou i herecké výkony. Zejména pak Alois Švehlík coby profesor Rypar. Role mu sedla a herec podává s lehkostí velmi kvalitní výkon. Zkrátka je znát, že se ve své postavě našel a nedělalo mu větší problémy jí ztvárnit. Zde je také nutno podotknout, že role byla původně určena Janu Třískovi, dokud tragicky nezemřel. Mádl krom toho uvedl, že postavu původně psal na míry hercům jako Christopher Plummer nebo Bruno Ganz. Nejde proto než jen po dobu celého filmu přemýšlet a uvažovat nad tím, jak by Rypal vypadal a působil v podání Třísky. A to trochu (byť ne vinou tvůrců) ruší celkový dojem.
V roli mladého Vietnamce Songa pak debutoval Duy Anh Tran. Ten podává solidní výkon a dobře si přihrává s ostříleným hereckým veteránem Švehlíkem. Na to, že je to v zásadě jeho první velká role, Tran působí přirozeně a hraní mu zkrátka jde. Mínusem mu budiž, že působí trochu unyle a oproti Švehlíkovi nevýrazně, ale vzhledem k tomu, že jde o jeho prvotinu, nevychází z toho vůbec špatně, ba naopak. Navíc ve své postavě zajímavě vykresluje vietnamskou kulturu. Překvapí také fakt, že i když je Song napůl negramotný, co se týče českého jazyka, tak Tran je v zásadě rodilým mluvčím, ale tento fakt skryl a ve filmu tak působil dostatečně věrohodně.
Ve vedlejší roli otravného a průbojného souseda pak zazářil Adrian Jastraban. I když je o vskutku malou úlohu, Jastraban si dokázal osvojit každou svoji scénu. Výraznou vedlejší postavu si zahrál i Vojtěch Dyk. Role nafoukané mladého realiťáka mu vyloženě sedla a působil v ní opravdu autenticky.
Autentické je i prostředí snímku. Pohledy na Prahu z titulní střechy jsou krásné a jímavé. Stejně věrohodné je i prostředí Vietnamské čtvrti na Libuši, tedy SAPA, kde se i natáčelo. Film navíc dobře prolíná tyto dva oddělené světy, které se nacházejí uvnitř jednoho většího. A stejně tak příběh propojuje světy cizince Songa a starce Rypara. Oba se od sebe navzájem něco učí, nějak si pomáhají.
Posledním výrazným bodem je pak hudební doprovod. O ten se zde postaral skladatel nesoucí shodou okolností stejné příjmení jako hlavní hrdina, tedy René Rypar. Jeho skladby dobře dotvářejí celkovou atmosféru, a navíc i baví, takže oživují i finální děj.
Závěrem je Na střeše milá a působivá podívaná. Jejím hlavním tahounem je charismatický Švehlík coby zapšklý profesor Rypar. Ale dobře mu nahrává i méně zkušený Tran, který příjemně překvapí. Příběh ilustruje, co se stane, když dojde ke střetu dvou naprosto odlišných světů a jak si mohou na první pohled dva diametrálně rozdílní lidé navzájem pomoci. Nápad to není nijak nový (už ho aplikoval třeba Clint Eastwood v Gran Torinu), ale to vůbec nevadí. Mádl z něj režisérsky i scénáristicky dokázal vytvořit svěží a příjemnou podívanou, která nenudí a z kinematografického hlediska je opravdu dobře odvedená.
Nejsem doma, běžte pryč.
A takhle se u nás přechází ulice.
Drahoušku, co chceš k večeři?
Na střeše
Na střeše je milá a působivá podívaná. Jejím hlavním tahounem je charismatický Švehlík coby zapšklý profesor Rypar. Ale dobře mu nahrává i méně zkušený Tran, který příjemně překvapí. Příběh ilustruje, co se stane, když dojde ke střetu dvou naprosto odlišných světů a jak si mohou na první pohled dva diametrálně rozdílní lidé navzájem pomoci. Nápad to není nijak nový (už ho aplikoval třeba Clint Eastwood v Gran Torinu), ale to vůbec nevadí. Mádl z něj režisérsky i scénáristicky dokázal vytvořit svěží a příjemnou podívanou, která nenudí a z kinematografického hlediska je opravdu dobře odvedená.
- Hodnocení