Recenze Zatoulaný: Naturalistický pohled na život svobodomyslného mladíka

Síla zobrazovaného, symbolika stranou.
 
 
Režisérský debut francouzského umělce Camille Vidal-Naqueta získal na světových filmových festivalech mnohá ocenění. Například Cenu za nejlepší herecký výkon od nadace Louise Roederera v rámci Cannes, Cenu za nejlepší film na norském festivale Oslo/Fusion, dále Cenu za nejlepší debut na Festival International du Film Francophone de Namur a Zvláštní uznání na festivalu Mezipatra.

Sledujeme příběh mládence, jehož zdrojem obživy je prostituce. Prodává své tělo na ulici mužům všeho věku a plní jim jakákoliv jejich přání. Zároveň nemá vlastní bydlení, je vážně nemocný, závislý na drogách, nešťastně zamilovaný a neskutečně opuštěný. Jedinou předností tohoto životního stylu je nikdy nekončící svoboda a nespoutanost konvencemi. Touží po něžném lidském doteku, lásce, avšak v drsném prostředí, ve kterém se pohybuje, se mu ničeho z toho příliš nedostává. Možností, jak se od toho všeho odreagovat, jsou právě nekonečné večírky, chvilkové fyzické uspokojení a působící účinky návykových látek.

To nejcennější, co nám snímek nabízí, je realistický obraz jedné větve gay komunit. Což je ojedinělá příležitost, jak nahlédnout do takovéto oblasti, když do ní zrovna nepatříme. Celkově film přibližuje myšlení a niterné pocity lidí s menšinovou sexuální orientací, čímž umožňuje ostatním alespoň částečně se do nich vcítit. To může přispívat k lepšímu vzájemnému porozumění obou skupin.

Vskutku největší poklona patří představiteli hlavní role, kterou ztvárnil Félix Maritaud. Určitě vyžadovalo notnou dávku odvahy pustit se do takto komplikované osobnosti. Prokázal nesmírný herecký talent a přesvědčivě tak vdechl život své postavě. Navíc působí poměrně sympaticky a divák má tendenci ho litovat a fandit mu v jeho počínání. Neskutečný kontrast pak způsobuje křehkost duše protagonisty a jeho fyzický chtíč vycházející ze samotných zvířecích instinktů lidské bytosti. A takovýchto protikladů je možné zde nalézt více, naopak podobnost je v obnaženosti těl a v přeneseném smyslu i emocí.

V průběhu se vlastně nedozvíme ani jeho jméno, které není tak důležité. Nesdělují se podrobnosti o jeho předchozím životě. Podstatné je, co se děje právě teď, v tento okamžik. Takový způsob uvažování je většinou na hony vzdálený od běžného smýšlení lidí. Můžeme si proto neustále pokládat otázku PROČ? Proč ústřední hrdina nechce změnit svůj život? Proč od něj nechce více? Diváka to donutí zamyslet se nad vlastním zázemím v mládí, a jak moc ho ovlivňuje v budoucnosti.

Režisér se nebojí ukázat biologickou podstatu člověka, jeho potřeby a vášně.Režisér se nebojí ukázat biologickou podstatu člověka, jeho potřeby a vášně. Rozhodně to není nic pro jemné, útlocitné povahy. Velmi podmanivé jsou detailní scény nespoutaných sexuálních hrátek a praktik, při kterých se někomu může udělat až nevolno. Jde se bez okolků přímo k jádru věci. To vyprávění dodává neobvyklou surovost, která podtrhuje celkové vyznění. Zapůsobí šokem, který podnítí v bezbranně přihlížejících návštěvnících kina.

Mrazivě přímočará zpověď jednoho gay prostituta v neurvalém dramatu si nebere servítky a v mnohých vyvolá pohoršení. Ale to je možná jediný způsob, jak některým lidem skutečně otevřít oči před skutečností, ve které žijeme. Svět nikdy nebyl a není černobílý, ale nabývá tolika odstínů, které ještě nedávno nebyly tak moc k vidění. Možná by nebylo špatné využít ve filmu také někdy moc nevyřčeného nebo pouze naznačeného. Nicméně po skončení snímku divák odchází s opravdu silným dojmem, ať už pozitivním, či negativním, což je nejspíše právě cílený záměr autora.
 

Konečně pohoda, člověk nemusí nic řešit.

 

Tak jak? Dohodneme se?


 

Svoboda nade vše.


 

65%

Zatoulaný / Sauvage

Mrazivě přímočará zpověď jednoho gay prostituta v neurvalém dramatu si nebere servítky a v mnohých vyvolá pohoršení. Ale to je možná jediný způsob, jak některým lidem skutečně otevřít oči před skutečností, ve které žijeme. Svět nikdy nebyl a není černobílý, ale nabývá tolika odstínů, které ještě nedávno nebyly tak moc k vidění. Možná by nebylo špatné využít ve filmu také někdy moc nevyřčeného nebo pouze naznačeného. Nicméně po skončení snímku divák odchází s opravdu silným dojmem, ať už pozitivním, či negativním, což je nejspíše právě cílený záměr autora.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací