Recenze Sergio: Životopisný snímek, který se v průběhu odkloní od zajímavé linky a naservíruje nám klasickou porci romantiky

Střípky ze života člověka, který bezmezně věřil v lidskou solidaritu a rovnost.
 
 
Režisér Greg Barker již v roce 2009 natočil stejnojmenný dokument o tomto uznávaném diplomatovi, se kterým sklidil úspěch. Není pochyb o tom, že si tento příběh zasloužil i hranou verzi. Ta se samozřejmě v mnoha ohledech musí lišit, ale nebylo nutné, aby autoři popouštěli uzdu své fantazii.

Film vypráví zážitky ze života komisaře pro lidská práva Organizace spojených národů – Brazilce Sérgia de Mella. Ten se během své kariéry zasloužil o vytvoření příměří ve spoustě válkou zmítaných zemí. Sledujeme, jak se dostává v roce 2003 do Iráku, který je okupován Američany. Je si dobře vědom toho, že zajistit na tomto místě svobodné volby a stabilitu nebude vůbec jednoduchý úkol.

Zvláštností je v tomto případě roztříštěnost syžetu. Na začátku se ocitneme v určitém kritickém momentě, ze kterého se neustále s hlavním hrdinou vracíme do jeho minulosti. Teprve postupně tedy poznáváme další postavy a souvislosti. Tyto flashbacky jsou ovšem tak časté, že se v nich začínáme ztrácet, až se nakonec ani příliš nesnažíme se v nich vyznat. Navíc později tvůrci úplně rezignují na popisky, tudíž nám situaci moc neulehčí. Využívají také kontrastu radostných chvil z dřívějška s přítomným děsivým děním.

Abychom se dokázali do Sergia lépe vcítit, díváme se při některých scénách přímo jeho očima. To znamená, že vidíme někdy pouze tmu, šero nebo výhled pod vodou. Kamera opětovaně rovněž zabírá velmi zblízka jeho tvář. A protože je zrovna zavalený pod hordou betonu, vyvolává to až klaustrofobické pocity. Plusové body je možné přičíst za použití autentických záběrů z médií. Tento dokumentární prvek dodává snímku potřebnou realističnost.

Záhadou ovšem zůstává, jaký je jeho skutečný záměr.Záhadou ovšem zůstává, jaký je jeho skutečný záměr. Cílem bylo nejspíše popsat komplexně poslední roky života tohoto diplomata, po pracovní i osobní stránce. V rámci výkonu jeho profese se divák dozví velké množství pozoruhodných informací, o kterých možná neměl tušení. Pokud je zvlášť zvídavý, donutí ho to po zhlédnutí vyhledat si i podrobnosti o tomto tématu, což je určitě pozitivní efekt. Nicméně romantická linie si pro sebe nenápadně uzurpuje stále více prostoru. Jako by snad režisér nevěřil tomu, že neobyčejný příběh o práci humanitárního pracovníka sám o sobě obstojí. Proto se z toho stává trochu až tuctová love story, kterých je všude plno.

Třebaže chemie mezi Sergiem (v podání Wagnera Moury) a jeho mladou láskou Carolinou (Ana de Armas) funguje na jedničku. Dokonce spolu ani nepůsobí oplzle, jak by se dalo kvůli jejich tehdejšímu skutečnému věkovému rozdílu trochu očekávat. Zmíněnému herci se skutečně podařilo zobrazit autoritu a vstřícnost, kterou v sobě tato osobnost jednoznačně měla.

Film se snaží působit na intelekt, ale zároveň i na emoce. V přiměřeném měřítku nás seznamuje s politickými souvislostmi takovým způsobem, že je to srozumitelné. Překvapivě to není pouze obhajoba amerických aktivit v zahraničí, ale ukazuje i jejich negativní dopady. Současně se ale obává toho, aby se průměrný divák nenudil, proto se věnuje i milostnému životu Sergia de Mella. Jen škoda, že tím poněkud zaniká jeho celoživotní humanitární úsilí. Je vidět, že režisér věnoval hodně času nastudování jeho osoby z různých pohledů. I když nejspíše zůstane záhadou, co je založeno na realitě a co je přidáno pro přibarvení. Každopádně neuděláte chybu, pokud se rozhodnete věnovat tomuto dílu svůj čas. Když nic jiného, alespoň si díky němu rozšíříte své obzory.

 

Budeme teď stát v dešti, protože je to prostě skvělé filmové klišé.

 

„Od kdy jsi alergický na krevety?“ „Přece odjakživa, tati…“

 

„Co byste si nejvíce přála pro svou zem?“

70%

Sergio

Film se snaží působit na intelekt, ale zároveň i na emoce. V přiměřeném měřítku nás seznamuje s politickými souvislostmi takovým způsobem, že je to srozumitelné. Překvapivě to není pouze obhajoba amerických aktivit v zahraničí, ale ukazuje i jejich negativní dopady. Současně se ale obává toho, aby se průměrný divák nenudil, proto se věnuje i milostnému životu Sergia de Mella. Jen škoda, že tím poněkud zaniká jeho celoživotní humanitární úsilí. Je vidět, že režisér věnoval hodně času nastudování jeho osoby z různých pohledů. I když nejspíše zůstane záhadou, co je založeno na realitě a co je přidáno pro přibarvení. Každopádně neuděláte chybu, pokud se rozhodnete věnovat tomuto dílu svůj čas. Když nic jiného, alespoň si díky němu rozšíříte své obzory.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací