Každý si chce vydobýt své rovnocenné místo na světě.
Režisérkou je Britka Philippa Lowthorpe, která je známá především svou televizní tvorbou. Teď se podruhé pustila do celovečerního snímku. Je chvályhodné, že se někdo odhodlal natočit film o skutečných událostech, které spustily vlnu protestů a pomohly zase o kousek ženám získat si větší respekt ve společnosti. Bohužel se do tohoto tématu pustili autoři s takovou vervou, až je to na škodu.
V roce 1970 se v Londýně konala nejsledovanější televizní show té doby – Miss World. Moderování se ujal legendární britský komik Bob Hope. Už od začátku je jasné, že tento ročník neproběhne tak hladce jako ty předchozí. Vůbec poprvé v historii soutěží o korunku krásy také dvě účastnice z Jihoafrické republiky. Členky nové organizace s názvem Hnutí za práva žen se v přestrojení dostanou na tuto akci a dají všem v přímém přenosu najevo, co si o tom celém myslí.
Z hlediska hereckého obsazení není co vytknout. Ani jeden z nich neměl jednoduchý úkol, protože všichni ztvárňovali reálné osoby. Herečka Keira Knightley se do role odhodlané, a přitom rezervované Sally Alexander velmi hodí. Dále je k vidění například herečka Jessie Buckley, která zazářila v seriálu Černobyl, Gugu Mbatha-Raw nebo Greg Kinnear jako Bob Hope. Zvláště jeho osoba nepůsobí kvůli neustále se opakujícím oplzlým narážkám na vzhled dívek moc sympaticky, což může poškodit jeho reputaci.
Jako ve většině britských filmů se zde vyskytuje specifický humor a jakási nonšalantnost.Jako ve většině britských filmů se zde vyskytuje specifický humor a jakási nonšalantnost. Nenutí k úsměvu za každou cenu, ale přesto se mu to při některých scénách povede. Příjemným retro dojmem působí i kostýmy a prostředí, díky čemuž se snadno přeneseme do atmosféry 70. let v Anglii.
Snímek ovšem moc tlačí na pilu, co se týče některých témat. Řeší se tu naráz feminismus, sexismus a rasismus a celé vypravování má přespříliš apelativní charakter. Ačkoliv v tehdejší době se o těchto záležitostech teprve začínalo mluvit nahlas. Nicméně se povedlo na ně nahlížet z různých perspektiv. Každá soutěžící to vnímá jinak v závislosti na tom, odkud pochází. Rozpory jsou vlastně i ve feministické skupince mladých žen. Zatímco Sally chce změnit systém zevnitř, nebojácná Jo ho touží zcela svrhnout. Nakonec ale dojde k určitému porozumění mezi všemi přítomnými dámami.
Po příběhové stránce přetrvává dojem, že tu něco chybí. Jednotlivé postavy si skoro pořád vyměňují své názory v někdy až přespříliš vleklých dialozích. Dozvíme se něco o rodinném zázemí ústřední postavy, která vychovává svou dcerku s chápajícím přítelem a zároveň se snaží studovat Londýnskou univerzitu. Dochází také k častým střetům s její matkou, která absolutně nechápe její snažení. Žádné větší akce se nedočkáme, a když už dojde na slibovanou vzpouru v sále, není to zase taková bomba, jak by se dalo očekávat.
Film v konečném důsledku bohužel rozdělí diváky na dva nesmiřitelné tábory kvůli svému přehnaně agresivnímu ladění. Zaryté feministky se jen utvrdí v tom, že všichni muži jsou ve své podstatě stejní a druhá skupina si zase vyloží pojem feminismus ihned v tom nejhorším slova smyslu. A to je vážně škoda, protože tento námět je velmi slibný a zasloužil by si vyrovnanější zpracování. Kvůli kvalitním hereckým výkonům, prostředí a historickým skutečnostem je dobré jednou Problémissky zhlédnout. Nepočítejte ale s tím, že ve vás zanechají dlouhodobější dojem.
Dvě různé ženy s odlišným zázemím a hodnotami.
A teď jim pořádně vysvětlíme, že s ženami se nejedná jako s kusem masa na dobytčím trhu!
„Každá mince má dvě strany, proto se nyní dámy otočte zády k publiku.“
Problémissky / Misbehaviour
Film v konečném důsledku bohužel rozdělí diváky na dva nesmiřitelné tábory kvůli svému přehnaně agresivnímu ladění. Zaryté feministky se jen utvrdí v tom, že všichni muži jsou ve své podstatě stejní a druhá skupina si zase vyloží pojem feminismus ihned v tom nejhorším slova smyslu. A to je vážně škoda, protože tento námět je velmi slibný a zasloužil by si vyrovnanější zpracování. Kvůli kvalitním hereckým výkonům, prostředí a historickým skutečnostem je dobré jednou Problémissky zhlédnout. Nepočítejte ale s tím, že ve vás zanechají dlouhodobější dojem.
- Hodnocení