Recenze Konec zločinu v Americe: Krvavá podívaná s originálním nápadem odrazuje přehnanou délkou

Občas mají zločinci víc morálních zásad než strážci zákona.
 
 
Na scénáři k filmové adaptaci stejnojmenného komiksu Ricka Remendera a Grega Tocchiniho z vydavatelství Radical Publishing se podílel Karl Gajdusek. Zrežíroval ho Olivier Megaton, který má na svědomí například dvě pokračování 96 hodin s Liamem Neesonem nebo třetí díl Kurýra.

Příběh se odehrává v nepříliš vzdálené budoucnosti, konkrétně v roce 2025. Americká vláda se chystá během několika málo dní spustit vysílání speciálního signálu, který lidem znemožní vědomě páchat trestné činy. Chce tak konečně zatočit s veškerou kriminalitou a terorismem. Zločinec Graham Bricke se spojí s vyšinutým synem největšího gangstera ve městě – s Kevinem Cashem. Seznámí se rovněž i s jeho snoubenkou Shelby Dupree, zkušenou hackerkou, která jim má pomoct uskutečnit největší loupež století.

Z takto pozoruhodné myšlenky se dalo vytěžit mnohem více. Vinu nese především scénář, protože se jednoduchý příběh natahuje na strašně dlouhou dobu. Zajímavou součástí akčních trháků bývá také popis plánu loupeže, tomu se zde skoro vůbec nevěnují. Většina vypravování se ovšem odehrává před samotným velkým dnem. Poznáváme jednotlivé postavy a ty si mezi sebou budují zvláštní vztahy. Divák může být snadno zmatený, jelikož detaily akce zůstávají skryty a celek pak nedává úplně smysl.

Postavy jsou dost prvoplánové, což ovšem není chyba herců.Postavy jsou dost prvoplánové, což ovšem není chyba herců. Všichni se pasují do polohy sebejistých gangsterů s černou duší. Édgar Ramírez jako Graham Bricke předvádí téměř neustále jeden zamračený výraz, i když přesvědčivě. V tomto ohledu přiláká víc pozornosti Michael Pitt ztvárňující nepředvídatelného Kevina (s příšerně mastnými vlasy), který nás alespoň nutí přemýšlet nad tím, co má skutečně za lubem. Poněkud mimo je britská herečka Anna Brewster, protože nedisponuje potřebným charismatem. Na první pohled příliš neupoutá a nepřesvědčí diváka ani s předstíranou nonšalantností.

Při procesu střihu se nějak ztratil význam scén s násilným policistou. Proč je mu věnováno tolik času, když vlastně není nijak zvlášť důležitý? Amorálnost policejních složek už byla dostatečně nastíněna prostřednictvím agentů FBI. Osobní morálka a svoboda. Právě to jsou témata, která se zde z širšího pohledu nejvíce řeší.

Klasické prvky akčních filmů, například zběsilé přestřelky, honičky v autě, neopodstatněně velké výbuchy a odpočítávání času, tady vlastně moc nefungují. Graham je totiž v podstatě nesmrtelný, takže mu stejně nic neublíží. Citelnou prázdnotu se snaží tvůrci vyplnit sprostými slovy a drastickými scénami. Při natáčení se vyplýtvaly hektolitry umělé krve, ale kýžený výsledek to nepřineslo.

Nevybudujeme si k ústřednímu triu bližší vztah, jejich chování nás v průběhu spíše neskutečně otravuje. Pokouší se vypadat za každou cenu tak drsně, až to působí spíše komicky. Větší míra nadsázky a humoru by snímku neuvěřitelně prospěla. Příjemným překvapením je vhodně zvolený hudební doprovod, zvláště kytarové riffy. Akčních scén zde sice není málo, ale nejsou dostatečně kreativní, podobné mohl divák vidět v řadě jiných děl. Problémem je také příliš dlouhá stopáž, která není vyplněna poutavým obsahem. Stačilo by odstranit některé zbytečné scény a byl by z toho průměrný akční film – lehce koukatelný a snadno zapomenutelný.
 

Všechno je to o správném načasování, kámo.

Jako bonus: Krvavá love story!