Recenze Až na Měsíc: Netflixův nový animák nabízí úchvatnou vizuální stránku i silný příběh

Čínská legenda o Měsíci ožívá.
 
 
Podle ní Měsíc střeží Chang’e, která se po vypití lektvaru nesmrtelnosti stala bohyní a vstoupila na Měsíc. Díky tomu také byla odloučena od své spřízněné duše Houyiho, který zůstal na Zemi a na nějž od té doby osamocená čeká. Této legendě věří i dívka jménem Fei Fei, které jako malé umřela máma. Trvá jí dlouho se s tím vyrovnat, a proto, když si její táta po letech přivede domů novou ženu, rozhodne se postavit si raketu a vydá se hledat onu mytickou měsíční bohyni. Na Měsíci však objevuje mnohem více, než čekala.

Zhruba tak zní ve zkratce hlavní premisa nového animáku vzniklého ve spolupráci s Netflixem. V něm tvůrci v čele s režisérem Glenem Keanem nabízí poměrně zajímavý děj odrážející se od zmiňovaného mýtu. Snímek tak v sobě autenticky a sympaticky odráží čínskou kulturu, a jako takový je jejím dobrým představitelem. Ovšem v některých ohledech i tak občas trochu pokulhává. Byť je samotná myšlenka podpořena silným poselstvím, tak je vše reprodukováno směrem k divákům tak trochu předvídatelně. Už od samého počátku je jasné, jakým směrem se bude celý příběh ubírat a jak to vše skončí. Je sice potřeba brát v potaz, že jde o film převážně pro dětské publikum, ale i přes to je místy velmi naivní.

vizuální stránka je hrává a velmi propracovaná.To však snímku promineme, neboť je přeci jen stále určen pro převážně mladší cílovou skupinu. A mimo to nabízí vskutku okouzlující a kvalitně provedenou animaci, což je u toho typu díla primární prvek. Celá podívaná je hravě barevná a jeho vizuální stránka je hrává a velmi propracovaná. V některých momentech to možná tvůrci trochu přehnali (třeba prezentace rozdílných částí měsíční krajiny působí místy jako dobrý LSD trip). Jenže i přes to si zasluhují velkou pochvalu, jsou tu pak totiž na druhé straně i věci jako autenticky působící látka šátku nebo realistické rozcuchané vlasy protagonistky, které se stávají standardem současných animovaných děl.

U těch je také většinou velmi důležitý i jejich hudební doprovod, a jinak tomu není ani zde. Až na Měsíc nabízí několik vskutku kvalitních muzikálových čísel, které uchvátí. Je však nutno podotknout, že po tvůrčí stránce, máme však po většinu času pocit, že se neustále opakuje totéž a film nenabízí nic nového. Skoro pořád zde totiž zaznívá jedna a tatáž písně. Nebo se aspoň zdá, že tomu tak je. A i když se jedná o pěknou píseň, tak po chvíli začne trochu iritovat, je to zkrátka jedna smutná balada za druhou. Objevuje se zde i pár trochu popovějších písní, které z celého snímku vyčnívají, neboť nesouzní s jeho celkovou smutnější náladou a mohou tak vyznívat trochu mimo, i přes to však představují příjemné oživení.

Za zmínku pak stojí i herecké obsazení, jemuž nelze mnoho vytýkat. Všichni odvádí dobrou práci a plusem je i to, že jde o převážně herce asijského původu, což je u tohoto etnicky zaměřeného díla nesmírně důležité. Pro představu, tak postavám propůjčili hlasy třeba Sandra Oh, John Cho, Cathy Ann, Phillipa Soo, Margaret Cho, Kimiko Glenn či Ken Jeong.

V závěru je Až na Měsíc poměrně sympatický film, a to i přes veškeré své mouchy. Ano, příběh je místy dost předvídatelný a dětsky naivní, ale to je vyvážené silou jeho poselství a velmi dojemným koncem, který donutí k zamyšlení a pookřejí u něj i ti nejotrlejší. Největším plusem je pak opravdu povedená a propracovaná animace. A potěší i hudební doprovod, který je sice zdánlivě trochu jednotvárný, ale i tak kvalitní a chytlavý. Zkrátka Netflix po loňském Klausovi přináší další revoluční animák, tentokráte z čínského prostředí, který si jistě získá mnohé diváky.
 

Tři, dva, jedna… start!

Když se z králíka z klobouku stane kouzelník.

Děkujeme za svezení.