Recenze 7500: Joseph Gordon-Levitt podává velmi silný výkon ve věrohodném thrilleru o přepadení letadla vyvolávajícím úzkost

Tohle nechce zažít nikdo z nás.
 
 
Nový thriller režiséra a scenáristy Patricka Vollratha, 7500, začíná poměrně netradičně. První záběry působí, jako by byly převzaty z bezpečnostní kamery na letišti, navíc jsou pak umocněny nedostatkem zvuku, a my tušíme, že tyto tiché němé záběry věstí něco nepěkného. Do tohoto bezmocného ticha se pak zacyklí i konec snímku.

Už od počátku je tedy jasné, že tohle bude neobvyklá podívaná. Sledujeme zde mladého amerického pilota v podání Josepha Gordona-Levitta, který se musí vypořádat s nouzovou situací, která se mu nečekaně vyhrotila na letadle. Jeho let byl totiž přepaden turecko-arabskými teroristy. Tak zní ve zkratce poměrně všeříkající synopse. Zprvu se zdá děj být poněkud statický (např. vzlet letadla je zobrazen opravdu dopodrobna, nejspíše ve snaze o autenticitu) a my s napětím čekáme, než se začne něco dít, a pak to přijde. Akce je tak náhlá a nečekaná, že nás úplně zaskočí svou urputností a naléhavostí, přes to, že tušíme, že se něco takového musí stát.

A v neustálém napětí nás snímek drží po téměř celou dobu. Tvůrcům v čele s Vollrathem se podařilo vytvořit intenzivní a nervy drásající thriller, který nejvíce těží ze své věrohodnosti. Vollrath a spol. realisticky zobrazují danou situaci a my se dokážeme vžít do pocitů jednotlivých postav, i těch záporných. Celé dění pak sledujeme z poměrně netradičního pohledu pilota v kokpitu, zbytek letadla vlastně ani nevidíme. To, co se tam odehrává, nám zůstává skryto, sledujeme pouze to, co vidí pilot z kabiny a malé kamerky v ní.

Nepříjemnou náladu umocňuje naléhavý tlukot do dveří kokpitu, vrývající se doslova pod kůži.A právě z tohoto hlediska tvůrci dobře navozují atmosféru, máme celou dobu tísnivý pocit, jako bychom byli s protagonistou v letadle. Nepříjemnou náladu pak také umocňuje naléhavý tlukot do dveří kokpitu, vrývající se doslova pod kůži. Za pochvalu pak také stojí i samotné dialogy, které rovněž působí velmi přirozeně.

To samé lze pak tvrdit o hereckých výkonech. Hlavní hvězdou je zmiňovaný Joseph Gordon-Levitt v roli protagonisty Tobiase, amerického pilota řídícího letadlo z Berlína do Paříže. Gordon-Levitt podává silný, věrohodný a syrový výkon. Věříme mu každičkou jeho emoci. Pomáhají mu pak i detailní záběry na jeho upocený (a později i zkrvavený) obličej. Vedle něj je pak také velmi výrazný Omid Memar, který zde ztvárňuje jednoho z teroristů, Vedata. Z počátku je sice poměrně nevýrazný, ale jeho přednes se s postupem děje stupňuje a téměř se vyrovnává svému slavnějšímu kolegovi. Za zmínku stojí jeho nervózní hyperventilování, když dostane záchvat, které je nesmírně autentické, úzkostné a nervy drásající.

Takový je zde i hudební doprovod, nebo spíše jeho nedostatek. S výjimkou závěrečných titulků totiž ve filmu nezazní jediná skladba, která by doprovázela příběh. Jediné, co tu uslyšíme, jsou autentické zvuky prostředí a postav, jako třeba zmíněný tlukot do dveří, ťukání do tlačítek na palubní desce či vyzvánění mobilu. To vše dotváří věrohodnou atmosféru celé podívané.

7500 vyvolává v divákovi nepříjemně úzkostlivý pocit, v tom dobrém slova smyslu. Ovšem díky tomu moc není pro slabší povahy. Vollrath a jeho tým vytvořili intenzivní a realistický thriller, který se vryje pod kůži, nejen díky stupňujícímu se napětí. Jakmile však zazní „Allahu Akbar“ je vše jasné, o co tady půjde. Celá podívaná pak stojí na výkonu Josepha Gordona-Levitta, který dokazuje, jak podceňovaným hercem ve skutečnosti je. Jediným negativem je poněkud příliš vyhrocená poslední třetina, která je pak chvílemi až trochu neuvěřitelná. Milovníci filmů o leteckých katastrofách a únosech však zcela jistě nebudou zklamáni.
 

„Co se to tam vzadu děje?“

„Pokud neotevřeš, podříznu jí krk.“

Tak tohle neskončí dobře.