Recenze Bombastický Johan: Netradiční tragikomický příběh diváka zaskočí, pobaví i dojme

Každému v životě něco občas vybouchne.

To, že mají Seveřané hodně specifický smysl pro humor, není nic nového. Tohle pravidlo potvrzuje i snímek Bombastický Johan, který se nese ve tragikomickém duchu. Nicméně je to příjemná změna, protože na světě existuje už dost téměř totožných amerických komedií.

Divák sleduje životní příběh Johana Grandeho, který měl odjakživa blízko k dynamitu. Už jeho rodiče odpalovali během druhé světové války mosty, aby se do Norska nedostali nacisté. Brzy osiřel a vychovávali ho jeho strýc a teta. Kvůli své zvláštní povaze se často dostává do konfliktů s ostatními obyvateli venkova. Musí se také vyrovnat s tím, že jeho láska ze sousedství s ním poté, co ji málem vyhodil do povětří, nechce mít nic společného.

Za scénářem stojí norský spisovatel Erlend Loe, který napsal také stejnojmennou knihu. Neobyčejným způsobem vypravování připomíná například film a knihu s názvem Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel. Tu napsal uznávaný švédský spisovatel Jonas Jonasson. Pravděpodobně tedy není náhodou, že jsou si tato díla v něčem podobná.

Hlavní postavu ztvárňuje po celý dospělý život jeden herec – konkrétně Pål Sverre Hagen. Jeho minimalistický styl hraní se naprosto hodí pro roli Johana. I když jeho postava nemusí být každému sympatická, stejně se s ní divák dokáže ztotožnit. Protože každý z nás se někdy cítil osamělý ve své zvláštnosti. Kvůli tomu mu držíte po celou dobu pěsti, ať už mu v životě nic dalšího nevybuchne.

Překvapivě detailně je vylíčena také psychologie jednotlivých postav. Kromě samotářského, hodného, ale tak trochu natvrdlého Johana je detailněji popsána také jeho celoživotní láska Solvor. Tu hraje Ingrid Bolsø Berdal, která vypadá jako norská verze Charlize Theron. Ačkoliv ho miluje, je dlouhou dobu zaslepena vlastní pýchou a ublížeností, v čemž ji podporuje i její matka.

Natočit takhle upřímný a zároveň citlivý snímek se podaří jen málokomu.Severská příroda je neuvěřitelně krásná, ale zároveň drsná. Přesně takoví jsou ve filmu i obyvatelé městečka Titrane na ostrove Frøya v Trøndelagu, kde Johan žije. Na stejném místě se také natáčelo, což nebývá zase tak obvyklé. Navíc je také poněkud nezvyklé, jak upřímné sebereflexe jsou Norové schopní. I když dokáží být ostří, mají s největší pravděpodobností dobrá srdce. Jelikož natočit takhle upřímný a zároveň citlivý snímek se podaří jen málokomu.

Tvůrci spolu mísí dvě zdánlivě neslučitelné polohy. Prvky tragiky a komiky jsou promíchány tak mistrně, že divák zůstane nevěřícně zírat. Ačkoliv mu někdy možná hrůzou vstanou vlasy na hlavě, jak moc černých vtipů se dopouštějí. Na druhou stranu ovšem dokážou vytvořit tak intimní okamžiky, které ho dojmou až k slzám. Když nějaký film zvládne obojí, je to v podstatě ukazatel toho, jak moc je dobrý.

Zajímavě působí také norské prostředí a zvyky, které jsou pro ostatní národy poměrně cizí. Například není úplně obvyklé bydlet v majáku nebo není v menších obcích ani tolik rozšířené rande naslepo. Proto může občas trvat, než se divák zorientuje, co se vlastně děje. Naštěstí se však vypravování v tomto ohledu nepřizpůsobuje zahraničnímu publiku, protože tím by ztratilo část kouzla.

Bombastický Johan je natočen v typicky severském duchu. Chvílemi sice diváka zaskočí tím, jak je drsný, ale současně dokáže být také neuvěřitelně citlivý. Takovou jedinečnou kombinaci zvládne jen malé procento děl. Atmosféře bezútěšnosti nahrává do karet také tamní pošmourné počasí. Kolem hlavního hrdiny Johana totiž vybuchuje v podstatě všechno, co jde. Každodenní stereotyp se kombinuje s absurdními situacemi a chováním jednotlivých postav. Tvůrci zároveň zachovávají autenticitu norského prostředí, což příběhu jenom prospívá. Pokud se vám tento specifický způsob vypravování líbí, tak si tento kousek rozhodně nenechte ujít.

Je super, když má člověk někoho, s kým může být sám sebou.

„Jmenuju se Johan a bydlím v majáku.“

Kvůli odhalení pomníku obětem druhé světové války se sešlo celé městečko.

80%

Bombastický Johan / Alle hater Johan

Bombastický Johan je natočen v typicky severském duchu. Chvílemi sice diváka zaskočí tím, jak je drsný, ale současně dokáže být také neuvěřitelně citlivý. Takovou jedinečnou kombinaci zvládne jen malé procento děl. Atmosféře bezútěšnosti nahrává do karet také tamní pošmourné počasí. Kolem hlavního hrdiny Johana totiž vybuchuje v podstatě všechno, co jde. Každodenní stereotyp se kombinuje s absurdními situacemi a chováním jednotlivých postav. Tvůrci zároveň zachovávají autenticitu norského prostředí, což příběhu jenom prospívá. Pokud se vám tento specifický způsob vypravování líbí, tak si tento kousek rozhodně nenechte ujít.

• Hodnocení