Recenze: Dora a ztracené město je dětsky naivní, ale i přesto sympaticky baví

Indiana Jones v dupačkách.

Dora the Explorer, čili v češtině Dora Průzkumnice, je kanadský kreslený seriál, který je v Americe a jiných státech doslova fenoménem. U nás tohoto statusu a věhlasu nedosáhl, a tak i proto jeho hraná adaptace nikdy nevstoupila do českých kin a v současnosti je k vidění pouze na HBO Go nebo Netflixu, kde byla nedávno uvedena. A je to vlastně škoda, neboť Dora a ztracené město je velkorozpočtový dobrodružný snímek dělaný pro velké plátno.

Dora už tu není malá latinskoamerická objevovatelka, tentokráte už je z ní šestnáctiletá puberťačka, která se z džungle dostává do víru velkého města, kde se musí naučit sžít s každodenní realitou střední školy. Jednoho dne je však na školním výletě společně se třemi dalšími kamarády unesena do džungle, kde musí spojit síly, aby zachránili Dořiny rodiče a rozluštili záhadu tajemného ztraceného města.

Premisa Dory a ztraceného města není nijak složitá, ba naopak, celý děj je poměrně předvídatelný a veškeré jeho twisty a zvraty vidíme už na míle daleko. Příběh je navíc poměrně silně dětsky naivní až chvílemi krajně infantilní (např. prdící písek, nebo doslova píseň o hovnu atp.), ale když se člověk podívá na zdrojový materiál, tedy těžce dětský animák, tak vlastně není divu. A i přes to všechno však Dora baví.

Najde se zde plno humorných momentů a narážek na původní seriál.Najde se zde plno humorných momentů a narážek na původní seriál. Jeho atmosféru navozuje už samotný začátek a Dořino občasné koukání do kamery a vybízení diváků k opakování určitých slovíček (to byla největší část originálu). Nejbizarnější a zároveň nejvtipnější chvílí však je, když se hrdinové vlivem halucinací najednou přesouvají do animovaného světa. Tato scéna sama o sobě dost baví, a navíc jde o skvělý odkaz na zdrojový materiál.

Dora je však v mnoha ohledech i dost bizarní. Příkladů se najde spousta. Vůbec nejzvláštnějším momentem je, když Dořina opička promluví v jedné chvíli hlasem Dannyho Treja. Objevuje se tu pak také animovaný mluvící liščí lupič Swiper, bez něhož bychom se v klidu obešli, i když je jasné, že jde o odkaz na velmi důležitou postavu z animáku.

Je však jasné, že Dora se v mnohých ohledech nebere moc vážně, což je poměrně osvěžující. Tvůrci v čele s režisérem Jamesem Bobinem, který se podílel i na některých skečích o postavě Ali G (což je vskutku bizarní spojení), jsou si totiž moc dobře vědomi podobností s Indiana Jonesem a jinými klasickými dobrodružnými akčňáky. Dora tak sice nenabízí nic originálního a neotřelého, ale to ani nevadí, neboť tvůrci na to sami naráží (např. zmínka o džunglovém rébusu nebo hláška, že „dobrodružné filmy lžou!“ atp.).

Velkým plusem je i herecké obsazení, v čele s Isabelou Merced coby titulní Dorou. Ta podává solidní výkon, její přednes je velmi výrazný a občas až trochu moc přehrává, což se vlastně pro její postavu hodí a zdá se to tak být záměrem. Za zmínku pak stojí i známější jména jako Michael Peña a Eva Longoria v roli Dořiných rodičů nebo Eugenio Derbez jako Alejandro, ti všichni podávají solidní výkony a své scény si osvojují.

Dora a ztracené město v závěru sice není nijak intelektuálně náročná podívaná, ale i přes to baví. Nabízí především zajímavý děj, který nenudí a má spád. Plusem je i dostatek humoru a nezklamou ani herci. Celou atmosféru pak dotváří chytlavý hudební doprovod. Ve svém jádru jde zkrátka o sympatický veselý snímek s pořádnou dávkou dobrodružství a pozitivní energie, u kterého se nebudou nudit děti ani rodiče.

Slyšeli jste to? Jako by nás volalo Jumanji.

Dora a ztracené město
(Foto: Paramount Pictures)

Kde je ten Indiana Jones, když ho člověk potřebuje.

Dora a ztracené město
(Foto: Paramount Pictures)

Já na to sahat nebudu, co když je to past?

Dora a ztracené město
(Foto: Paramount Pictures)
65%

Dora a ztracené měst / Dora and the Lost City of Gold

Dora a ztracené město v závěru sice není nijak intelektuálně náročná podívaná, ale i přes to baví. Nabízí především zajímavý děj, který nenudí a má spád. Plusem je i dostatek humoru a nezklamou ani herci. Celou atmosféru pak dotváří chytlavý hudební doprovod. Ve svém jádru jde zkrátka o sympatický veselý snímek s pořádnou dávkou dobrodružství a pozitivní energie, u kterého se nebudou nudit děti ani rodiče.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací