Recenze: Léto v Kreuzbergu je dramatem o dospívání mladé dívky, která objevuje svoji sexuální orientaci a první lásku

Léto s sebou dokáže přinést nejedno překvapení. 

Hlavní postavou tohoto německého snímku je Nora (Lena Urzendowsky), čtrnáctiletá dívka, která během horkého léta tráví spoustu času se svojí starší sestrou a jejími kamarády. Nora je ovšem velmi tichý společník a má pocit, že nikam nezapadá. Kromě toho začne objevovat sama sebe z hlediska sexuální stránky a zjišťuje, že je jiná než ostatní v okolí. Tyto pocity ještě více umocní seznámení s osobitou Romy (Jella Haase), do které se Nora zamiluje.

Film je pozoruhodný hned z několika hledisek. Tím prvním, které je zároveň jasným pozitivem snímku, je jeho vizuální zpracování. Léto v Kreuzbergu má totiž velice zajímavý vizuální styl, kdy se určité záběry prolínají s animovanými prvky, dělají se různé detailní záběry na hmyz nebo si kamera zkrátka hraje s dlouhými záběry a nasvícením. Zmíněný hmyz je též součástí jedné metafory ve filmu, proto je na něj kladen určitý důraz. Originální zpracování je každopádně velkým pozitivem výsledného díla.

Kromě Nory a jejího sebeobjevování se film zároveň soustředí na upadající morálku současné mládeže.Dále si Léto v Kreuzbergu hraje s jakousi dualitou v rámci toho, o čem chce vlastně být. Kromě Nory a jejího sebeobjevování se totiž film zároveň soustředí na upadající morálku současné mládeže, což prochází celým příběhem. Zejména v první polovině stopáže se ovšem zdá, jako bychom sledovali dva odlišné filmy a tvůrci se nemohli rozhodnout, zda se soustředit více na Noru a její příběh, nebo na úpadek mládeže. S postupem stopáže už se ale daří tvůrcům příběh poněkud nasměrovat a úpadek mládeže se stává spíše vedlejší dějovou linií. Ona nejasnost v zaměření snímku tedy trvá pouze určitou dobu.

Poukazování na úpadek mladistvých však přináší určité riziko, kdy se z těchto charakterů mohou snadno stát velmi nesympatické postavy, které si za celou dobu neprojdou žádným větším vývojem. A to se bohužel stalo i v tomto snímku. Máme zde sice některé scény, kde si například sestra Nory projde určitým uvědoměním, nicméně její chování to nijak výrazně nezmění, což platí v podstatě pro všechny mladistvé. Nikdo z vedlejších postav zkrátka není vyloženě sympatický a divákovi může být úplně jedno, co se s nimi stane.

Určité sympatie se daří navodit pouze s Norou, což je vzhledem k její úloze v tomto filmu zásadní a divák se do ní dokáže vcítit. Problém však přichází, když Noru vidíme v řadě situací, ve kterých bychom ji zrovna vidět nechtěli a některé věci vidět ani nepotřebujeme, přesto nám jsou ale natvrdo ukázány přímo na kameru. Vidět tyto věci je spíše zneklidňující vzhledem k tomu, že postavě má být teprve čtrnáct a protagonistka na tento věk skutečně vypadá, dokonce se někdy zdá být ještě mladší. Obnažené a ryze osobní scény tak vyvolávají spíše rozpačité pocity.

Určitou rozporuplnost vyvolává i samotný závěr filmu, který se na jedné straně snaží mít určitý přesah, ale na druhé straně vše tak nějak vyšumí do ztracena. V tomto případě je název snímku celkem výstižný, jelikož ukazuje pouze to, co se přihodilo během jednoho léta. Díky tomu se ovšem nezdá, že by měl celý příběh ve své podstatě nějaký hlubší význam. Je tedy otázkou, co přesně nám chtěli tvůrci ve výsledku říct, protože i přes snahu o určitý přesah působí snímek s nástupem závěrečných titulků spíše jako ztráta času.

Léto v Kreuzbergu má velice zdařilé zpracování, zejména práci s kamerou a režii. S hlavní postavou dokáže divák soucítit, ovšem objevuje se zde řada scén, u kterých je velmi na pováženou, zda tyto věci se čtrnáctiletou dívkou musíme vidět a zda bychom je vůbec měli vidět. Ostatní postavy jsou spíše nesympatické, a i když je u některých z nich snaha o vývoj, jakoby vždy po chvíli spadly na stejné místo, ze kterého vyšly. Dějová linie o upadající mládeži se tedy neposune nikam. Závěrečná snaha o metaforu je sice poměrně zajímavá, ale úplně se jí nedaří ospravedlnit celý film, který v závěru působí trochu jako ztráta času. V určitém nadprůměru tak snímek pouze drží zajímavá režie, vizuální stránka a pohled na svět očima Nory.

Nuda v paneláku.

Léto v Kreuzbergu
(Foto: Jost Hering Filmproduktion)

Hlavně nenápadně, děvčata. Hlavně nenápadně….

Léto v Kreuzbergu
(Foto: Jost Hering Filmproduktion)

Mezi Norou a Romy to zajiskří.

Léto v Kreuzbergu
(Foto: Jost Hering Filmproduktion)
55%

Léto v Kreuzbergu / Kokon

Léto v Kreuzbergu má velice zdařilé zpracování, zejména práci s kamerou a režii. S hlavní postavou dokáže divák soucítit, ovšem objevuje se zde řada scén, u kterých je velmi na pováženou, zda tyto věci se čtrnáctiletou dívkou musíme vidět a zda bychom je vůbec měli vidět. Ostatní postavy jsou spíše nesympatické, a i když je u některých z nich snaha o vývoj, jakoby vždy po chvíli spadly na stejné místo, ze kterého vyšly. Dějová linie o upadající mládeži se tedy neposune nikam. Závěrečná snaha o metaforu je sice poměrně zajímavá, ale úplně se jí nedaří ospravedlnit celý film, který v závěru působí trochu jako ztráta času. V určitém nadprůměru tak snímek pouze drží zajímavá režie, vizuální stránka a pohled na svět očima Nory.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací