Recenze Seveřan: Jak může být něco tak krvavé a nudné zároveň?

Co vznikne, když řeknete Hamlet pětkrát za sebou?

Malý Amleth (Oscar Novak) zbožňuje svého otce, krále Aurvandila (Ethan Hawke). Toho ale zavraždí zrádný bratr Fjölnir (Claes Bang) a malý následník trůnu najednou přichází o rodiče i domov. Po letech skrývání a pustošení vesnic po boku Vikingů je mu připomenuto poslání, ke kterému se zaslíbil: “Pomstím tě, otče. Zachráním tě, matko. Zabiju tě, Fjölnire.” A když vám Björk řekne, že musíte naplnit váš osud, tak to berete vážně. Dospělý krvelačný Amleth (Alexander Skarsgård) se vydává na Island, kam jeho strýc uprchl poté, co přišel o království, a stal se farmářem uprostřed pustiny. Hlavní hrdina tam dorazí jako otrok a nikým nepoznán plánuje svou krvavou pomstu a osvobození matky (Nicole Kidman). Pomůže mu jak jeho spojenkyně Olga (Anya Taylor-Joy), tak tajuplné vize. 

Smysl veškerého snažení hlavního hrdiny se dozvíme v prvních minutách, ostatně všichni známe Hamleta, který byl inspirován stejnou skandinávskou legendou. Co bylo úmyslem režiséra Roberta Eggerse, to už vyžaduje trochu více zamyšlení. Snímek je velmi syrový, přímočarý, ponurý. Vizuální stránka je sice působivá, ale ne vyloženě dechberoucí. Navzdory všem rituálům, nadpřirozeným úkazům a průpovídkám o bozích zůstává film poměrně povrchní. Chybí nám vývoj postavy, nejdřív sledujeme zlomené dítě, které přišlo o vše krom holého života, aby o dvě minuty později už jako dospělý bez mrknutí oka zabíjel desítky takových dětí. Těžko ho ještě můžeme nějak litovat, a ani jeho otec král nebyl žádný sympatický Mufasa ze Lvího krále. Nejvíc emocí, respektive alespoň nějaké, nám tu přinesou ženské postavy, díky bohům za ně. Olga zůstane tajemná a zajímavá po celý snímek, ale nestane se nikým víc než postavou v pozadí. Gudrún Nicole Kidman toho nabízí mnohem víc i přes omezený prostor na plátně.

Skarsgård svým výkonem občas stírá hranici mezi člověkem a zvířetem.Může se zdát, že pokud se vyžíváte ve scénách nasáklých krví, bude to film pro vás. Jenže chyba lávky, ono tam toho násilí zas tak moc není. Tedy to, co uvidíme, je brutální až až. Skarsgård svým výkonem občas stírá hranici mezi člověkem a zvířetem. Ale i když na nás z plátna vypadávají střeva, moc emocí v nás film nevzbudí. Spíš se snaží být až křečovitě intenzivní. Zloduch je tu nějaký chlápek, který teď ještě ke všemu už ani není král, ale majitel farmy. A my se teď máme dvě hodiny těšit, až bude konečně po něm? Ne, bude nám to jedno. Mnohem lépe by se dívalo na to, jak Amleth udělá něco překvapivého, vezme život do vlastních rukou. Jenže osud je osud. Film nám sice v jednu chvíli dá trochu naděje, ale ta pomine stejně rychle, jako dobré počasí na Islandu.

Seveřan je krutá a přímočará podívaná. Ale je to, co se děje mezi krvavými bitkami, pro diváka dostatečně poutavé? Zasvětit svůj život výhradně pomstě, zvlášť když ho můžete místo toho strávit s Anyou Taylor-Joy, to je docela blbost. A nemusíte si platit sezení s osobním koučem, aby vám to došlo. V devátém století to byl asi dobrý důvod vstát ráno z postele, ale bude dnešní divák vážně na konci takového příběhu cítit satisfakci?

Taková normální vikinská rodinka.

„Teď se podíváme, co vám může udělat neléčená paradentóza!“

Vize o Anye by chtěl kdekdo.