Recenze: Fentasy je nic neříkající krimi o drogách, které se až přehnaně snaží o modernost

Nudnější vyšetřování jste nezažili.

Fentasy je celovečerní debut režisérského dua Samuela Vičana a Anastasie Hoppanové, pro kterou jde zároveň o scenáristickou prvotinu. A je to znát. Nezkušenost tvůrců je patrná především z hlediska nekoherentního příběhu beze spádu a rádoby moderních vizuálů a „neotřelého“ střihu. Vičan a Hoppanová se beznadějně snaží vyčnívat a přinést něco tak strašně moderního, ale jejich dílo díky tomu působí kýčovitě a chaoticky.

A příběh měl přitom potenciál.A příběh měl přitom potenciál. Zaměřuje se na Sofii, která miluje divoké večírky, kde jsou hlavním zdrojem zábavy nejrůznější druhy návykových látek. Se svým novým přítelem Pellerem, který je amatérským chemikem, tak rozjíždí lukrativní byznys – zjišťují totiž, že když se jakákoliv droga řízne fentanylem, její účinky se závratně násobí. Přímou úměrou se tak zvyšuje i zisk. Sofie a Peller teď vládnou pouliční scéně, i když se jejich droga stává pro mnohé smrtícím koktejlem. Jejich úspěch však velmi brzo přiláká pozornost policie a především ruské mafie, která netoleruje konkurenci. Sofie se tak dostává k detektivovi Danielovi a stává se klíčovým hráčem k rozluštění vyšetřování a k chycení pravých zločinců. 

Na první pohled slibná zápletka, která by také mohla někam vést. Na zajímavosti přidává i fakt, že se snímek inspiruje skutečnými událostmi, které se odehrály před více než 10 lety na Slovensku a snaží se uvést do povědomí, že extrémně silný syntetický opioid fentanyl si i v současnosti vezme desítky tisíc životů ročně. Veškerý potenciál je však ztracen díky nepovedenému zpracování. Příběh je vyprávěn z pohledu hlavní hrdinky Sofie, kterou po celou dobu zpovídá policista Daniel. Ve filmu se tak už od samého začátku nachází přehnaně moc narace ze strany zmíněné protagonistky, jejíž vypravování je tak trochu jako bez života. Díky tomu je děj strašně unylý a diváka prostě nebaví sledovat.

K udržení pozornosti nepomáhá ani vizuální stránka filmu, především poněkud osobitý a nápaditý střih. Tvůrci se očividně snaží o jakýsi moderní styl. Je očividné, že ví, jak natočit správné záběry a v post-produkci je pak nastříhat tak, aby působily cool, nebo se o to spíše snaží, protože v závěru působí většina scén spíše jako průměrný hudební videoklip. Je to strašně matoucí, nepříjemné k sledování a zkrátka nepovedené.

Světlejší stránkou je herecké obsazení. Kristína Kanátová i David Švehlík se opravdu snaží o kvalitní výkony. Kanátová možná občas až příliš. Je znát, že mladá herečka občas svým výkonem až moc tlačí na pilu a i když je její přednes solidní, tak prostě není dostatečně výrazný, aby utáhl celou podívanou. A nepomáhá ani její mrmlavá slovenská artikulace, díky které se divák trochu ztrácí v ději. Zkrátka Kanátová jako hlavní hrdinka moc nezaujme, a to je škoda. O něco lepší je Švehlík, který je beze sporu tím nejlepším, co dokáže Fentasy nabídnout. Švehlík má navrch nad všemi herci a podává povedený a výrazný výkon. Zbytek obsazení pak ničím příliš nezaujme a spíše na ně i jejich postavy divák poměrně rychle zapomene.

V závěru je Fentasy kostrbatě odvyprávěné krimi z drogového prostředí. A nepovedené zpracování je opravdu škoda, neboť námět, inspirovaný skutečností, měl potenciál stát se něčím lepším. Ovšem debutující tvůrci zkazili podívanou zběsilým rádoby střihem, z kterého akorát přechází zrak. Vyprávění tak nedrží pozornost po všech stránkách a nepomáhá mu ani neustálá narace ze strany protagonistky. Herci se sice snaží, ale ani jejich výkony nestačí, aby utáhly celou podívanou.

Snad nikdo nepozná, že je to jen cukr.

Pssst! Mám dobrej matroš!

Jestli bude ještě chvíli mluvit, tak asi usnu.