Recenze Dcera národa: Série se inspiruje seriálem Bridgertonovi a přibližuje českou kulturu mladé generaci

Národní obrození pokračuje.

Konečně se naše kultura dočkala okamžiku, kdy se zpracovávají skutečné příběhy silných českých osobností. A nemusí to být formou zdlouhavého výkladu, jak jsme o nich zvyklí poslouchat ve školách. Série Dcera národa ukazuje, že to jde udělat i s nadsázkou a humorem.

Karel Havlíček Borovský patřil mezi nejvýznamnější české novináře a spisovatele. Po smrti za sebou zanechal nejen své dílo, ale také dceru Zdeňku. Její osud vezmou do rukou čeští obrozenci, kteří z ní chtějí udělat dokonalý symbol české kultury. Jenže zapomínají na to, že je po otci, takže si o svém životě chce rozhodovat sama. Kvůli tomu, že se zamiluje do polského důstojníka rakouské armády, se z ní přes noc stane zrádkyně národa.

Hlavní roli svérázné Zdeňky ztvárňuje Antonie Formanová. Shodou okolností je pojí právě to, že se obě musí vyrovnat se slavným odkazem svých předků. To mohlo přispět k tomu, že se herečce podařilo ji skvěle zahrát. V rolích národních obrozenců zazáří řada známých herců. Mezi nimi jsou například Jiří Langmajer (František Ladislav Rieger), Jan Vlasák (František Palacký), Vladimír Javorský (Alois Pravoslav Trojan), Leoš Noha (František August Brauner) a Robert Mikluš (Josef Hamerník). Ty doplňují mladí herci, kteří tvoří partu kolem hlavní postavy.

Čeští umělci všeho druhu často zapomínají na to, jak bohaté máme kulturní dědictví. Je pochopitelné, že se nechávají unést moderní vlnou, která se upíná k západnímu světu. Jenže se pak snadno stane, že Západ zpracovává naše témata, která my přehlížíme. Příkladem budiž třeba knižní sága Zaklínač od polského autora Andrzeje Sapkowskiho, který čerpá ze slovanské mytologie, aby ji nakonec do seriálové podoby převedl Hollywood.

Naštěstí se možná čeští tvůrci poučili a rozhodli se nakouknout do ne tolik známých zákoutí naší historie. Konkrétně je nadchl scénář spisovatelky Lucie Vaňkové, která popsala skutečný životní příběh Zdeňky Havlíčkové, které se kvůli jejímu otci přezdívalo „dcera národa“.

Výjimečné je, že to pojali svérázným způsobem tak, aby vypravování zaujalo i mladou generaci.Výjimečné je, že to pojali svérázným způsobem tak, aby vypravování zaujalo i mladou generaci. Zároveň se však snaží také o to, aby příliš nepobouřili konzervativnější diváky. Byť je docela pravděpodobné, že se tak stejně stane. Přesto se pokouší balancovat na hranici toho, aby bylo vypravování historicky důvěryhodné, ale současně se s ním dokázali ztotožnit i dospívající. K čemu by totiž bylo historické dědictví, kdyby následující generace vůbec nezajímalo?

V tomto ohledu se nedá přehlédnout podobnost s historicko-romantickou sérií Bridgertonovi, která zaznamenala v posledních letech obrovský úspěch. I když se jedná o historické postavy, chovají se, pohybují a mluví tak, že se s nimi dokáže ztotožnit i mladý člověk žijící v 21. století. Obzvlášť když si díla dělají legraci z tehdejšího stereotypního nahlížení na muže a ženy a dalších dnes již poměrně zdárně překonaných společenských nešvarů.

Série Dcera národa čerpá ze skutečných událostí české historie. Konkrétně se inspiruje životním příběhem dcery Karla Havlíčka Borovského, která byla na svou dobu velmi svobodomyslná a nebála se jít za svým. Na rozdíl od hodin češtiny se při tomto vypravování opravdu nebudete nudit. Současně se dílo drží skutečných reálií, aby příliš nenaštvalo fanoušky národního obrození.  Nicméně série je pojata s tak milou nadsázkou a humorem, že jí nějaké to odchýlení od reality musí nakonec odpustit snad každý. Zvlášť když vzbuzuje zájem nejmladší generace o tuto etapu našich dějin a na výsledek se tak dobře kouká.

„Jestli mám jít na ples v těchhle šatech, tak to radši zůstanu doma…“

Nejvíce vás pravděpodobně pobaví Jiří Langmajer jako František Ladislav Rieger.

Nechybí ani moderně pojatá taneční scéna.