Recenze: Poklad nás vezme na exotické dobrodružství

Najdeme poklad české kinematografie, nebo spíše chaluhy a pár barevných rybiček?

Nový snímek Rudolfa Havlíka slibuje, že nás osvěží dobrodružstvím v krásných exotických lokacích, s příležitostným (lehce trapným) humorem. Jestli máte náladu na odlehčený snímek s příměsí komedie, na který se díky líbivému Bali dobře kouká, tak se chopte šnorchlů a jdeme na to. 

Julie (v podání temperamentní Veroniky Khek Kubařové), michelinská šéfkuchařka, se vydává na Bali, aby konfrontovala svého roky odcizeného otce Karla (Jiří Langmajer), který většinu života posedle pátrá po potopeném portugalském pokladu, a od Julie – překvapení! – potřebuje peníze, protože poklad stále ne a ne najít, zatímco dluhy se kupí stejně rychle, jako jím vypité lahve od piva.

Po několika předvídatelně trapných setkáních a značném množství rozházených flašek se hlavní hrdinka (z poměrně nepochopitelných důvodů) neochotně připojí k otcově podmořské honbě za pokladem v naději, že najde nejen bohatství, ale možná i způsob, jak urovnat zpřetrhané rodinné vazby, protože její komplikovaný táta je ta jediná rodina, kterou má. Najdou hrdinové poklad, který z nich udělá boháče? Nebo snad pod mořskou hladinou dokážou napravit rodinné vztahy, když jim to na souši nejde?

Celé putování je vizuálně líbivé, i když předvídatelné.Celé putování je vizuálně líbivé, i když předvídatelné, byť jsou tu jeden nebo dva zvraty, ale nic, co by nás donutilo vyplivnout popcorn. Bohužel někdy snímku dochází dech. I když nám kamera ukazuje úchvatné scenérie a nekonečné výhledy na oceán, občas se zdá, že to vše má vynahradit řídký děj. Zatímco postavy hledají poklad, my marně hledáme humor. Příběh je sice chvílemi poutavý, ale tápe v místech, kde by ho mohl oživit dobrý, vydatný vtip nebo zvrat.

Poklad není bez půvabů a plusů. Film je krásně natočený a Bali tu odvádí kus práce. České herce běžně pod vodou nevidíme a záběry z potápění jsou velmi profesionální a vkusné. Na souši se často pohybujeme v krásném domku s bazénem, ale nic se nepřehání: krásné výhledy a bazén vyvažuje tmavá zaneřáděná kuchyně a zatuchlý kamrlík, kam prší, a zcela nelogicky tu výprava ubytuje svou hlavní sponzorku a nechá ji pak vše samotnou uklízet, i když nikdo nemá nic moc na práci.

Je nutné ocenit, že tu jde o vztah dcera-otec a ne laciný milostný příběh, protože páry, mezi kterými fungovala nějaká chemie, bychom v české kinematografii asi spočítali na jedné ruce. A nesmíme zapomenout ani na herecké výkony, Veronika Khek Kubařová vnáší do Julie ohnivou energii i civilnost a je jako obvykle nesmírně sympatická, Jiří Langmajer jako neschopný a emočně nedostupný tatínek, který chlastá a u toho hledá poklad, zatímco veškeré problémy zlehčuje, je také uvěřitelný. Petra Bučková je důstojně doplňuje, i když mladé osazenstvo je tu spíše do počtu. Na kvalitě snímku přidává i hudba Ondřeje Konvičky, spojuje dobrodružného ducha s moderní atmosférou a dokáže mnoha scénám dodat potřebnou šťávu, takže film působí jako dovolená, na které byste si přáli být, tedy dokud si ovšem nevzpomenete, že hlavní hrdinové jsou emocionální trosky. 

Film se občas moc opírá o scénické záběry, že chvílemi působí jako otravná reklama na cestovní ruch, kterou nemůžeme přeskočit, než se dostaneme k zábavnému obsahu. Ano, chápeme to, jsme na lodi. Na moři. Znovu. Nepotřebovali jsme k tomu patnáct záběrů z dronu, ale možná jen dva. Pak tyto scény začínají působit jako výplň míst, kde měl být děj, ale na ten nebyly nápady. A tempo? Řekněme, že tohle dobrodružství by si zasloužilo pár rychlých svižných plaveckých temp. K tomu se ještě snímek snaží vybalancovat komedii a rodinné drama, a tahle snaha nakonec nepřekvapivě končí tím, že vtipů je málo a jsou od sebe daleko jako bójky, a ony dramatické vážné problémy ve finále scénář nechce řešit, tak je bagatelizuje. Postava Julie se potýká s posttraumatickou stresovou poruchou, kterou ze sebe po jednom potopení v bazénu setřese jako pes kapky vody, a své trauma zázračně překoná. A co se týče Karlova evidentního alkoholismu, ten je zlehčován a prostě k postavě patří. Je přece v pohodě, že postavy své problémy zapíjejí, aniž by tenhle problém vyřešily. 

Pokud máte náladu na lehký, bezstarostný film s úžasnými lokacemi a náznakem rodinného dramatu, je tento film pro vás. Navíc je příjemné sledovat český pohled na dobrodružný žánr, i když z toho není nový Indiana Jones.

Jestli jste příznivci exotiky, trochy odlehčeného rodinného dramatu a nebo jste prostě nadšenci do hledání pokladů, stojí za to dát Pokladu šanci. Pokud ale čekáte film nabitý vtipnými slovními přestřelkami nebo neutuchající akcí, možná si budete připadat, že jste uvízli na opuštěném ostrově a jen doufáte, že vás někdo zachrání. Poklad je jako hledání zlaté mince v truhle písku, určitou hodnotu má, ale budete se muset trochu snažit, abyste ji našli.

„Říkali, že tu bude stánek s pivem a klobásama!“

„Hurá, už máš splacené všechny dluhy!“

„Kolikátkou ses namazala?“