Co kdyby kolektivní vztek světa najednou dostal tvář?
Představte si tohle: prožíváte běžný den v práci, plníte všední úkoly, když se najednou z ničeho nic váš stážista rozhodne rozbít vám hlavu notebookem. Žádné varování, žádná hádka ani provokace, jen čirý, nevysvětlitelný a bezdůvodný vztek vůči vám. Netradiční francouzský film, který se inspiruje mnoha žánry, nám představuje život hrdiny, který čelí právě této podivné situaci. Snímek kombinuje černou komedii, dystopickou sci-fi a horor se zombie prvky, ti všímavější mohou spatřit i satirický pohled na moderní společnost. Celovečerní debut režiséra Stéphana Castanga si dosud získal pověst vynalézavého, ale rozporuplného filmového experimentu. Je to film pro každého? Určitě ne. Ale pokud patříte k divákům, kteří mají rádi bizarní směs smíchu, strachu o život a bitek v septiku, pak jste právě narazili na ideální program na večer.
Pro nás ale začne být zajímavý ve chvíli, kdy se ho náhodní cizinci začnou pokoušet zabít – krutě, brutálně a bez provokace.Vincent (Karim Leklou) je grafický designér s poklidným životem, zapomenutelnou osobností a nulovým šarmem. Pro nás ale začne být zajímavý ve chvíli, kdy se ho náhodní cizinci začnou pokoušet zabít – krutě, brutálně a bez provokace. Brzy si Vincent uvědomí, že tyto útoky nejsou ojedinělými případy, jsou součástí širšího vzorce, který vyvolá něco tak nevinného, jako je delší oční kontakt. Nastává Vincentův pád do paranoie a izolace v pokusu o přežití s příměsí romantického napětí a temně komických eskapád. Film začíná silně a tajemně, takže diváky rychle a nenápadně zaujme svou absurdní, ale zároveň děsivou premisou. Sledovat Vincenta, jak se brání sérii nevyprovokovaných útoků, je stejně napínavé jako temně vtipné. Castang v těchto počátečních momentech vytváří hmatatelné napětí a udržuje diváky v nejistotě, co bude následovat.
Jak však příběh postupuje, silný koncept začíná ztrácet na síle. Představení Margaux (Vimala Pons) vnáší do děje romantickou podzápletku, která působí uspěchaně a lehce nedotaženě. Chemie mezi postavami přesto nabízí okamžiky vřelosti a humoru. A pak je tu finále, které se potácí na antiklimatickém území a zanechává nás s více otázkami než odpověďmi. Byla to sociální metafora? Varovný sci-fi příběh? Nebo jen nepovedený filmový experiment?
Vrcholem snímku je ztvárnění Vincenta Karimem Leklou. Leklou se svýma oduševnělýma očima a věčně zmateným chováním prodává propad postavy do šílenství s tragikomickým nádechem, který je zároveň poutavý i absurdní. Vimala Pons jako Margaux potěší, přináší rebelskou energii, která krásně kontrastuje s Vincentovou bezradností.
Dalším triumfem je tón filmu. Castang udržuje křehkou rovnováhu mezi humorem a hrůzou a přináší momenty, které skvěle fungují. Zvláštní zmínku si zaslouží temně zábavná rvačka v exkrementech, která je odvážná a kreativní. Po vizuální stránce se film vyznačuje drsnou, desaturovanou estetikou, která umocňuje jeho ponurou atmosféru. Navzdory svým silným stránkám trpí Vincent musí zemřít problémy s tempem a nekonzistentním budováním světa. Počáteční útoky jsou strhující, ale jakmile se film vydá na spekulativní sci-fi území, pravidla Vincentova stavu se stávají nejasnými. Tyto nesrovnalosti podkopávají napětí a zanechávají diváky spíše zmatené.
Scénář je sice místy chytrý, ale ve třetím dějství také selhává. Romantická podzápletka působí jako promarněná příležitost, stejně jako zkoumání širších témat filmu. Je to komentář ke společenskému hněvu, meditace nad izolací, nebo jen absurdní thriller? Nedostatečné rozuzlení se může někomu líbit, ale hrozí, že odradí diváky, kteří dávají přednost definitivnějšímu závěru.
Vincent musí zemřít není pro každého. Je to experimentální, žánrově pestrý film, který se vyžívá ve své absurditě a černém humoru, ale selhává, když má přinést ucelený příběh. Pro fanoušky netradičních hororových komedií by mohl být zajímavý (přestože je dost komorní), stejně jako pro ty, které lákají filmy zkoumající křehkost společenských norem. Pro ostatní může být nedostatek emocionální hloubky a zmatený závěrečný akt překážkou. Snímek funguje jako metaforické zrcadlo moderního života: chaotický, zmatený a nevysvětlitelně zuřivý. Je to film, který se odvažuje ptát: „Co kdyby kolektivní vztek světa najednou dostal tvář?“ a naneštěstí pro Vincenta je to jeho tvář.
Bahenní koupele jsou zdraví prospěšné, ale tohle není jen tak nějaké bahno…
„Já mám na chlapy fakt smůlu!“
Jak rychle se náš svět může zhroutit…
Vincent musí zemřít / Vincent doit mourir
Vincent musí zemřít není pro každého. Je to experimentální, žánrově pestrý film, který se vyžívá ve své absurditě a černém humoru, ale selhává, když má přinést ucelený příběh. Pro fanoušky netradičních hororových komedií by mohl být zajímavý (přestože je dost komorní), stejně jako pro ty, které lákají filmy zkoumající křehkost společenských norem. Pro ostatní může být nedostatek emocionální hloubky a zmatený závěrečný akt překážkou. Snímek funguje jako metaforické zrcadlo moderního života: chaotický, zmatený a nevysvětlitelně zuřivý. Je to film, který se odvažuje ptát: „Co kdyby kolektivní vztek světa najednou dostal tvář?“ a naneštěstí pro Vincenta je to jeho tvář.
- Hodnocení
