Recenze: Odvážná Vaiana 2 statečně pádluje vpřed, ale v oceánu možností ztrácí kompas

Smete nás přílivová vlna zábavy, nebo se budeme brodit v mělkých vodách nudy?

První setkání s Vaianou bylo téměř zjevením. Energický příběh o mořeplavbě, nabitý polynéskou mytologií, nakažlivými melodiemi a hrdinkou, která netrpěla klasickou disneyovskou naivitou, ale měla stejný podíl odvahy a šarmu. Vznik dvojky tedy nikoho nepřekvapí, ale víme, jak to bývá s pokračováními…

Znovu vyplouváme! Příběh začíná slibně: Vaiana se vydává na výpravu, aby sjednotila nesourodá ostrovní společenství, která bůh Nalo proklel do izolace. Se svou věrnou oceánskou magií, novou otrhanou posádkou a návratem Mauiho (poloboha, jehož svaly mají větší osobitost, než někteří nováčci) se vydává do neprobádaných vod. Ale stejně jako Vaiana samotná, i toto pokračování občas sejde z cesty.

Odvážná Vaiana 2 je tím typem pokračování, při kterém máte pocit, jako byste potkali starého kamaráda, který na vás chrlí jednu historku za druhou.Odvážná Vaiana 2 je tím typem pokračování, při kterém máte pocit, jako byste potkali starého kamaráda, který na vás chrlí jednu historku za druhou. Nebyl tu dostatečně ohromující a srdcervoucí nápad, tak byla oblíbená hrdinka prostě vyslána na výpravu, na které ji čeká spousta překážek, něco se naučí, a při odchodu nechá pootevřené dveře případnému pokračování. Podaří se však tomuto očekávanému filmu uspokojit zmlsané diváky natolik, aby o ně vůbec ještě stáli? Nebo je v téhle lodi díra a začíná se potápět? Pojďme se do toho ponořit.

Ačkoli příběh začíná silně, vytváří živé kulturní pozadí a zajímavou premisu, brzy se ukáže, že Vaiana tentokrát pádluje proti proudu úspěchu svého předchůdce. Film klopýtá s nedostatečně rozvinutými postavami a dějem, který často působí jako seznam akčních scén. Obří svítící škeble? Odškrtnuto. Noví přátelé? Taky. Bohové ovládající blesky? Jasně.

Síla původního filmu spočívala v zaměření na růst Vaiany a hluboké spojení, které si vytvořila se svým dědictvím a oceánem. Tady je toto emocionální jádro příběhu rozmělněné. Její výzvy jsou vnější, nikoli osobní, což příběh připravuje o napětí a hloubku, díky nimž byla její první plavba nezapomenutelná. Je tu ale i moře pozitiv a rozhodně to neznamená, že dvojka úplně ztroskotala. Animace není ničím jiným než velkolepou podívanou. Od třpytivého písku po výrazné vlny je každý záběr pastvou pro oči. Podvodní scény, v závěru v kombinaci se zásahy blesků, nám přinesou krásný zážitek. A nesmíme zapomenout na humor. Hádky Mauiho a Vaiany jsou zábavné jako vždy a přinášejí tolik potřebné odlehčení. I roztomile nechápavé kuře si dokáže ukrást několik scén, ale ne dost. Hudební doprovod je smíšený. Zatímco čísla inspirovaná polynéskou hudbou jsou dojemná a atmosférická, absence génia Lina-Manuela Mirandy je citelně znát. Nové písně jsou použitelné, ale postrádají kvalitu, do které se dá okamžitě zamilovat.

Film však pokulhává ve vývoji postav. Nová posádka si těžko získává naše sympatie, takže je těžké se o ni zajímat. A zloduška je redukována na dějovou pomůcku než na hrozivého nepřítele. Dalším problémem je tempo. Prostřední akt se vleče s opakujícími se překážkami, které nedokážou budovat napětí ani odhalit nic nového o naší hrdince. Akce je zběsilá, ale často působí prázdně.

Pokračování často čeká stejný osud jako ohřátou pizzu: možná je stále chutná, ale nikdy není tak uspokojivá jako originál čerstvě vytažený z trouby. Vaiana statečně pádluje vpřed, ale někde v oceánu možností ztrácí kompas. Zatímco děti si možná užijí nepřetržitou akci a okázalý vizuál, dospělí si možná budou přát něco hlubšího, emotivnějšího, nebo prostě něco víc, než kladení jedné překážky za druhou. Odvážná Vaiana 2 nám podává krásnou mušli, která šeptá přísliby dobrodružství, ale uvědomíme si, že jde jen o ozvěnu. Ovšem jednička byla tak skvělá, že i její slabý odvar je pořád moc hezký.

„Tohle je ten ostrov z odpadků?“