Manželské drama o třech dějstvích.
Ono je to spíš komedie. Nebo se tak aspoň tváří. Splitsville je nejnovější dílo režiséra a scenáristy Michaela Angela Covina (a zároveň představitele jedné z hlavních rolí), které se podle traileru tváří jako bezstarostná a trochu bláznivá komedie, kterou však tak docela úplně není.
Je lepší touha nebo stabilita?Příběh se zaměřuje na dva manželské páry (Carey a Ashley, Paul a Julie), které řeší stejné dilema – vztah už jim nefunguje jako dřív a každý z partnerů možná touží po něčem víc. A tak přijdou s myšlenkou otevřeného vztahu, která naprosto rozvíří jejich přátelství, které doposud vnímali jako pevné. Co je v pořádku a co už je za hranou? Je lepší touha nebo stabilita? To skrze eskapádu vztahových dramat zjišťuje naše čtveřice v poměrně nečekaném sledu událostí.
Covino přináší spoustu humorných a neokoukaných momentů jako např. absurdní bitka Careyho a Paula, při které doslova zboří celý dům nebo časosběrná sekvence, ve které Ashley střídá nápadníky jako ponožky a Carey postupně každého ubytuje u nich doma. Ale pak je tu také spousta momentů, které příliš zbytečně tlačí na pilu, jako třeba, když se Carey dozví, že ho Ashley podváděla a vydá se na zběsilý úprk po souši, vodě i vzduchu, jen aby se dostal, co nejdál – máme se tomu smát, ale po chvíli už to trochu ztrácí na vtipu.
Nepomáhá ani fakt, že je snímek poněkud roztáhlý. Má sice jen 104 minut, ale děj je poměrně statický a po chvíli se bohužel začneme trochu nudit, což je škoda. Samotný nápad je totiž zajímavý a nabízí poměrně neokoukané téma, mnoho snímků se nevěnuje otevřeným vztahům. Covino toto téma zpočátku uchopil poměrně dobře, ale postupně se v něm začal trochu utápět a snímek začal ztrácet smysl.
A tak není jasné, co měla být myšlenka celého filmu – jsou otevřené vztahy dobré, nebo jen ztrátou času, protože se stejně časem vrátíme k normálu? Covino a spolu režisér Kyle Marvin toto nechávají poněkud otevřené a nezodpovězené, nebo jen z jejich interpretace není jasné, co tím chtěli říct.
Podobně všelijaké jsou i herecké výkony. Nikdo z ústřední čtveřice (Dakota Johnson, Adria Arjona, Covino a Marvin) nepodává ničím výrazný výkon. Jejich přednesy sice nejsou vyloženě špatné, ale postrádají hloubku a jejich emoční rozpoložení jim nějak nevěříme. Naštěstí jsou však sehranou čtveřicí a dohromady jim to na plátně celkem solidně funguje, zvlášť ve společných scénách.
V neposlední řadě stojí za zmínku i hudební doprovod z pera Dabney Morris a Davida Winga, který snímku dodává aspoň trochu elánu. Výrazné skladby dobře doplňují děj a dělají ho o něco méně statickým.
Dohromady je Splitsville tak trochu rozpolcenou podívanou (jak už nahrává jeho název). Má zajímavou myšlenku a pár upřímně vtipných a neokoukaných momentů. Ale příběh je také poměrně unylý a statický, takže je u něj těžké udržet pozornost. A herci podávají slušné, ale ne ničím zvlášť výrazné nebo objevné výkony. Zkrátka snímek se po všech stránkách snaží být neotřelým a snaží se tak moc, až to občas není příjemné. Své publikum si však snad najde.
Zlato, nezkusíme radši uzavřený vztah?
Taky v dálce vidíte všechen ten ztracený potenciál?
Splitsville
Dohromady je Splitsville tak trochu rozpolcenou podívanou (jak už nahrává jeho název). Má zajímavou myšlenku a pár upřímně vtipných a neokoukaných momentů. Ale příběh je také poměrně unylý a statický, takže je u něj těžké udržet pozornost. A herci podávají slušné, ale ne ničím zvlášť výrazné nebo objevné výkony. Zkrátka snímek se po všech stránkách snaží být neotřelým a snaží se tak moc, až to občas není příjemné. Své publikum si však snad najde.
- Hodnocení
