Recenze Běžící muž: Extravagantní show, která se vysmívá naší posedlosti zábavou, a zároveň nás v té hře udržuje

Tohle přece není meditace, ale útěk.

Asi jste ochotni udělat leccos pro svou rodinu. Co kdybyste museli obětovat klid, pohodlí, možná i vlastní zdravý rozum? A co kdyby vás oslovili, abyste se přihlásili do šílené reality show, kde 30 dní musíte utíkat před exkluzivními zabijáky a vaším jediným cílem je přežít? Odměna? Vaše rodina už nikdy nebude hladovět ani strádat, jenže… taky vás už nikdy neuvidí. Ben Richards (Glen Powell) je náš ukrutně naštvaný hrdina. Štve ho jeho bývalý šéf, jeho život, celý nespravedlivý svět, kde chudí musí umírat na ulici a bohatí se jim u toho smějí. Ale když onemocní Benova dcera, nezbývá mu, než se vydat na útěk o život před zraky nedočkavých diváků. U toho se dovídá nepříjemné skutečnosti o zákulisí soutěže, a přestože si o světě bohatých nedělal vůbec žádné iluze, dokáže ho odhalení pravdy naštvat ještě víc.

Běžící muž nám servíruje dystopii, která je zároveň groteskně zábavná a znepokojivě aktuální. Sci-fi thriller s nádechem černého humoru a retro 80. let, který si hraje s naším vztahem k obrazovkám, médiím, celebritám a krutosti zabalené do zábavy. Edgar Wright se chopil adaptace Kingova díla (už jednou zfilmovaného) a jeho rukopis je vidět zejména v choreografii honiček. Kamera nás bere na divokou jízdu, střih řádí jako tornádo, a každý detail, od holografických arén po laserové zbraně, je pečlivě vybraný. Wright se sice někdy utápí ve snaze odlehčit Kingovu temnotu, ale přesto dokáže každou scénu naplnit energií a napětím. Hudba Stevena Price pulzuje s obrazem a podporuje rytmus chaosu, takže každá exploze i přestřelka mají svou váhu, i když tempo je poněkud nevyrovnané, zvláště v poslední třetině.

Glen Powell je v dokonalé formě: charismatický, energický, rozvášněný a tak naštvaný, že to dokáže ventilovat jen temným humorem, protože nemůže jen tak každému rozmlátit hlavu. Je to hrdina, kterého chcete mít po svém boku. Josh Brolin coby univerzální tvůrce zla je přesně takový, jakého ho potřebujeme: šarmantní, vypočítavý a nebezpečný, jakmile se usměje do kamery. Přesto mohl pouštět ještě víc hrůzy a zůstal trochu nevyužitý, vzhledem ke stopáži 137 minut. Michael Cera, Katy O’Brian či Lee Pace přidávají svou dávku šílenství, ale všechny vedlejší postavy jsou bohužel jen průvodci na Benově cestě, ne samostatnými hrdiny. A přestože děj jede na plné obrátky, občas máme pocit, že už se opakuje a stále koukáme na to samé. Což je taky vlastně pravda.

Příběh je směsicí adrenalinu, kritiky mediální manipulace a absurdní brutality reality show.Příběh je směsicí adrenalinu, kritiky mediální manipulace a absurdní brutality reality show. Benova cesta se postupně přesouvá ze špinavých uliček a kanálů do letadel a nablýskaných budov, tempo se zrychluje, ale náš dojem z něj upadá, protože dialogy nabírají zbytečnou délku, která snižuje napětí. Poslání o mediální manipulaci se opakuje stále dokola. Možná by diváka zabolelo víc, kdyby se konkrétněji zakouslo do té naší reality. Ironie je zde všudypřítomná: film sám je extravagantní show, která se vysmívá naší posedlosti televizí a zábavou, a zároveň diváka v té hře udržuje. Humor je černý, cynismus jemný, a přitom je stále radost sledovat, jak se Ben snaží přežít ve světě, kterému se nedá věřit.

Běžící muž je pro diváky, kteří mají rádi temné sci-fi, brutální akci, černý humor a sarkastické narážky na média a společnost. Není to film pro ty, kteří se chtějí nimrat v psychologii vedlejších postav nebo hledají logiku za každým výbuchem. Tohle přece není meditace, ale útěk. Glen Powell zde potvrzuje, že je hvězda mnoha žánrů, a Edgar Wright i s výrazně jednodušším příběhem ukazuje, že dokáže díky své vizuální fantazii a rytmu udržet diváka napjatého od začátku do konce.

Adrenalinem nabitá, vizuálně přitažlivá a temně zábavná podívaná, která nás nutí zamyslet se nad světem, kde realita a show jsou nerozlišitelné, a kde přežití je jen další formou pobavení. Není perfektní, má zdlouhavé pasáže, nevyužité vedlejší charaktery a nedotaženou temnou atmosféru… Ale když se posadíte a rozhodnete se ho vychutnat, snímek vám s výsměšným úšklebkem potvrdí, že jsme posedlí zábavou.

„Neváhej a toč!“