Jen kousek od Karlova mostu existuje možnost se přenést do magického světa tvůrce, jehož věhlas přesáhnul hranice naší země.
V historii české kinematografie bychom našli několik osobností, které by si zasloužily vlastní muzeum. Některé se ho naštěstí už dočkaly. Jednou z nich je Karel Zeman, jehož unikátní tvorba nemá prakticky v celosvětovém kontextu obdoby. Za jeho de facto jediného následovníka bychom teoreticky mohli označit Wese Andersona, jenž ale jednak nevzdělává, a jednak nenabízí dobrodružství v pravém slova smyslu, protože u jeho filmů se jen díváme, zatímco u těch Zemanových prožíváme. A nezáleží na tom, jestli nám je zrovna 8, 38 nebo 80 roků. Muzeum Karla Zemana bylo i proto delší dobu na našem seznamu se světem kinematografie souvisejících míst, která je třeba navštívit.
Na samotném úvodu celé prohlídky si zkontrolujeme filmografii, díky čemuž si připomeneme, že tituly Cesta do pravěku, Vynález zkázy, Bláznova kronika, Na kometě, Baron Prášil, Ukradená vzducholoď a Čarodějův učeň nebyly jedinými, které rodák z Ostroměře na Jičínsku vytvořil. Faktem zůstává, že ty ostatní zůstávají trochu neprávem ve stínu těch vyjmenovaných. Existují přece taky Příběhy pana Prokouka, Pohádka o Honzíkovi a Mařence, Poklad Ptačího ostrova, Král Lávra, Pohádky tisíce a jedné noci a samozřejmě Vánoční sen, na kterém spolupracoval se svým jmenovcem Bořivojem – režisérem proslulých, oblíbených, a proto taky hojně reprízovaných pohádek Pyšná princezna, Byl jednou jeden král, Šíleně smutná princezna a Honza málem králem.
Na úplném začátku kariéry byl přitom Elmar Klos, jenž později s Jánem Kadárem zajistí díky Obchodu na korze prvního Oscara pro český film. Za jakých okolností se s Karlem Zemanem setkal? I na tuhle otázku Muzeum pochopitelně nabídne odpověď. Ukáže rovněž původní, detailně propracované storyboardy, a spolu s nimi představí nejrůznější (kombinované) techniky, které respektovaný tvůrce při své práci používal, a díky kterým jeho tvorba dodnes fascinuje i zahraniční filmaře. Vždyť do prostorů u Karlova mostu zavítali například Ryan Gosling (během natáčení filmu The Gray Man), který Karla Zemana zmiňuje i v jednom z filmů o filmu Barbie. Terry Gilliam byl českým umělcem též inspirován. Samozřejmě se ještě nemohl stavit, když u nás natáčel Kletbu bratří Grimmů, takže na adresu Saská 520/3 na Malé straně zavítal v roce 2024, kdy byl hostem Future Gate Sci-fi Film Festivalu. Dalším z obdivovatelů je Tim Burton, jehož se povedlo dostat před kameru v dokumentu Filmový dobrodruh Karel Zeman, který je – tak jako výše uvedené slavné režisérovy podívané – k dispozici na streamovacích platformách.
Všechny tituly by se daly prozkoumat z nejrůznějších úhlů pohledu, zvláště když Muzeum spolupracuje s Ludmilou Zemanovou, která se na vzniku počinů svého otce mnohdy sama podílela a která je s provozovateli v úzkém kontaktu. Více dopodrobna zachází v knize, kterou napsala a která rozhodně stojí za přečtení, stejně jako stojí Muzeum za návštěvu! Ideálně s dětmi, aby si připomněly, že existují pro ně určená audiovizuální dílka, která mají nepopsatelně vyšší úroveň než Prasátko Peppa či Minecraft film a která díky svému jedinečnému zpracování dodnes neztratila nic ze svého kouzla a ze svojí působivosti. Muzeum není pouze o prohlížení, ale taky o zkoušení, takže mimo jiné poskytne možnost si vytvořit vlastní filmeček. Nově je ke stažení i aplikace Cinemo, která dokáže přesunout dinosaury z pravěku do současnosti!
Expozice věnovaná Cestě do pravěku, kterou povětšinou znají i studenti a studentky amerických filmových škol, je dost bohatá. Triky v tomto snímku asi ponejvíc evokují počínání specialisty Raye Harryhausena (Souboj Titánů, Jáson a Argonauti), případně možná Willise O’Briena (Ztracený svět, King Kong). Osobně se sice pravděpodobně nikdy nepotkali, avšak minimálně s prvním jmenovaným o sobě s Karlem Zemanem věděli a měli pro tvorbu toho druhého velký respekt. Na místech vyhrazených pro v roce 1955 uvedený návrat do miliony roků vzdálené minulosti se v Muzeu seznámíme s některými trikovými pojmy, probereme si dinosaury a chybět nebude ani unikátní pravěká vážka, která úplně klidně zamává křídly … No, co by asi Karel Zeman říkal na Jurský svět, případně Marvelovky nebo Avatara?
Každopádně, dále zblízka prozkoumáme Vynález zkázy, který se dočkal premiéry v sedmi desítkách zemí. V tomto směru zůstává dodnes českým rekordmanem! Osobně však nejvýš řadím Čarodějova učně a Barona Prášila. Místnosti věnované druhému zmíněnému titulu rozhodně nezklamou, obzvlášť když nechybí kostým, který v něm na sobě měla jedinečná Jana Brejchová. Ani poslední prostor, jehož obsah už byl trochu nastíněn, nezapře, o jak výjimečného člověka se jednalo. Perfekcionismus, s jakým ke svým projektům přistupoval, naprosté většině současných domácích filmů schází, a proto nesmírně složitě odolávají a zřejmě dál budou odolávat zubu času. Po prohlídce pochopitelně následuje obchod s pestrými suvenýry, z nichž si prostě nejde nevybrat. Příhodně jsou nabízené k zakoupení dokonce bijáky Jana Švankmajera, neboli dalšího režiséra s velice osobitým přístupem. Muzeum Karla Zemana je zkrátka místem, které je díky proslulosti tvorby filmaře, kterému je zasvěceno, vhodné úplně pro všechny.
(Foto: Červený koberec, Tom Kordík)
