13 hodin: Tajní vojáci z Benghází / 13 Hours: The Secret Soldiers of Benghazi – recenze

Nebe, peklo, i všechny bohy si člověk nosí v sobě, to vám poběží celou dobu hlavou.
 
 
 
13 hodin: Tajní vojáci z Benghází patří mezi ty filmy, od nichž mnohé očekáváme již před samotným příchodem do kina. Zaprvé se jedná o příběh natočený dle skutečné události, zadruhé se celý děj odehrává v chudé arabské zemi, tentokrát v Libyi, krátce po té co zde padla tvrdá Kaddáfího diktatura. Ale především jeho režisérem není nikdo jiný než král akčních filmů Michael Bay.

V té době Libyi zachvátil chaos, jež si kdokoliv z nás umí jen stěží představit. Libyjský arabský lid plný nenávisti vůči Kaddáfímu, svým sousedům, celému okolnímu světu a těm „hnusným bezvěrcům,“ ale především sami k sobě, znaje pouze život v krutosti a válce, je z ničeho nic vhozen do demokracie a ta tu zcela selže. Ohromný arsenál Kaddáfího zbraní se zde začne prodávat na trhu jak ovoce a zelenina a všechny státy světa vyjma USA, kteří pomohli Kaddáfího režim svrhnout, odchází z Libye nadobro pryč. Děj se pak odehrává v městě Benghází, kde mimo Americké ambasády, sídlí i tajná základna CIA, spolu se speciální elitní jednotkou šesti bývalých mariňáků. Skupinka radikálů napadne 11. září, na výročí útoku na New Yorská dvojčata, právě americkou ambasádu a 13 hodin příšerného pekla začíná.

Příběh staví na samotném ději, na vývoji postav a především na co nejpřesněji ztvárněné skutečné realitě…A právě chvíli po začátku filmu naše prvotní očekávání tak nějak vymizí. Zjišťujeme, že příběh daleko víc staví na samotném ději, na vývoji postav a především na co nejpřesněji ztvárněné skutečné realitě, a nikoliv na Bayově nejsilnější stránce, totiž samotné akci. Bay nám ukazuje až naturalisticky situaci a napětí, co nejen v Benghází, ale i v celé Libyi panovalo. Snaží se o co nejdůvěryhodnější představení zdejší společnosti, až si člověk uvědomí, jak příšerná tato realita ve skutečnosti je. Režisér však dopodrobna nevykresluje pouze situaci v samotném Benghází, ale něco podobného se mu daří i s hlavními hrdiny, jako například Jackem Silvou (John Krasinski), jež do Libye přijíždí s těžkým srdcem po nezdařených pokusech prosadit se na realitním trhu, neboť nechává doma početnou rodinu.

V druhé půli, jakmile se situace vyhrotí do extrému, stejnou měrou vzroste i akce a napětí a oko diváka si doslova smlsne na propracovaných a drsných efektech a záběrech, jaké bezpochyby umí jen Michael Bay.

Smícháním propracovaného děje a nakonec i drsné akce, spolu se sentimentální hodnotou příběhu, dostáváme koktejl až bravurní chuti. Za lehký kaz, na jinak čistém vysvědčení, bychom mohli označit snad jen lehký zmatek během prvního útoku na americkou ambasádu, kdy se divák začne tak trochu ztrácet, kdo na koho útočí a kam náhle zmizeli všichni útočníci? Ale jinak nutno složit ohromnou pochvalu, neboť i přes dnešní vyhrocenou situaci s arabskými zeměmi, si akční drama zachovává neutrální pohled na věc a skutečně věcně a dopodrobna zachycuje tuto krutou historickou událost.
 
 

Lehké zbytky po Kaddáfím, neprůstřelné, samozřejmě.

Vypadá to, že žádná letecká posila nedorazí.

Návod co dělat, když přímo na vaši pozici letí bomba…