„Psaní je pro mě relax. Snažím se odpoutat od mého skutečného života.“
Na podzim roku 2013 jsme se poprvé setkali s mladinkou a velmi příjemnou autorkou Marcelou Remeňovou, která v Paláci knih Luxor křtila svoji knižní prvotinu. Tehdy třináctiletá spisovatelka zaujala nejen nakladatelství Mladá fronta, ale i nespočet čtenářů svojí fantasií. Kniha Osm světů: Seznámení byla ovšem pouhým začátkem. O rok později jsme se v pražském knihkupectví sešli znovu a spolu s režisérem F. A. Brabcem, hercem Janem Potměšilem a ilustrátorem Tomášem Hájkem jsme se stali svědky křtu druhého dílu série, tentokrát s podtitulem Včelí lid vydaným nakladatelstvím Beltfilm. Tím ale dobrodružství Ley, Bena a Harryho a dalších postav ani zdaleka nekončí. Na nedávném veletrhu Svět knihy 2016 Marcela spolu s hosty Barborou Kodetovou Šporclovou, režisérem F. A. Brabcem, hercem Radkem Hoppem a výtvarníkem Martinem Zhoufem představila předposlední díl tautologii Osm světů: Rodina. Pokud vás zajímá, kde Marcela Remeňová čerpá inspiraci, kdy vlastně začala tvořit a co pojí herce Seana Penna s její akční knižní sérií, začtěte se do našeho rozhovoru s touto talentovanou autorkou.
Červený koberec: Na knižní sérii Osm světů jsi začala pracovat již před čtyřmi, pěti lety, kolik Ti tenkrát bylo let?
Marcela Remeňová: Ano, bylo to okolo toho jedenáctého, dvanáctého roku. Ale to byly úplné začátky.
Červený koberec: Co Tě k psaní vlastně přivedlo?
Marcela Remeňová: Vždy mě bavilo vymýšlet si příběhy a podobně. Jsem jedináček a těšilo mě vytvářet si různé imaginární postavy, se kterými jsem si hrála. Když jsem se naučila psát, tak jsem psala různé příběhy a časem jsem si řekla, že ten nápad s Osmi světy, s těmi mými postavami, se kterými jsem si hrála, nemusí být špatný a rozhodla jsem se ho tedy sepsat.
Červený koberec: Jaká byla první myšlenka, kdy vzniklo Osm světů?
Marcela Remeňová: První myšlenka byla, když mi byly tak tři roky, když jsem si vymýšlela jednotlivé postavy, které se samozřejmě ještě změnily. Hlavní tři postavy, které tam jsou teď, jsem vytvořila až později. Z těch dřívějších je to například Lara, která je v knize či Ben.
Červený koberec: Vzpomínáš si na to, jaké to bylo, když jsi si poprvé sedla ke stolu a začala psát Osm světů?
Marcela Remeňová: Já jsem tenkrát nevěděla, jestli to vyjde nebo to vůbec dopíši. Měla jsem připravenou, lehce načrtnutou linku a vůbec jsem netušila, že budu psát druhý a třetí díl. Sedla jsem si a začala popisovat, kdo Lea je, kde bydlí a pak jsem to začala rozepisovat. To mi bylo asi jedenáct, pak jsem měla asi půlroční pauzu a pak jsem pokračovala s dalším příběhem.
Červený koberec: Kde čerpáš inspirace? Můžeme najít v postavách maminku, tatínka, kamarády?
Marcela Remeňová: Právě, že ani moc ne. Psaní je pro mě relax. Snažím se odpoutat od mého skutečného života. Inspirace je odevšad, ale z mé rodiny, přátel spíše ne. Inspiraci chytám většinou úplně všude, v autě, když poslouchám hudbu, někde sedím, na koncertě a podobně.
Červený koberec: Knihy se odehrávají na Zemi v New Yorku a také na Osmi světech. Proč v New Yorku?
Marcela Remeňová: Mně se New York líbí jako město, navíc v něm jsou mrakodrapy a celkově je větší, takže ten příběh v něm bude o něco reálnější. Přeci jen mafiáni nebo zabijáci jako je Harry by se do Prahy tolik nehodili.
Červený koberec: Proč jsi zvolila styl fantasy?
Marcela Remeňová: Vždycky jsem četla, i když teď už asi trochu míň, knihy tohoto žánru a dívala jsem se na fantasy filmy. Tento žánr mi byl nejbližší, a také ta fantasie v něm, která má nejširší možnosti, všechno je zde možné. Je to obrovská svoboda, něco takového napsat. Do budoucna ale plánuji i něco více při zemi.
Červený koberec: Začala jsi psát v jedenácti, je to dnes jiné? Těšíš se na psaní více nebo se naopak musíš více nutit?
Marcela Remeňová: Asi jak kdy. Občas se mi samozřejmě chce míň, protože není úplně ta nálada. Ale říkám si, že musím pokročit a dostat se k nějaké části, která mě baví víc. Většinou se ale těším na tu atmosféru.
Červený koberec: Preferuješ určitou sebekázeň, kdy sama sebe poháníš do práce, nebo musí na pracovní morálku dohlížet rodiče?
Marcela Remeňová: Jak kdy. Je to asi tak půl na půl. Snažím se o to většinou sama, protože jsem potom nervózní, že nestíhám. Rodiče se taky občas ozvou, ale dělají to minimálně, aby mi tím psaní třeba neznechutili.
Červený koberec: První díl nesl název Seznámení, druhý Včelí lid a třetí Rodina, jak se bude jmenovat čtyřka?
Marcela Remeňová: To zatím zůstává otázkou. Spíš bych to viděla až na konci, až knihu dopíši. Zrekapituluji si v hlavě, co díl obsahoval a podle toho název vymyslím.
Červený koberec: Fantasy žánr je v současnosti velmi oblíbený, nekrouží kolem Osmi světů již filmoví producenti?
Marcela Remeňová: Zatím ještě ne, ale kdyby se něco takového stalo, tak by to bylo naprosto úžasné. Byla bych velmi ráda, protože si myslím, že je to sen téměř každého autora, aby se dostal ještě dál, aby se jeho dílo zfilmovalo a mohl ho vidět na plátně. Jak i jiní si představují jeho postavy.
Červený koberec: Které herce a herečky by sis představovala, že by hráli například Leu, Bena, Harryho a další hrdiny z Osmi světů?
Marcela Remeňová: U těch mladších postav moc nevím. Ale například u pana Connora, který se objevil v prvním a druhém díle, jsem ho vždycky viděla jako Seana Penna. To je sice velká hvězda, ale v mých představách to byl on.
Červený koberec: Další knížky, co Ti již leží v hlavě, budou zase fantasy?
Marcela Remeňová: Teď mám tři návrhy. Jeden z toho bude spíše reálný, ze života mých vrstevníků. Opět se to bude odehrávat v New Yorku. Další nápad je něco mezi hororem a thrillerem, bude tam i něco, co se v reálném životě stát nemůže, ale ne až tolik, jako v Osmi světech. Více bych se zaměřila na svět mrtvých a podobně. Nejnovější nápad by měl zasahovat do historického románu, ale zároveň bych to chtěla spojit i se současností. K tomu si ale ještě musím udělat rešerši.
