Lizzie dokáže věci, kterých prý ženy nejsou schopny. Neudrží však pozornost diváků.
Bledá, plavovlasá žena se zakousne do hrušky, svlékne si šaty, chopí se sekery a třiceti ranami se proseká k rodinnému dědictví. Příběh inspirovaný skutečnou událostí diváky znovu vrací do městečka Fall River v americkém Massachusetts, kde se v roce 1892 odehrála vražda tak děsivá, že místním ještě dlouho poté naháněla noční můry.
na snímku Craiga Williama Macneilla něco nehraje.Dva vážené a zámožné občany totiž někdo jednoho slunečného srpnového dne sprovodil ze světa mimořádně krutým způsobem a hlavní podezřelou z bestiálního řádění se stala jedna z dcer zavražděného manželského páru, Lizzie Bordenová (Chloë Sevigny). Avšak stejně jako byla podezřelá výpověď slečny Lissie, něco nehraje i na snímku Craiga Williama Macneilla.
Děj je přitom více méně podobný jako v předchozích filmových dílech navracejících se k příběhu slavné vražedkyně, jejíž čin je však v novém snímku spíše radikálním bojem za emancipaci žen. Lizzie, jak ji vykreslili režisér Craig William Macneill a začínající scenárista Bryce Kass, tady nepůsobí dojmem chladnokrevné ženy ovládané šílenstvím, ale racionálně uvažujícího, inteligentního, emancipovaného a laskavého člověka, jehož hlavní problém tkví v tom, že se narodil v 19. století.
Ačkoli tedy Lizzie působí příjemným dojmem a její čin máme tendenci vnímat jako nevyhnutelný boj za osobní svobodu, nejsou postavy dostatečně prokreslené a film tak ve finále zeje prázdnotou. Nic na tom nemění ani postava služky Bridget (Kristen Stewart), z jejíhož úhlu pohledu film z velké části sledujeme, a která si s Lizzie vybuduje intimní vztah.
Příběh se tak místy příliš táhne a náznak kruhové kompozice, který nás měl na konci zřejmě ohromit, s nikým v sedačce moc nepohne. Přestože se snímku daří vyvolat závažné morální otázky a ukázat ironii situace, kdy mladou ženu čistě mužská porota zprostila všech obvinění jen proto, že ani jeden z konzervativních „gentlemanů“ nevěřil, že by žena byla schopna dokonale promyšlené, bestiální vraždy, jeho potenciál zaniká v mdlém šeru maloměsta.
Jak vražda poznamená vztah Bridget a Lizzie?
Co tomu řekne Edward?
Cesta ke Liziině svobodě – 19 ran pro nevlastní matku, 11 pro otce.
Lizzie
Příběh se tak místy příliš táhne a náznak kruhové kompozice, který nás měl na konci zřejmě ohromit, s nikým v sedačce moc nepohne. Přestože se snímku daří vyvolat závažné morální otázky a ukázat ironii situace, kdy mladou ženu čistě mužská porota zprostila všech obvinění jen proto, že ani jeden z konzervativních "gentlemanů" nevěřil, že by žena byla schopna dokonale promyšlené, bestiální vraždy, jeho potenciál zaniká v mdlém šeru maloměsta.
- Hodnocení