Recenze: Konec Oak Street přivádí na americké předměstí hladové dinosaury

A jedna čtyřčlenná rodina z toho nemá žádnou radost.

Denise je manželka Grega a společně mají dvě děti – syna Briana a dceru Audrey. Všichni aktuálně něco řeší. První jmenovaná není úplně šťastná, ten druhý musí rozvážet pizzu. Klučina asi někomu nechtěně ublížil a holčinu zajímá její budoucí studium, kterého se možná nedočká. Důvodů je víc. Ten nejzásadnější spočívá v tom, že se celé předměstí, kde bydlí, nějakým záhadným způsobem po spatření dávno vyhynuté kytky a po sérii záblesků přesunulo zpět do pravěku. A tehdy po Zemi pobíhali dinosauři. Nejezdili autem, nestavěli domy, neplatili daně. Zato měli hlad! A sežrat člověka pro řadu z nich nepředstavovalo pražádný problém. Dokonce ani pro toho hada, který, dokud neotevře tlamu, je vlastně roztomilý. Ale přece musí existovat cesta zpátky do současnosti tak bezpečné, jako byla před tím podivným přesunem.

Konec Oak Street určitě není letní blockbuster.Uvážíme-li, že Plattovi žijí v 80. letech a že produkoval J. J. Abrams, který nás patnáct roků zpátky nechal příjemně nostalgicky zavzpomínat na osmdesátkové sci-fi prostřednictvím svého Super 8, může nás trochu mrzet, že záblesky přinesly dinosaury a ne mimozemšťany. Konec Oak Street určitě není letní blockbuster. Jejich stopáž totiž povětšinou přesahuje dvě hodiny a rozpočty se pohybují okolo částky 200 milionů dolarů. Tento projekt je v podstatě odpovědí studia Warner Bros. na franšízu Jurský park/svět od konkurenčního Universalu. Akorát to vypadá, že nikdo z čelních představitelů mu od začátku nevěřil, a proto mu nebylo věnováno tolik pozornosti, kolik by asi býval zasluhoval. A to jak po stránce dramaturgicko-scenáristické, tak po té propagační, ve které se toho prozrazuje až příliš.

Režisér David Robert Mitchell na sebe poprvé upozornil ani tak ne svým debutem Mýtus o pyžamové party jako následujícím počinem, kterým byl horor Neutečeš, ve kterém prakticky personifikoval pohlavní chorobu. V Záhadě Silver Lake vzal obecenstvo pro změnu na nepředvídatelný mysteriózní výlet, který mnohé přinutil pozorněji sledovat svou kariéru. Nicméně na další filmařský zářez si musel počkat celých osm roků. A vlastně poprvé stvořil vyloženě komerční podívanou, ve které se složitě hledá jakýkoli přesah. Takovou, jaká de facto ani náznakem nepřipomíná kupříkladu Stevena Spielberga v jeho nejlepší formě. V závěrečných titulcích se taky děkuje Jordanu Vogt-Robertsovi, jehož Kong: Ostrov lebek je téměř dokonalou ukázkou toho, jak má vypadat opravdu kvalitní záležitost s monstry. Jestli si z něj režisér bral inspiraci, uchopil ji v Konci Oak Street takříkajíc za nesprávný konec.

Vizuální efekty jsou samozřejmě vynikající, ale to se přece dalo čekat. Nejednou to ale vypadá, jakoby si režisér dělal legraci. Do určité míry z diváků a divaček, ovšem především ze šéfů studia, a také z herců, protože například představení Ewana McGregora zrovna neodpovídá velikosti jeho jména. Z projevu Anne Hathaway by se zase teoreticky dalo vypozorovat, které scény se natáčely až později, kdy už pochopila, že ji i její kolegy a kolegyně režisér napálil, a že nemá smysl hrát v Konci Oak Street tak, jakoby se mělo jednat o největšího kandidáta na Oscara. A co se vedlejších postav týče, není dobré, že působí nechtěně směšně, když se jim dějí nepěkné věci.

Konec Oak Street by asi mohl být fajn film jenom tehdy, kdyby jej režíroval Sam Raimi a kdyby v něm nechal zavzpomínat na svoje hororovo-černokomediální začátky, takže bychom sledovali úsměvné groteskní výjevy, které by bavily svým humorem i nadsázkou, která by ovšem nebyla důvodem k tomu, aby se zcela vytratilo napětí. Ve své finální podobě má tento biják nejblíže k titulům typu Jumanji nebo Noc v muzeu. To znamená, že cílovou skupinou vlastně nejsou dospělí, přestože místy sledujeme trochu drsnější podívanou, která však nikdy není výrazně explicitní. Ale skutečnost, že se jedná na hollywoodské poměry v podstatě o úkaz, ve kterém je navíc pejsek zápornou postavou, protože jeho počínání opakovaně staví rodinu do nepříjemné/nebezpečné situace, ve finále nic nemění na tom, že bychom se i tak na tento film někdy klidně podívali ještě jednou.

V dinosauří krizi je nutné zůstat hezky pohromadě.

V dinosauří krizi můžou i dospělí lézt přes plot.

V dinosauří krizi se střelná zbraň může stát nejlepší kamarádkou.