Recenze Dřevorubec: Romantická komedie netlačí na pilu a okouzlí přírodou, ale zjednodušuje chování postav i život v horách

Návrat k tradičním hodnotám. 

Po komediích Chlap na střídačku, Láska na špičkách nebo Jak se nám to mohlo stát!? přichází filmař Petr Zahrádka s Dřevorubcem, ke kterému napsal scénář během pandemie a po letech si ho i zrežíroval. Tentokrát není romantická linka pouze mezi postavami, ale k zamilování jsou také okolní přírodní krásy. 

Jana má v Praze slibně rozjetou kariéru a vztah se šéfem, od něhož očekává, že ji brzy požádá o ruku. Všechno se změní ve chvíli, kdy jí zavolá z nemocnice její otec. Její přítel následně koupí jeho pilu uprostřed beskydských lesů a pověří Janu jejím vedením, aby se jí zbavil. Ta o řízení pily neví vůbec nic a brzy zjistí, že nestačí mít pečlivě připravenou prezentaci. Navíc hned po příjezdu propustí zaměstnance Pavla, který na první schůzce spal. Teprve později vyjde najevo, že právě on měl na starost prakticky celý chod pily.  

Hlavní role ztvárňují Pavla Gajdošíková a Adam Vacula, kteří dokonale splňují zadání daného žánru. Mají spolu dobrou chemii a v jejich vztahu se netlačí na pilu, i když je od začátku jasné, jak se bude dál vyvíjet. Komickým prvkem navíc je pak jejich rozdílná výška, kvůli které se v podstatě nevejdou do jednoho záběru. Sebestředného korporátního šéfa si zahrál Marek Lambora, kterému podobné role nejen skvěle jdou, ale je vidět, že si v nich vyloženě libuje. Další postavy ztvárňují například Martin Pechlát, Michaela Petřeková, Viera Pavlíková, Eva Leinweberová nebo Martin Písařík. 

Filmu se poměrně dobře daří nastínit kouzlo vesnického života v horách.Filmu se poměrně dobře daří nastínit kouzlo vesnického života v horách. Vyzdvihuje totiž jeho hlavní benefity, které se často podceňují. Člověk například patří do určitého společenství lidí, kteří jsou zvyklí si vzájemně pomáhat, i když spolu nemusí vždy stoprocentně vycházet. Není také nad dobrý pocit z fyzické práce, díky které docílíme viditelného výsledku. Neméně uspokojující a uklidňující je také pobyt v přírodě. Každý, kdo něco takového skutečně zažil, si uvědomuje, jak uspěchaně a odosobněně oproti tomu působí ruch velkoměsta. 

Navíc pokud by vám v tomto případě nestačil pohled na krásnou valašskou přírodu, pokochat se můžete také Adamem Vaculou, který ve snímku pracuje se dřevem ve flanelové košili nebo rovnou polonahý. Ostatně si kvůli tomu také před natáčením vyzkoušel práci dřevorubce na vlastní kůži. Pavla Gajdošíková se zase učila řídit velký lesnický traktor. 

Méně už se povedlo, že se postavy chovají nelogicky a dost předvídatelně, aby to nahrávalo příběhu. Jana třeba zatvrzele tvrdí, že z Prahy nikam nepojede a najednou už se řítí na Valašsko. Pavel zase žije pilou a najednou se tam už nechce vrátit. Táta Jany se zase rozhodne abstinovat a nemá s tím žádný větší problém. Možná kdyby na to měli více času, tak by to působilo uvěřitelněji, ale takhle se to všechno děje strašně hopem. Někteří diváci můžou také namítat, že je všechno moc zalité sluncem. Až na počáteční rochnění v blátě se Jana v podstatě během chvilky aklimatizuje na tamní prostředí a všechny pracovní činnosti na pile i v domácnosti. 

Dřevorubec je příjemnou oddechovkou, která sází na romantiku, humor a krásy valašské přírody. Pavla Gajdošíková a Adam Vacula podávají sympatické herecké výkony a jejich vzájemná chemie funguje, přičemž se ve vztahu jejich postav zbytečně netlačí na pilu. Snímek tak nesklouzává k citovému vydírání a nesnaží se diváka za každou cenu dojmout. Místo toho nabízí nenucenou podívanou s hřejivou atmosférou, která dokáže pohladit po duši a připomenout kouzlo pomalejšího života v souladu s přírodou. Přestože má své nedostatky, žánrové zadání plní spolehlivě a jako nenáročná romantická komedie obstojí lépe než kdejaké jiné dílo.

Pavla Gajdošíková a Adam Vacula mezi sebou mají dobrou chemii.

Postava Jany sice párkrát zapadne v bahně, ale pak se až moc rychle všechno naučí.

Diváci se můžou kochat přírodou i neustále pracujícím Adamem Vaculou.