Velký Marty (2025)

Velký Marty na diváka útočí jako pingpongový míček vystřelený přímo mezi oči. Už od prvních minut je jasné, že tohle nebude klasické sportovní drama o outsiderovi, který si jde tvrdou prací za svým snem a my mu u toho fandíme. Spíš je to dvouapůlhodinová exkurze do hlavy člověka, který považuje svět za osobní bankomat, lidi za dočasné nástroje a morálku za zbytečné závaží, které by ho jen brzdilo při honbě za míčkem – či za uspokojením vlastního ega. Děj se volně inspiruje skutečnou postavou Martyho Reis­mana, ale film si s realitou zachází podobně jako jeho hrdina s pravdou: bere si jen to, co se mu zrovna hodí. Marty je mladý (Timothée Chalamet), neuvěřitelně ambiciózní a ještě neuvěřitelněji sebestředný muž, který chce být nejlepší. Respektive je přesvědčen, že už dávno je nejlepší. Ne proto, že by miloval ping pong, ale protože miluje pocit vítězství, obdivu a moci. Pohybuje se New Yorkem 50. let jako predátor v levném saku, lže, manipuluje, svádí, krade a improvizuje rychleji, než stačí kdokoli kolem něj pochopit, co se vlastně děje. Film se řítí od jedné epizody ke druhé, od falešných loupeží přes milostné aféry až po mezinárodní turnaje, a připomíná spíš sérii divoce pospojovaných historek než pevně vystavěné vyprávění.