Recenze: Smolný pich aneb Pitomý porno je provokativní společenská satira, která občas působí příliš nuceně a neupřímně

Připravte se ale na spoustu necenzurované nahoty.

To je upozornění, které by každý divák měl dostat před zhlédnutím letošního vítěze Berlinale, filmu Smolný pich aneb Pitomý porno. Neboť hned na úvod jsme přivítání hodně explicitní scénou se sexem, kdy si hlavní hrdinka natáčí domácí porno s manželem. A když se řekne explicitní, tak zde je to myšleno opravdu se vším všudy, tvůrci se s tím opravdu nepárali a zobrazili vše tak, jak je.

Ostatně to lze říct i o zbytku snímku, i když v trochu jiném kontextu. Od zmíněného úvodního porna se totiž odvíjí zbytek příběhu, protože hlavní aktérkou v něm byla učitelka Emilia, která teď musí čelit davu rozzuřených rodičů, jelikož se toto video dostalo na internet. A tak se teď Emilia musí psychicky připravit na tuto nemilou rodičovskou schůzku pořádanou navíc uprostřed zuřící pandemie.

Zní to vše poměrně zajímavě a jako dobrý námět na komedii, jenže režisér a scenárista Radu Jude zkrátka musel občas zajít až příliš daleko a neodpustil si ani sociální komentář. Příběh je rozdělen do tří částí, v té první sledujeme cestu Emilie skrz špinavé rumunské město (není specifikované, kde přesně se nacházíme). A i když se tato pasáž chvílemi trochu vleče, tak se skrz ni podařilo tvůrcům chytře poukázat na rumunskou společnost (a společnost obecně) a stav Rumunska jako takového. Díky nekrytým záběrům na nahodilé zchátralé budovy, zvláštní reklamy nebo jen kolemjdoucí lidi a situace, dostává celá podívaná trochu dokumentární charakter (tomu napomáhá i viklavá kamera). Ostatně i spousta lidí a aktérů, se kterými se Emila na své cestě potká, působí zcela přirozeně, jako by šlo jen o náhodné kolemjdoucí.

Nejslabší je však druhá část, ve které představují tvůrci vyhrocený slovníček rumunských pojmů. Některé narážky na politiku a společnost jsou zde chytré a zajímavé, avšak tato pasáž se příliš moc vleče a film by se bez ní asi v klidu obešel. Zdlouhavé popisky a definice bez mluveného slova jsou úmorné a diváky spíš uspí, než aby nějak upoutaly. Nehledě pak na to, že tyto komentáře působí ze strany tvůrců i trochu pretenciózně a neupřímně, jako by se snažili být artoví, v zájmu artovosti.

V závěrečné třetí pasáže pak konečně dochází k oné třídní schůzce a jejímu rozuzlení. Českému divákovi tato část nejspíše trochu připomene Vlastníky, neboť emočně a energeticky jde o podobnou věc. Střet vyhrocených názorů jednotlivých rodičů a obviněné učitelky je zajímavé a zábavné sledovat a připomíná trochu vyostřené hádky v diskusích pod příspěvky na YouTube, zpravodajských webech a vlastně všude jinde. Tvůrci toto představují chytře a dostatečně poutavě. Co to však zazdí je samotný, trochu absurdní, konec, nebo vlastně tři možné konce, které publiku nabídnou.

V této poslední části se pak konečně také projevují nějaké herecké výkony, zvláště pak ten hlavní představitelky. Tou je rumunská herečka Katia Pascariu. Ta podává solidní a výrazný výkon, který se dostává do popředí především v závěru film. Avšak Pascariu skvěle znázorňuje i ono odevzdané všední pochodování po městě, které díky tomu působí autenticky. Dobří jsou i herci ztvárňují rozzuřený dav rodičů, jejichž přepírání na třídní schůzce je nejsvětlejším bodem snímku. Za zmínku pak stojí i česká stopa v příběhu, kterou zde zanechala Petra Nesvačilová, která sice podává poměrně dobrý výkon, ale její přítomnost v příběhu je trochu zvláštní a mimo. Působí skoro jako by tam byla vynuceně (kvůli české koprodukci) a skoro až neplánovaně.

Ona úvodní scéna je ještě jaksi opodstatněná, ale zbytek nahoty už nikoliv.Co však bylo plánované, a skoro až proplánované, dalo by se říct, je zapojení oněch silně explicitních scén do snímku, které příběhu nepřidávají zhola nic kromě určité šokujícího faktoru. I tak to vlastně působí, že tvůrci chtěli náhodnými záběry na penisy a vagíny spíše jen šokovat, než aby dodali příběhu nějakou váhu. Ona úvodní scéna je ještě jaksi opodstatněná, ale zbytek nahoty už nikoliv.

V neposlední řadě pak také stojí za zmínku hudební doprovod, který nabízí klasické tamější tóny. Skladby dobře dotvářejí celkovou atmosféru a autenticky přibližují rumunskou kulturu. Jura Ferina a Pavle Miholjević, kteří stojí za soundtrackem, se tu zkrátka opravdu vyznamenali.

Smolný pich anebo Pitomý porno je v závěru provokativní podívaná, která se ale až moc snaží být šokující a sofistikovaná zároveň. Některé kulturní narážky se tvůrcům povedly a mají silný dopad, avšak ve zbytku tlačí Radu Jude až moc na pilu. Nehledě pak na nepotřebně explicitní scény a zdlouhavý děj, z nějž nejzajímavější je úvod a konec a bez toho mezi tím bychom se skoro i obešli. I přes to vše jde v jádru o povedený film, který si pravděpodobně najde své diváky.

Prosimtě, mluv pomaleji, přes tu roušku tě blbě slyším.

Smolný pich aneb Pitomý porno
(Foto: Aerofilms)

Dodržujte prosím rozestupy!

Smolný pich aneb Pitomý porno
(Foto: Aerofilms)

Nemáte někdo prosím dezinfekční gel?

Smolný pich aneb Pitomý porno
(Foto: Aerofilms)
65%

Smolný pich aneb Pitomý porno / Babardeala cu bucluc sau porno balamuc

Smolný pich anebo Pitomý porno je v závěru provokativní podívaná, která se ale až moc snaží být šokující a sofistikovaná zároveň. Některé kulturní narážky se tvůrcům povedly a mají silný dopad, avšak ve zbytku tlačí Radu Jude až moc na pilu. Nehledě pak na nepotřebně explicitní scény a zdlouhavý děj, z nějž nejzajímavější je úvod a konec a bez toho mezi tím bychom se skoro i obešli. I přes to vše jde v jádru o povedený film, který si pravděpodobně najde své diváky.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací