Recenze Vlkodlaci z Temného Hvozdu: Desková hra se stává lekcí rodinné terapie

Vítejte ve Francii zamořené vlkodlaky!

Francouzský rodinný snímek se pokouší smíchat vlkodlaky, středověký chaos, deskové hry a cestování v čase do jednoho vydatného filmového guláše. Nečekejte veledílo, spíše občas neohrabané putování časem, ale děj je bohatý a zabaví malé diváky, plus je trošku postraší. Není to kus, který musíte vidět, ale rozhodně je to zábavný doplněk rodinného filmového večera, pokud máte náladu na něco lehkého. Snímek se tu trošku inspiruje Návštěvníky, tu Jumanji. 

Zápletka je tak přímočará, jak jen to jde: ne zcela harmonická rodina se neochotně sejde na herní večer a opráší starobylou deskovou hru.Zápletka je tak přímočará, jak jen to jde: ne zcela harmonická rodina se neochotně sejde na herní večer a opráší starobylou deskovou hru. Nejedná se však o běžný herní večer, protože magické neštěstí je všechny přenese do 15. století, kde je malebná francouzská vesnice sužována vlkodlaky. Vyděšení a podezřívaví obyvatelé se navzájem obviňují z lykantropie rychleji, než stíhá kat brousit sekyru. Naše moderní rodina je nucena zapadnout, přetvařovat se, a pokud možno nepozorovaně dohrát hru tak, aby se – doufejme – vrátili zase do své doby. K tomu má každý magické schopnosti, které jim dopomůžou v polapení vlkodlaků, což je cíl hry. Ale co je možná nejtěžší výzva ze všech: budou muset spolupracovat.

Komedie využívá témata, která jsou nasnadě. Problémy v manželství i rozdíly mezi generacemi, trošku trapný táta, kterého odsuzuje pubertální dcera, úspěšná emancipovaná máma, další dvě děti a lehce dementní dědeček v podání Jeana Rena. Netřeba napovídat, že on je asi největším lákadlem tohoto snímku. Sestava je různorodá, ale v barvitém ději nemáme ani čas o postavy vzbudit větší zájem. Vlkodlaci jim dávají dostatečný důvod, aby odložili své problémy stranou, a středověké poměry ve společnosti jakbysmet. Sem tam se přidá nějaká zábavná vedlejší postava.

Jean Reno v roli dědy Gilberta je srdečný a zábavný. Sledovat ho, jak se raduje ze své znovunabyté síly díky magii, je rozkošné, přestože snímek nedokázal srdceryvným způsobem zobrazit jeho mentální ochablost, takže nezaznamenáme dojemnou změnu. Jeho vztah se synem Jéromem (Franck Dubosc) je jednou z propracovanějších částí filmu. Trošku nás ale ruší, že Reno vypadá na svůj věk prostě nechutně fantasticky a mohl by stejně snadno hrát Duboscova bratra, ne otce. No a ostatní postavy nedostávají ve svižném ději příliš prostoru, ale koho by to zajímalo, hlavně že je tu charismatický Reno.

Pochvalu si zaslouží výprava, protože středověké prostředí je příjemně půvabné. Vzhled vlkodlaků není převratný, ale není vyloženě pohádkový, takže při sledování s hodně malými dětmi buďte raději ostražití. Vlkodlačí zápletka a prvky cestování v čase jsou ale zároveň přístupnou hloupoučkou zábavou, zejména pokud ji nebudete brát příliš vážně.

Některé vtipy se vydaří lépe, jiné méně. Dějové zvraty nejsou nijak zvlášť zamotané, tempo se trochu vleče v polovině, kdy rodina zjišťuje, jak fungují její schopnosti, nebo tápe ve středověkých zvycích. Základní poselství o rodinných vazbách a soudržnosti je chvályhodné, ale není plně rozvinuto. Máte pocit, že zde byl potenciál pro hlubší emocionální pointu, ale ta je držena na uzdě, možná proto, aby film zůstal více „dětský“. Barvitý děj sice nenabízí nic strhujícím způsobem originálního, ale je ideální pro lenivé podzimní odpoledne strávené s rodinou, kdy starší osazenstvo chce napůl koukat na mobil. 

„Tak my jsme ve středověku a já mám na sobě bačkory!“

Pohádka je strašidelná tak akorát, aby udržela malé diváky v napětí.

Výhodné rodinné balení: s příchutí vlkodlaků a špetkou nostalgie.