Recenze: Planoucí sněhulák je neškodná romantická komedie s mrazivým kouzlem

Kombinace hloupé komedie a upřímné romantiky v závějích sněhu.

Pokud jste někdy přemýšleli, jak by to vypadalo, kdyby sněhulák ožil, zamiloval se a třeba vyrazil do posilovny, nový film od Netflixu vám dá odpověď. Tento rozmarný vánoční příběh je pro milovníky žánru nenáročné romantické komedie, kde jsou všichni lidé hodní a laskaví, dějí se bláznivé věci a nikdo se nad tím nepozastaví. V tomto světě se mladá vdova smiřuje se svou ztrátou, a když věnuje sněhulákovi na ulici svou šálu, nemůže tušit, že ožije a stane se z něj… no, oživlý sněhulák, který vypadá jako mladý muž ve vynikající formě, ale nesnese teplo. Snímek je absurdní, sentimentální, ale také zábavný se spoustou slovních hrátek, a samozřejmě emotivní pointou, u které se bude blahem rozplývat nejen celá vesnice, ale i divačky se svařákem v ruce. V režii Jerryho Ciccorittiho a s Lacey Chabert v hlavní roli odvážné Kathy si Planoucí sněhulák klade otázku: může láska rozmrazit i ta nejledovější srdce (nebo sněhuláky)? Pokud patříte k divákům, kteří mají rádi sváteční filmy s příměsí sebeuvědomělé hlouposti, stojí tento film za devadesátiminutovou zábavu, budete se u něj usmívat i dojímat.

Sněhulák, který si začne říkat Jack (Dustin Milligan), přirozeně naruší Kathyinu rutinu plnou smutku. Jeho přítomnost přináší do jejího života smích i chaos a pouto dvojice se chtě nechtě prohlubuje. Následují sněhové koulovačky i slzavé uvědomění si pomíjivosti času. Nejistá budoucnost je tím největším nepřítelem, jinak je tu jen jediný neškodný záporák, Craig Robinson jako příliš horlivý šerif, který pomáhá natahovat stopáž občasným „zatýkáním“ Jacka za to, že je příliš chladný (nebo bez trička).

Snímku rozhodně prospívá, že se bez mrknutí oka opírá o svou absurdní premisu. Scénář Russella Hainlinea se pohybuje na tenké hranici mezi směšností a srdceryvností a využívá Jackovu pomíjivou existenci jako metaforu pro Kathyin smutek a citové zotavení. Jack není jen sněhulák s pevnými břišáky, je symbolem druhé šance a života v přítomnosti. Ani jeden ale nutně nejsou lidé, jejichž atraktivita nás bije do očí a kteří zrovna dorazili z módní přehlídky. Je to prostě roztomilá sympatická dvojka.

Milligan jako Jack je spíše než oživlý sněhulák lidskou podobou zlatého retrívra, se směsí dětského úžasu a štěněčí dychtivosti. Výkon Lacey Chabert v roli Kathy je další výhrou. Chabert, veteránka svátečních romantických komedií, přináší vřelost a upřímnost, čímž povyšuje látku a pomáhá divačkám se s jejími problémy ztotožnit. Milligan jako Jack je spíše než oživlý sněhulák lidskou podobou zlatého retrívra, se směsí dětského úžasu a štěněčí dychtivosti.

Film je sice okouzlující, ale má problémy s konzistencí. Děj, ačkoli je roztomilý, se občas vleče pod tíhou zbytečných vtípků a vykonstruovaných konfliktů. Vendeta šerifa vůči Jackovi působí jako příliš nereálná hrozba, takže je až zbytečná. Scénář také tancuje kolem těžších témat, aniž by je plně prozkoumal. Jackova pomíjivá existence sněhuláka, který se stal člověkem, je jasnou alegorií na život se smrtelnou nemocí (na kterou zemřel Kathyin manžel), ale film váhá, zda se do této dojemné oblasti ponořit příliš hluboko. Místo toho volí vtipné hlášky a scény bez trička. Ale pro spoustu divaček to bude naprosto v pořádku.

Planoucí sněhulák je milý, hloupoučký vánoční snímek pro romantické duše, které si potřebují na chvilku odpočinout od světa. Lehká romantická komedie s nádechem magie a svalnatým sněhulákem je pak rozhodně tím pravým. Navzdory absurdnímu ději působí snímek upřímně a vřele, i když nás na něm absolutně nic nepřekvapí, jen nám prostě hezky uteče. Rozhodně ale nezpochybňujte fyzikální zákonitosti sněhuláka, který peče pizzu. Některé věci je lepší nechat nevysvětlené.

„Střecha je opravená, máš i sklep? A mohl bych ho vidět?“