Recenze: Better Man je drzý, šílený a někdy nepochopitelným způsobem dojemný. Prostě jako Robbie Williams

Stejně jako se z Robbieho stal „lepší člověk”, tak z životopisných muzikálů se stává koukatelný materiál.

Pokud jste si mysleli, že žánr hudebních životopisných filmů už nemá po Rocketmanovi nebo Bohemian Rhapsody co nabídnout, Robbie Williams nás snadno přesvědčí o opaku. Jak zpívá v jednom ze svých mnoha hitů, je tu, aby nás pobavil. A film Better Man, který režíroval Michael Gracey (Největší showman), jeho osobnost skvěle vystihuje. Zachycuje život a kariéru britské popové ikony, která k překvapení všech ztvárněna jako CGI opice. Drzost nechat nás koukat na antropomorfního šimpanze, jak tančí, zpívá a šňupe kokain, nám od prvních vteřin dává najevo, že tento snímek je stejně odvážný a nepředvídatelný jako Robbie sám. Ať už ho milujete, nebo vás prostě jen láká zvědavost, nezapomenete na něj.

Tento snímek je jedním z těch, o kterém diváci řeknou „Líbil se mi mnohem víc, než bych čekal!“ Better Man není jen přehlídkou Robbieho hitů, které se dostaly na vrchol hitparád, nebo jeho bouřlivého vzestupu ke slávě. Je to hluboce osobní průzkum jeho života, od dětství s rozvedenými rodiči z dělnické třídy, přes post nejzlobivějšího člena Take That, až po vydobytí úspěchu coby sólového umělce, který trhá rekordy, zatímco se film přehoupne přes vrcholy a pády Robbieho cesty. Ale proč ta opice? To je na naší interpretaci, ale ta je dost nasnadě: metafora pocitu, že je „méně vyvinutý“ a jiný než jeho okolí, že od něj lidi očekávají, že je bude bavit jako cvičená opice.

Struktura vyprávění je známá každému, kdo viděl hudební životopisný film. Robbie vzešel z neznáma, okusil slávu s Take That, vzbouřil se proti jejím omezením, propadl závislosti a nakonec se jako sólový umělec vyškrábal zpět na vrchol, na kterém ale stále pátral po štěstí. Cestou bojuje s pochybnostmi o sobě samém, bouřlivým vztahem s Nicole Appleton (Raechelle Banno) a stínem nepřítomného otce (Steve Pemberton). To vše je prokládáno písněmi a tancem. Jenže to zpracování! Opičí twist do tohoto vzorce vnáší svěží energii a vizualizuje Robbieho vnitřní zmatek s absurdním kouzlem, které tak nějak nepochopitelně funguje a k jeho personě fantasticky sedí.

Jonno Davies podává v roli Robbieho vynikající pohybový výkon, který vystihuje zpěvákovo drzé charisma a syrovou zranitelnost.Jonno Davies podává v roli Robbieho vynikající pohybový výkon, který vystihuje zpěvákovo drzé charisma a syrovou zranitelnost. Robbieho mladší léta namluvil Adam Tucker, zatímco dospělému Robbiemu propůjčil hlas on sám. Alison Steadman září jako Robbieho babička Betty a uzemňuje film vřelostí a lidskostí. Damon Herriman je v roli manažera skupiny Take That lahodně slizký, i když jeho náhlé zmizení z příběhu nás zamrzí.

Režie Michaela Graceyho je odvážná a neokázalá. Hudební čísla jsou velkolepá a kombinace taneční choreografie s fantastickým střihem povyšuje Robbieho tvorbu hodně, hodně vysoko ke hvězdám. Jedna z výrazných sekvencí na skladbu „Rock DJ“ promění londýnskou Regent Street v euforickou taneční párty s oslnivými změnami kostýmů a nakažlivou energií. Je to ztělesněná radost z popové hudby v její nejlepší podobě. Jeden z nejdojemnějších okamžiků přichází během „She’s the One“, na pozadí vířících světel prožívá Robbieho opičák hlubokou osobní reflexi, snová montáž zobrazuje jeho kariérní vývoj ruku v ruce se zlomeným srdcem. Propojení veřejného úspěchu a soukromé zranitelnosti je ohromující a umocňuje ji procítěné podání písně. Je to sekvence, která dokonale vystihuje Robbieho složitou osobnost – navenek drzý showman, uvnitř romantik s pošramocenou duší, kterou známe jen díky pár jeho romantickým písním.

Soundtrack je nepřekvapivě fenomenální. Robbieho hity od „Angels“ po „Let Me Entertain You“ jsou nejen předvedeny, ale i přetvořeny a plynule se prolínají s příběhem. Navzdory své originalitě se Better Man zcela nevyhýbá biografickému vzorci. Oblouk vzestup-pád-vykoupení zůstává nedotčen a druhá polovina filmu se řítí skrz klíčové události, takže některé postavy jsou nedostatečně rozvinuté. Volba skončit okamžikem vrcholu Robbieho kariéry a přitom ignorovat jeho rodinný život a pozdější úspěchy snímku dodá pachuť určité neúplnosti.

Better Man je pocta popové hvězdě, která vždy odmítala hrát podle pravidel, zabalená do metafory tak divoké, že to může být jen Robbie Williams. Fakt, že celou dobu sledujeme opici, nás osvobozuje od porovnávání herce s jeho reálnou předlohou, a vlastně to možná funguje mnohem lépe, nejen kvůli své originalitě. Tohle není průměrný hudební životopisný film, a právě v tom je jeho kouzlo. Je drzý, sebeironický a divoce zábavný, stejně jako Robbie sám. Fanoušci zpěváka si budou libovat a užívat tuhle nekonečnou party, a těm, kteří jeho tvorbu znají méně, film nabízí jedinečný a někdy až surrealistický, nicméně nepopiratelně podmanivý příběh o slávě, neúspěchu a odolnosti.

Robbie si vždy připadal jiný než ostatní. A ne nutně lepší.