Po hraném filmu z roku 2022 přichází na řadu tento dokumentární, pro jehož zhlédnutí bude jednoznačně nejideálnější IMAX.
Příští rok uplyne od smrti Krále rock’n’rollu už půl století, ovšem existuje mnoho lidí, pro které nikdy neumřel. Hrdinové přicházejí a odcházejí, ale legendy přece zůstávají navždy. Nezaměnitelný účes, famózní bílý oblek, obrovské charisma, trademarkové pohyby, vysoce profesionální vystupování a nenapodobitelný hlas. Elvis byl specifickou značkou a mimořádnou osobností, jaké se rozhodně nerodí v každém století. V podstatě od přírody měl dané všechny atributy, které dělají hvězdu hvězdou. Mezi ním a Karlem Gottem bychom skutečně našli řadu podobností, včetně té, oba svou tvorbou a svými jedinečnými hlasy stále rozdávají radost.
Když Baz Luhrmann pracoval na onom hraném počinu s Austinem Butlerem (tenhle dokument potvrdí, že odvedl vskutku výbornou práci, za kterou byl plným právem nominován na Oscara a oceněn Zlatým glóbem), doslechnul se, že by měl existovat nepoužitý materiál ze dvou koncertních filmů ze 70. let. To, že byl považován za ztracený, nepovažoval za finální odpověď. Proto poslal svoje lidi do archivu Warner Bros., který se nachází v solných dolech ve městě Hutchinson v Kansasu. K údivu všech tam našli dohromady devětapadesát hodin záběrů, které nikdy předtím nespatřily světlo světa. Navíc přiložila ochotně ruku k dílu kurátorka proslulého Elvisova sídla Graceland, které najdeme v Memphisu v Tennessee, a filmařům poskytla pro změnu z tamních archivů další záznamy natočené na kameru Super 8. Z toho všechno vzniknul EPiC: Elvis Presley in Concert, který má pohříchu jenom něco přes devadesát minut!
V závěru vzpomínaného životopisného bijáku, ve kterém dále hrají Tom Hanks a Olivia DeJonge, natrefíme na archivní sekvenci pouze v závěru. Ukazuje zpěvákovo úplně poslední veřejné vystoupení. Ač už zjevně nebyl v nejlepší formě, zazpíval proslulou píseň Unchained Melody naprosto fenomenálním způsobem, ze kterého dodnes mrazí! Pochopitelně, že i v této letošní dokumentární novince zazní několik jeho songů, ale přidají se také Elvisem nazpívané cover verze skladeb od dalších slavných interpretů, včetně například The Beatles. EPiC: Elvis Presley in Concert předchozí režisérův celovečerák, celkem nominovaný na úctyhodných osm cen Akademie, zkrátka poměrně vhodně doplňuje.
Spoléhat se pouze na archivní závěry jest v současnosti rozhodně originálnější přístup, ačkoli vzhledem k tomu vysokému počtu nikdy předtím neodvysílaných hodin se spíše nabízelo vytvořit několikadílný seriál.Skutečně se soustředí téměř výhradně na Elvisova vystoupení, kdežto proradný manažer Tom Parker a první manželka Priscilla nebudou v tomto případě stavěni do popředí. Po celou dobu skutečně sledujeme pouze vybrané archivní záběry, takže nedojde na tzv. mluvící hlavy, neboli respondenty, kteří mají k danému tématu co říct. Priscilla Presley by nepochybně měla a její aktuální vyjádření by bylo velmi zajímavé si poslechnout. Před kameru by býval mohl být přizván i Kurt Russell, jenž si coby desetiletý zahrál s Elvisem v komedii Stalo se na světové výstavě. Ve společné scéně po něm rodák z města Tupelo coby Mike Edwards chce, aby jej kopnul do holeně, protože se zakoukal do pohledné sestřičky, kterou touží znova vidět. Jeho herecká dráha by bývala taky stála za bližší prozkoumání. Každopádně, spoléhat se pouze na archivní závěry jest v současnosti rozhodně originálnější přístup, ačkoli vzhledem k tomu vysokému počtu nikdy předtím neodvysílaných hodin se spíše nabízelo vytvořit několikadílný seriál.
EPiC: Elvis Presley in Concert díky záběrům ze zákulisí a ze zkoušek umožňuje divákům a divačkám, aby si o ikonickém umělci dále rozšířili obzory. Ačkoli zrovna na tom, že měl něco, čemu se v angličtině říká „star quality“, se pochopitelně vůbec nic nezmění. Baz Luhrmann po dvě třetiny stopáže v podstatě využívá stejný styl, na který jsme zvyklí z jeho hrané tvorby, takže je tahle podívaná rovněž velmi živá, barevná, dynamická a fakticky je radost se na ni dívat. Bohužel, ve finální třetině se naprosto zásadně a nepochopitelně změní tempo a rytmus, což přináší výrazné zpomalení. Jako by tím chtěl režisér vyjádřit, že i sám Elvis byl v závěru života z toho obrovského množství koncertů v Las Vegas velice unavený. Nabízí se otázka, co všechno by bylo jinak, kdyby král rock’n’rollu vystupoval nejen v severní Americe, nýbrž taky různě jinde po světě. Možná, že někdy za pomoci AI technologie vznikne hypotetický dokument o jeho životě, který by neskončil ani v těch letošních nedožitých jednadevadesáti. Než se tak stane, máme tady EPiC: Elvis Presley in Concert, který by navzdory uvedeným nedostatkům ani po těch dekádách od odchodu hlavního protagonisty neměl v žádném případě zůstat někde na okraji zájmu.
Elvis zpíval.
Elvis hrál na kytaru.
Elvis zpíval a hrál na kytaru.
EPiC: Elvis Presley in Concert
EPiC: Elvis Presley in Concert díky záběrům ze zákulisí a ze zkoušek umožňuje divákům a divačkám, aby si o ikonickém umělci dále rozšířili obzory. Ačkoli zrovna na tom, že měl něco, čemu se v angličtině říká „star quality“, se pochopitelně vůbec nic nezmění. Baz Luhrmann po dvě třetiny stopáže v podstatě využívá stejný styl, na který jsme zvyklí z jeho hrané tvorby, takže je tahle podívaná rovněž velmi živá, barevná, dynamická a fakticky je radost se na ni dívat. Bohužel, ve finální třetině se naprosto zásadně a nepochopitelně změní tempo a rytmus, což přináší výrazné zpomalení. Jako by tím chtěl režisér vyjádřit, že i sám Elvis byl v závěru života z toho obrovského množství koncertů v Las Vegas velice unavený. Nabízí se otázka, co všechno by bylo jinak, kdyby král rock’n’rollu vystupoval nejen v severní Americe, nýbrž taky různě jinde po světě. Možná, že někdy za pomoci AI technologie vznikne hypotetický dokument o jeho životě, který by neskončil ani v těch letošních nedožitých jednadevadesáti. Než se tak stane, máme tady EPiC: Elvis Presley in Concert, který by navzdory uvedeným nedostatkům ani po těch dekádách od odchodu hlavního protagonisty neměl v žádném případě zůstat někde na okraji zájmu.
- Hodnocení
