[singlepic id=4289 w=200 h=200 float=left]Hledat nové perverze života a nové polízanice.
Když před čtyřmi roky J.J. Abrams dokončil reboot Star Treku, jenž šokoval přeobsazením klasických postav, spustil u některých fanoušků vlnu hysterických námitek, že se coby nováček svou interpretací odchýlil od známé série filmů a seriálu natolik, až natočil úplně něco jiného než Star Trek. Je to docela zvláštní názor, vzhledem k tomu, na kolik možných způsobů byly předchozí příběhy vyprávěny a pohybovaly se tak mezi akčním dramatem, komedií, filosofií a dalšími žánry i náměty, podle toho, co dané dobrodružství potřebovalo… Nicméně se nedá přehlédnout to, že z nějakého důvodu Abrams dokázal snímek úspěšně vystavět hlavně na prvcích, které předtím buď ve frančíze nebyly výrazné, nebo přinejmenším úspěšné. Deep Space Nine alias Hluboký vesmír devět se snažil začlenit do vyprávění sině heroické až mytologické motivy se smíšeným výsledkem a další ze seriálů – Voyager – je dodnes kritizován mimo jiné kvůli tomu, jak se snažil svoji sledovanost zachránit vyzdvihováním dětinské akce. Abramsův Star Trek má kromě těchto obou elementů ještě padoucha (a tudíž podstatnou část zápletky), který nezanedbatelně připomíná svého předchůdce v posledním filmu Nové generace – Nemesis, což byl propadák u diváků i kritiků.
Jak je tedy možné, že novému režisérovi a dvojici scénáristů Orcimu a Kurtzmanovi se podařilo uspět na obou frontách?
Odpověď se někomu může hledat přes opakovaná zhlednutí, protože napoprvé bije do očí jejich chuť zalíbit se všem mlaďochům, kteří půjdou do kina na všechno, kde se střílí. Reklamní heslo „Tohle není Star Trek vašeho otce“ vypovídá za vše. Hned v prvních minutách začíná ohromná Tohle není Star Trek vašeho otce. galaktická krize způsobená bandou hrůzných Romulanů cestujících z budoucnosti a natolik naštvaných, že jsou odhodláni vyhodit do povětří vše, na co se podívají. Autoři scénáře dokonce vymysleli romulanský zvyk, jimž v komiksovém prequelu zdůvodnili, proč je tahle parta potetovanější než američtí muklové. Akci v úvodu střídá dramatické zrození nejslavnějšího kapitána Enterprise a přes hned několik skoků v čase a vesmíru se po delší době dostáváme do fáze, kdy konečně může začít hlavní příběh. Líčení toho, jak se setká legendární posádka, aby porazila Naradu, strašlivou těžařskou loď z nočních můr. Sekvence plné chaotického pokřikování, lehké erotiky a komiksových bojů se záporáky jsou završeny snahou o záchranu Země… která jakoby vypadla rovnou z videohry. Ano, zní to povrchně a vypadá to povrchně, zvlášť když se přistihnete, že se o tom snad snažíte přemýšlet.
Nicméně, právě z Abramsovy snahy natočit mainstreamovější akční film vyplývají pozitiva, jež není možno podceňovat. Poprvé za velmi dlouhou dobu působí startrecký film navzdory šílenému ději překvapivě reálně. Tím se vyhýbá problému, jaký pronásledoval všechny čtyři snímky Nové generace a z větší části se nevyhýbal ani šesti celovečerním pokračováním původního seriálu. Civilní vzhled má totiž právě Cesta domů (pochopitelně především proto, že se odehrávala na Zemi 20. století) a zřejmě i proto je tak populární. Reboot, ač je plně situován do budoucnosti, má díky mladým postavám a náznaku každodenního života občas ještě realističtějšího ducha. Paradoxně tu je řeč o vesmírné střílečce potvrzující některá z nejhorších klišé o sci-fi žánru. Na druhou stranu, lze jen souhlasit se Scottym (Simon Pegg) – je to skutečně vzrůšo.
Čímž se dostávám k dalšímu nepochybnému důvodu, proč film přes svoje nedostatky funguje – jeho obsazení. Troufám si říct, že všichni noví herci dokáží nejen vystihnout to nejdůležitější z výkonů původních představitelů a přitom je nekopírovat. První místo mezi nimi zaujímá Zachary Quinto v roli Spocka. Ještě ze svého předchozího účinkování v neslavném seriálu Hrdinové si zachoval schopnost zdánlivě neutrálního výrazu, pod nímž bublají neklidné pocity. Úžasný základ pro Spocka, jenž svojí sešněrovaností částečně maskuje rozdvojenost vlastního původu a z toho si vytváří jedinečnou osobnost. Konec konců, na podobných základech je vystavěno samotný konflikt mezi Vulkánci a Romulany, ale nebudu předstírat, že v rebootu jsou obsaženy nějaké velké myšlenky. Kromě Quinta dodává posádce největší sílu Bruce Greenwood jako původní kapitán lodi – Christopher Pike. Karl Urban jako Dr.McCoy se sice nevyhýbá teatrálnosti, ale zároveň je mu těžké odolat. Otevřeně (a úspěšně) komickým se stává Čechov (Anton Yelchin). Ironicky nejslabším členem týmu je nejspíš Chris Pine jako samotný James Tiberius Kirk, jelikož si úkol zahrát rebelujícího a namyšleného spratka vzal až příliš k srdci. Nezanedbatelný bonus představuje pro film legendární Leonard Nimoy, jenž do nové časové linie přinesl svého starého Spocka.
Herci společně s energickou režií, atmosférou, která si rozumí s širokou veřejností a epickým soundtrackem od Michaela Giacchina dokázali věrohodně fenomén oživit, čemuž pomáhá i zrevidovaná podoba technologie Fedrerace z Kirkovy éry. Vynahrazuje se tak scénář nekvalitní jak dějově, tak na rovině dialogů. Bude výlet do temnoty úspěšnější?
Kdo se chce ujmout kapitánského křesla?
[singlepic id=4298 w=400 h=300 float=center]
„Ploché obrazovky vynalezl jeden dědeček z Leningradu!“
[singlepic id=4293 w=400 h=300 float=center]
Temné elfové mají také právo na cestování vesmírem.
[singlepic id=4299 w=400 h=300 float=center]
Nicméně, právě z Abramsovy snahy natočit mainstreamovější akční film vyplývají pozitiva, jež není možno podceňovat. Poprvé za velmi dlouhou dobu působí startrecký film navzdory šílenému ději překvapivě reálně.
