Fantazii se meze nekladou.
Nový animovaný film pro děti vznikl na motivy pohádkové knížky herce a spisovatele Arnošta Goldflama. Hlavní příběh zastřešuje tři jednotlivé pohádky, přičemž všechny spojuje jedno téma – ztráta blízkého člověka.
Tři sourozenci prožívají u babičky a dědečka vždy ty nejlepší prázdniny. Po smrti babičky je ovšem všechno jinak. Děti přijíždí k dědečkovi, který je velmi smutný. Zuzanka se rozhodne všechny rozveselit tím, že začne vyprávět pohádky, stejně jako to dělala babička. Do jejího slamáku dají tři náhodně vybraná slova, ze kterých se vždy zrodí kouzelný příběh. Ve vyprávění a světě fantazie můžou nalézt tolik potřebnou útěchu.
V první pohádce zůstanou děti samy poté, co mají jejich rodiče nehodu. Aby nemusely jít do dětského domova, postará se o ně kouzelná kočka, kterou předtím zachránily. Ve druhém příběhu dvojice kluků navštíví tajemný dům, ve kterém bydlí vdova. I když žije sama, po manželovi jí zůstala podivná příšera. Ve třetím vypravování zase zapšklý vdovec začne mít opět radost ze života, když najednou ovládne schopnost létat.
Všechny příběhy řeší ztrátu nejbližších lidí a způsoby, jak se s ní vyrovnat.Všechny příběhy řeší ztrátu nejbližších lidí a způsoby, jak se s ní vyrovnat. Děje se to takovým způsobem, aby to pochopili i ti nejmenší. Ačkoliv jde o takto těžké téma, z celého filmu sálá neuvěřitelná laskavost a něha. Zároveň se naštěstí netlačí nějak hodně na pilu, takže nebudete po celou dobu jen smutnit. Spíše se zabalíte do vlídných příběhů, které vám poskytnou útěchu.
Pravděpodobně nejvíce zaujme vizuální stránka snímku, především podoba loutek a precizní práce s nimi. Vše je laděno do nejmenších detailů – ať už oblečení postaviček, jejich výrazy, prostředí, nebo doprovodná hudba. Je jasné, že tvůrci museli výrobou filmu strávit neuvěřitelné množství času.
Jediné, co zůstává záhadou, je, proč mají některé loutky tak děsivý vzhled. To je nejvíce patrné například v příběhu s opuštěnými dětmi, kterém mají stejně jako jejich „teta“ mrtvolně bledou pleť. Jestli za tím stojí nutkání vizuálně nějak odlišit příběhy, není to potřeba. Stejně děsivý může být také fakt, že si ovdovělá žena v zapomenuté chatrči schovává mrtvé tělo svého manžela.
Povedený je také dabing jednotlivých postav, který obstarali zkušení umělci. Dědečka, který vypadá jako Arnošt Goldflam, namluvil sám tento herec. Dalším loutkám propůjčili hlas například Zuzana Kronerová, Viktor Preiss, Pavla Beretová, Miroslav Krobot, Ivan Trojan nebo Mikuláš Čížek.
Pohádky po babičce stojí především na precizní loutkové animaci a pečlivě vystavěné atmosféře, která propojuje tři samostatné příběhy do jednotného celku o vyrovnávání se se smrtí. Některé momenty ve filmu můžou působit obzvlášť pro děti až strašidelně. Snímek však nabízí dostatek vrstev, humoru i emocionální hloubky, aby udržel pozornost i dospělého diváka. Některým příběhům by prospělo jasnější vyústění a mohly by být o něco rychlejší a údernější, ale celkově si film drží vysoký řemeslný standard a zanechá výrazný dojem.
Babička vypráví ty nejlepší kouzelné příběhy.
Strašidelné zvíře se živí pouze ohryzky z jablek.
Postavu dědečka dělali přesně podle Arnošta Goldflama.
Pohádky po babičce
Pohádky po babičce stojí především na precizní loutkové animaci a pečlivě vystavěné atmosféře, která propojuje tři samostatné příběhy do jednotného celku o vyrovnávání se se smrtí. Některé momenty ve filmu můžou působit obzvlášť pro děti až strašidelně. Snímek však nabízí dostatek vrstev, humoru i emocionální hloubky, aby udržel pozornost i dospělého diváka. Některým příběhům by prospělo jasnější vyústění a mohly by být o něco rychlejší a údernější, ale celkově si film drží vysoký řemeslný standard a zanechá výrazný dojem.
- Hodnocení
