Tento příběh vyvolá spravedlivý hněv.
Kvůli zkorumpovanosti a sprostotě jednoho vysoce postaveného úředníka ztratilo počátkem 18. století svého pána takřka 50 samurajů. Spravedlnosti učinili za dost, i když pro ně samotné to mělo katastrofální následky. Japonci je dodnes řadí k největším hrdinům a mohou jim vyčíst pouze to, že se svým plánem otáleli celý rok, aby svého nepřítele zaskočili nepřipraveného.
Není proto možné se komukoliv divit, když chce slavnou historickou příhodu znovuoživit v umění. Rozpaky ovšem může vzbudit rozhodnutí promíchat skutečné události s fantasy prvky. Realita by neměla mít zapotřebí magickou exotiku a nadpřirozené příběhy jsou ze své vlastní definice nezávislé na realitě. Jenže 47 Róninů je třeba prodat širokému publiku a úspěšný trend již vytyčilo 300 podle svérázného komiksového podání dějin od Franka Millera.
Samurajové dobrotivého knížete Asana (Min Tanako) se proto v jedné z úvodních scén střetnou s dravým netvorem a nepřátelský lord Kira (Tadanobu Asano – hleďte na ironii!) zaměstnává nebezpečnou a latentně lesbickou čarodějnici (Rinko Kikuchi). S temnými silami si ovšem může poradit pouze Kai (Keanu Reeves), záhadný míšenec zamilovaný do Asanovy dcery Miky (Kou Šibasaki), jímž členové knížecího dvora zprvu pohrdají. Nicméně jakmile bude třeba Kiru zlikvidovat, vůdce zostuzených samurajů – nyní róninů – Óiši (Hiroyuki Sanada), překoná svůj odpor a bok po boku se s ním vydají na misi, která je de facto sebevražedná.
Dosazení mystického boje dobra se zlem nepřidalo tragické historii na zajímavosti, spíš jí znehodnotilo na všechny způsoby. Klíčový okamžik, který rozhodne o osudu lorda Asana, je v tomto podání silně nelogický. Není totiž jasné, jak kladní hrdinové vědí, co se stalo a jak by mohl kdokoliv za těchto okolností považovat jejich pomstu za alespoň vzdáleně právoplatnou. Kira jako bubák s dobyvačnými úmysly je pouze o něco málo uvěřitelnější než jeho afektovaná čarodějnice schopná měnit podobu. Aby bylo pohádkové melodrama kompletní, musí se navíc padouch chystat na svatbu s Asanovou neposkvrněnou dceru…
Žádná z postav, ať už historická nebo fiktivní, nepůsobí skutečně.Miko a Kai mají těžkou pozici naprosto přimyšlených postav, vytvořených zřejmě proto, aby filmu dodali osobnější a emociálnější prvek. Jak se dá očekávat, jejich romance se jen těžko propojuje se zbytkem děje, už pouze proto, že v tomto ohledu nás nakonec nic nepřekvapí a svůj účel by líp plnili, kdyby z nich scénář udělal něco víc, než archetypy šestákových dobrodružství. Ovšem, abych byl spravedlivý, žádná z postav, ať už historická nebo fiktivní, nepůsobí skutečně a všechny jsou nuceny přeříkávat hlášky jednoznačně je umisťující na kladnou, nebo na zápornou stranu. Epickému líčení odvahy, cti a zakázané lásky schází něco lidsky prostého.
Takže nám zbývá několik akčních výstupů. Lov na netvora z úvodu je ještě slušný, dokáže navnadit na věci příští. Jenže co do napětí jsou na tom stejně takřka všechny další akční klimaxy, již upozorňují více na úroveň zvláštních efektů než na schopnosti režiséra Carla Erika Rinsche. Sledování animací ve videohrách vás často vzruší mnohonásobně lépe.
Čest 47 róninů byla pošpiněna. Někdo musí poprosit japonského premiéra, ať pro výstrahu všem ostatním, doporučí sebevraždu alespoň Keanu Reevesovi, Rinko Kikuchi, režisérovi a všem scénáristům. Právo na pomstu se zapovídá.
Lord Kira nejenže ukradl čtyři elementární krystaly, ale navíc zarazil oblíbené závody chocobů.
„Před šógunem se vzdáváme jakýchkoli vražedných tužeb.“
„Všichni se podepište na vzkaz šógunovi ´Dělali jsme si prču.´“.
Čest 47 róninů byla pošpiněna. Někdo musí poprosit japonského premiéra, ať pro výstrahu všem ostatním, doporučí sebevraždu alespoň Keanu Reevesovi, Rinko Kikuči, režisérovi a všem scénáristům. Právo na pomstu se zapovídá.
