Kdo v historii posbíral zlatých panáčků nejvíce? A zaslouženě?
Ohlédnutí za loňskými filmovými skvosty v podobě udělování Oscarů je za námi. Které kousky ale posbíraly ocenění nejvíce? Některé jsou staré již desítky let, ale mnohé z nich samozřejmě pamatujeme. Je Oscar nadčasovou zárukou kvality? A souhlasíte s početnou sbírkou zlatých sošek některých snímků?
11 Oscarů
Ben Hur (1959)
Dobrodružné drama o muži, který musí bojovat o svoji svobodu, je dodnes velkou inspirací pro jiné filmaře, včetně třeba George Lucase. Přestože i dnes u některých hitů strávíme přes dvě hodiny, Ben-Hur se svými 212 minutami je přece jen velká výzva. Některého diváka může zastaralost deptat, jiný bude zase uchvácen zručností, s jakou byl film natočen bez všech moderních efektů, které jsou nyní už nezbytnou samozřejmostí. Kdo by dnes ještě trávil nad přípravou scény dva roky?
Titanic (1997)
Romantika na palubě „nepotopitelné“ lodi je zbožňována i nenáviděna, nemůžeme ale snímku upřít fakt, že je technicky zvládnut skvěle. Ze všech hollywoodských love story na pozadí historických událostí si Titanic vydobyl neotřesitelnou první příčku. A jeho mladé hvězdy Leonardo DiCaprio a Kate Winslet se stali uznávanými herci. I když to veřejně přiznáváme neradi, mnoho z nás si občas nostalgicky zamáčkne slzu u zmrzlého Jacka mizejícího v hlubinách oceánu. A i když všichni víme už z názvu, jak to dopadne, napětí nám nechybí.
Pán prstenů: Návrat krále (2003)
Alespoň závěr putování společenstva prstenu posbíralo „pár“ cenných sošek. Je těžké hodnotit snímek bez kontextu a nedá se říct, že by byl o tolik lepší, než první dva díly trilogie, kterým se ocenění vyhýbalo. Spíše byli Oscaři pro poslední díl konečně zadostiučiněním pro celý štáb.
10 Oscarů
West Side Story (1961)
Americká muzikálová klasika. I když jde jen o další variaci na Romea a Julii, vůbec to není obyčejný film. Velmi důležitou složkou je nezapomenutelná hudba Leonarda Bernsteina spolu s choreografií Jeroma Robbinse. Dnes už jsme zvyklí na jiné provedení muzikálů, ale energii tohoto díla už asi nikdo nepřekoná.
9 Oscarů
Jih proti Severu (1939)
Nedotknutelná americká telenovela, kde se opět mísí milostný příběh s historií, tedy občanskou válkou. Není to šálek kávy pro každého, dnes už nejsme zvyklí na tak strojený a divadelní herecký projev, který je umocněn kulisami, ale diváky s tou správnou krevní skupinou má rozhodně čím uchvátit. Ať už krásnými kostýmy, zdařilým obsazením či výpravou.
Gigi (1958)
Opět muzikál, opět romantika, ale o něco více vtipu. S odstupem času však film už tolik neupoutá. Oproti West Side Story se pyšní o něco lepšími hereckými výkony i sympatičtějšími postavy, ale samotná hudební stránka tak působivá není. Chybí mu také výrazná tvář, která by byla současnému divákovi známá a bližší – pro současné publikum je tedy velká škoda, že titulní roli odmítla Audrey Hepburn.
Poslední císař (1987)
Bertolucciho vizuální koncert o posledním čínském císaři a proměnlivosti osudu, i obyčejné touze po lidské blízkosti. I po letech má hodně co nabídnout, jen musí divák přijmout volnější tempo. Stále je to však monumentální podívaná, a i vypravěčský styl, který skáče v čase, nás upoutá.
Anglický pacient (1996)
Silný příběh s nezapomenutelnými hereckými výkony o odkrývání minulosti popáleného muže, kterému kraluje Ralph Fiennes, ale zahanbit se nenechaly ani Juliette Binoche a Kristin Scott Thomas. Jde zde o lásku i bolest, přátelství a odpuštění (především sobě samým).
