Recenze filmů

Vlhká místa / Feuchtgebiete – recenze


Lekce oceánografie? Ne, sexuologie!

 

Po nakukování do vlhkých míst budete nejspíš pořádně zmateni. Německo-britská spisovatelka Charlotte Rocheová chce v intimních oblastech překročit všechny hranice a na životech některých mladých lidí nechce nechat, příhodně řečeno, nit suchou. S její knihou se popral režisér David Wnendt, jenž opravdu udělal obří skok od své nacistické „hrdinky“ z předloňského snímku Bojovnice.

Znovu a znovu se musím ptát, jak si poradit s vulgárním humorem. Ve chvíli, kdy jej film střídá s jinými druhy komedie, člověk ho může snadno odsoudit a pokusit se na něj zapomenout. Jenže když si z něj udělá základ, tak díky tomu paradoxně vyžaduje větší trpělivost. Ne, že by to s Vlhkými místy bylo jednoduché, když je vypráví zoufale prostoduchá Helen (Carla Juri). Po svém klínu sice chce, aby jí dráždivě páchnul, ale pokud jde o ochlupení, včetně toho na své zadnici, je poněkud tradičnější. Až si jednou, řečeno bez obalu, natrhne řiť. S Helen do nemocnice pronikne špína…

Většinu snímku pak protagonistka stráví vyprávěním o svých zážitcích s nyní rozvedenými rodiči, zvláště duševně nevyrovnanou matkou (Meret Becker) a přáteli. V přítomnosti nachází zalíbení v tichém ošetřovateli Robinovi (Cristoph Letkowski). Kupodivu jí náklonnost oplácí…. Však víte, co se říká o protikladech.

Možná budete překvapeni, ale sešlo se nám tu mnoho talentů. Juri si umí „dosyta“ pohrát s Heleniným svérázným bláznovstvím a hédonismem, stejně jako Becker s matčinou celoživotní deprimovaností. Samozřejmě není nezajímavý ani Letkowski a jeho medik pomalu přicházející o nevinnost.

Wnendt šílenství knihy chápe.Prvotní nános zmínek o sexuálních experimentech, drogových zážitcích a další haldě věcí odsouvaných na okraj myšlení a konverzace může vyděsit, ale Rocheová ukazuje zjevný spisovatelský um, jelikož mezi všemi těmi šokujícími zvrhlostmi stvoří často mimořádně kvalitní vtip. S evropským citem uspěla tam, kde často selhávají Američané. Wnendt šílenství knihy chápe, takže původní obsah opatřil správně extravagantní formou, včetně příležitostně chaotických záběrů kamery a tvořivé dramaturgie.

Tolerance takové komedie je hodně závislá na subjektivních pocitech, ovšem lze jí dosáhnout.

Kdo by takové holce nechtěl vyfotit jizvu kolem řitního otvoru?

Pokrevní sestry spojeny i tampóny.

Prsty má sice nalakované, ale nechci vědět, kam je strkala.

Shrnutí

Prvotní nános zmínek o sexuálních experimentech, drogových zážitcích a další haldě věcí odsouvaných na okraj myšlení a konverzace může vyděsit, ale Rocheová ukazuje zjevný spisovatelský um, jelikož mezi všemi těmi šokujícími zvrhlostmi stvoří často mimořádně kvalitní vtip. S evropským citem uspěla tam, kde často selhávají Američané. Wnendt šílenství knihy chápe, takže původní obsah opatřil správně extravagantní formou, včetně příležitostně chaotických záběrů kamery a tvořivé dramaturgie.

Hodnocení 65%
Hodnocení čtenářů
39 % dle 7 čtenářů
39

1 komentář on Vlhká místa / Feuchtgebiete – recenze

Napsat komentář