Recenze filmů

Pojedeme k moři – recenze


„Ale já se stejně rozhodl, že natočím film už teď!“
 
 
 
Českého talentovaného herce Jiřího Mádla zná téměř každý. Snowboarďáci a Rafťáci odstartovali jeho kariéru na výbornou. Nyní má na svém hereckém kontě desítky filmů. Loni jsme ho mohli spatřit například v historické romanci Colette a letos v komedii Vejška. Rok 2014 je ale pro sedmadvacetiletého mladíka průlomový, protože se českému publiku poprvé představil jako režisér a scénárista. Jak tento počin dopadl?

Pojedeme k moři je v první řadě velké překvapení. A myslím to v pozitivním slova smyslu.  Devadesátiminutový snímek přináší do české kinematografie originalitu i svěží vítr. Hlavní hrdina, jedenáctiletý Tomáš (Petr Šimčák), má velký sen natočit svůj vlastní film. Rodiče (Ondřej Vetchý, Lucie Trmíková) mu koupí zrcadlovku a střihačský program na počítač a myslí si, že od něho budou mít chvíli pokoj.  Ale chyba lávky. Synáček nosí svoji kameru pořád s sebou a natočí tak i to, co by si býval nepřál. V tu chvíli započne pátrání po velkém rodinném tajemství. Pomocnou ruku při filmování mu poskytne jeho spolužák a nejlepší kamarád Haris (Jan Maršál).

Jedenáctiletý školák natáčí veškeré dění v jeho okolí.Na díle je nejoriginálnější to, že je celý podaný v „ich“ formě a natočený pouze fotoaparáty. Vypravěči, kameramany i hlavními hrdiny jsou Tomáš a Haris. Jedenáctiletý školák natáčí veškeré dění v jeho okolí, používá i skrytou kameru a povedenou hru se zrcadly. Zajímavých nápadů je tu opravdu hodně a my tak máme jedinečnou šanci proniknout do dětského světa jejich očima.

Když už jsme u těch dětí, nesmím opomenout vyzdvihnout ústřední duo. Jan Maršál není úplně neznámý, potkat jsme se s ním mohli například v seriálu Gympl s (r)učením omezeným či komedii Něžné vlny a stále potvrzuje, že má před sebou slibně rozjetou kariéru. Petr Šimčák za sebou žádnou hereckou roli nemá, ale jisté je jedno, o tomto spontánním a roztomile přidrzlém rošťákovi ještě uslyšíme.

Možná proto, že celý snímek je prakticky klučičím dobrodružstvím v režii dítěte (myslím tím Tomáše, ne Mádla), je zápletka dosti jednoduchá a tempo pomalejšího rázu. Naťukávají se tu sice poměrně silná témata a toužíme vědět, jak to vlastně dopadne, ale na celovečerní snímek je to chvílemi až trochu moc, vlastně málo.

První zhlédnutí zaujme, pobaví a dokáže, že věci jdou dělat jinak, než obvyklou a tuctovou formou. A i když se s velkou pravděpodobností podíváme na Pojedeme k moři pouze jednou, určitě si naši pozornost zaslouží. Jiří Mádl dokázal, že není pouze dobrým hercem, ale neztratí se ani na režisérském a scénáristickém poli.
 
 

České Budějovice se dočkají i záběrů z ptačí perspektivy.


 
 

Kameře/fotoaparátu neuniknou ani romantické chvilky rodičů.


 
 

Ondřej Vetchý v obklopení krásných žen…


 

Shrnutí

První zhlédnutí zaujme, pobaví a dokáže, že věci jdou dělat jinak, než obvyklou a tuctovou formou. A i když se s velkou pravděpodobností podíváme na Pojedeme k moři pouze jednou, určitě si naši pozornost zaslouží. Jiří Mádl dokázal, že není pouze dobrým hercem, ale neztratí se ani na režisérském a scénáristickém poli.

Hodnocení 65%
Hodnocení čtenářů
78 % dle 14 čtenářů
78

1 komentář on Pojedeme k moři – recenze

Napsat komentář