Oui, šéfe! / Comme un chef – recenze

Dobrou obsesi!

 

Chcete, aby vám pochoutky z francouzské kuchyně připravil zkušený, ale životem vyčerpaný Alexander Lagarde (Jean Reno), nebo mladý, energický a vtíravý Jacky Bonnot (Michaël Youn)? Mistr a jeho obdivovatel si mohou vzájemně značně pomoci v práci, ale oba mají také nelehký osobní život, na nějž jsou recepty vzácnější a příprava hektičtější.

Daniel Cohen servíruje komedii hodně ve stylu 60. let v tom dobrém (snaha o čistou legraci, milé a nekomplikované postavy) i špatném (primitivní děj). Kuchařská „studiovka“ na dnešní dobu odkazuje snad jen počítačem a ke konci motivem molekulární kuchyně. Stoprocentně se  tak na chvilku uvolníte, ale nevyplatí se vám těšit na nějaké překvapení. Sled událostí je pozoruhodně předem odhadnutelný a konflikty jsou pokaždé snadno zažehnány.

Místo přemýšlení musíte prostě vychutnávat jednoduché fórky v naštěstí víc než dostatečném množství. Ne, že by se  to vždy dařilo vkusně… Například scéna, kdy Lagard a Bonnot navštíví restauraci v převlečení za japonský pár, upadá postupně do stále větší trapnosti. Nenáročná zábava stojí a padá s postavou Jackyho Bonnota, úžasně obsedantního fanouška kuchařského umění. Reno je kouzelný, ale ve filmu dostal především vývoj „roztékajícího rampouchu“.

K pohodlnému úniku a lehkému rozveselení vám kuchařské duo dopomůže snadno. Nezbývá, než od něj moc nečekat.
 
 

Pořád slyší hlasy přísad…


 
 

„Co tím myslíte, že nejsem jediný hrdina?!“


 
 

„Už jste slyšel o potřebných kuchařích bez domova?“


 
 

0%

Místo přemýšlení musíte prostě vychutnávat jednoduché fórky v naštěstí víc než dostatečném množství. Ne, že by se to vždy dařilo vkusně…

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací